Friedrich Hayek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Friedrich August von Hayek

Příbuzenstvo
bratranec	Ludwig Wittgenstein

Friedrich August von Hayek (8. května 1899 Vídeň – 23. března 1992 Freiburg) patřil k významným ekonomům, politiologům a sociologům tzv. Rakouské školy. Proslul zejména svou obhajobou liberální demokracie a tržního hospodářství. Jeho rodištěm bylo Rakousko, velkou část života však strávil ve Velké Británii a USA.

V Británii také roku 1944 napsal svou proslulou knihu Cesta do otroctví, ve které kritizuje komunismus, nacismus a podobné ideologie, směřující k totalitnímu státu, jejichž kořeny nalézá v socialismu, jenž je taktéž terčem jeho kritiky.

Významné jsou jeho příspěvky v oborech jurisprudence a kognitivních věd.

V roce 1974 mu byla spolu s jeho ideologickým rivalem Gunnar Myrdalem udělena Nobelova cena za ekonomii.

Obsah

1 Životopis
2 Dílo
- 2.1 Společenská a politická filosofie
3 Výběr z bibliografie
4 Reference
- 4.1 Externí odkazy

[editovat] Životopis

F. A. Hayek se narodil ve Vídni 8. května 1899 jako syn univerzitního profesora, působícího v oblasti biologie a botaniky. Po matčině straně byl bratrancem filosofa Ludwiga Wittgensteina. První světové války se účastnil jako pilot. Válku přežil bez zranění a byl vyznamenán za statečnost. Po válce studoval na univerzitě ve Vídni, kde roku 1921 získal doktorát z práv a roku 1925 doktorát politických věd. Mezi jeho učitele patřil slavný Friedrich von Wieser.

V roce 1927 se po několika letech ve státní službě stal prvním ředitelem Rakouzkého ústavu pro ekonomický výzkum. V roce 1929 se Hayek habytoval a přednášel na částečný úvazek na vídeňské univerzitě. V roce 1931 získal na základě přenášek (později se staly záklaedm jeho knihy Ceny a výroba) na London School of Economics profesuru a hodnost doktora věd v oboru ekonomie. V roce 1938 se stal britským občanem a zůstal jím do své smrti. Při pobytu v Londýně napsal Cestu k nevolnictví (The Road to Serfdom). Kniha byla poprvé publikována v roce 1944 v Británii.

V roce 1950 odešel z London School of Economics do USA, do Chicaga na University of Chicago, kde se stal profesorem společenských věd a morálních věd (Committee on Social Thought).

V roce 1962 se vrátil do Evropy, do Freiburgu, kde působil jako profesor ekonomické politiky na Albert-Ludwigs Universitat. Během svého působení na univerzitě napsal velkou část knihy Law, Legislation and Liberty (ve třech svazcích publikovanou v letech 1973-1979). Zde také zakončil svou pedagogickou dráhu.

Hayek zemřel roku 1992 ve Freiburgu v Německu.

[editovat] Dílo

Liberalismus
Ideologie
Klasický liberalismus Konzervativní liberalismus Kulturní liberalismus Ekonomický liberalismus Libertarianismus Neoliberalismus Ordoliberalismus Paleoliberalismus Sociální liberalismus
Základní témata
Svoboda Právo Liberální demokracie Otevřená společnost Liberální neutralita Negativní a pozitivní svoboda Individualismus Volný trh Smíšená ekonomie Sociální spravedlnost
Politické organizace
Liberální internacionála • Iflry
ELDR/ALDE • EDP • LYMEC CALD • ALN • RELIAL
Seznamy a ostatní
Seznam liberálních politických stran Seznam liberálních myslitelů Bibliografie Liberalismus v Česku Liberalismus na Slovensku

[editovat] Společenská a politická filosofie

I když je Hayek známý spíše jako ekonom než filosof, v druhé polovině své kariéry přispěl mnohým k společenské a politické filosofii, která se odvíjela především z jeho pohledu na limity lidských znalostí^[1] a roli spontánního řádu ve společenských institucích. Jeho argumenty se přiklánějí k společnosti organizované na základě tržního řádu (ve kterém je státní aparát omezen pouze na udržování míru potřebného pro udržení funkcionality trhu jednotlivců) a jsou ovlivněny morální filosofií odvozené od gnozeologických teorií, které se týkají vrozených omezení lidského poznání.

Friedrich A. Hayek s Andrewem Melnykem, Chandranem Kukathasem a Hannesem Hólmsteinnem Gissurarsonem v Jesus College, Oxford, jaro roku 1985. Fotografie: Marie Gray.

Ve své vědecké filosofii Hayek silně kritizoval scientismus, jak nazval špatné pochopení v společenských vědách mylně nucených vědeckých metod, které jsou vlastně v rozporu s opravdovou vědou. Většinou to zahrnuje kombinaci starého filozofického (a zmateného) požadavku na demonstrativní obhajobu chybného pohledu zastánce sjednocení, že všechna vědecká vysvětlení jsou prostě lineární vztahy s dvěma proměnnými. Hayek upozorňuje na to, že mnoho částí vědy zahrnuje vysvětlení komplexních nelineárních fenomenů s mnoha proměnnými, a že společenská věda, zabývající se ekonomií a nekonstruovaným pořádkem se dá srovnat s tak složitými vědami, jako je například Darwinovská biologie (The Counter-Revolution of Science: Studies in the Abuse of Reason, 1952 a některé pozdější Hayekovy eseje v oblasti vědecké filosofie, jako Degrees of Explanation a The Theory of Complex Phenomena). V The Sensory Order: An Inquiry into the Foundations of Theoretical Psychology (1952) nezávisle vyvinul model Hebbianova učení a paměti, myšlenku, o které Hayek přemýšlel již v roce 1920, ještě před studiemi ekonomie. Hayekovo rozšíření konstrukce Hebbianovy synapse do obecné mozkové teorie si získalo pokračující pozornost mezi nejlepšími špičkami v oborech neurologie, kognitivních věd, informatiky a evoluční psychologie.

[editovat] Výběr z bibliografie

Monetary Theory and the Trade Cycle, 1929.
Prices and Production, 1931.
Profits, Interest and Investment: And other essays on the theory of industrial fluctuations, 1939.
The Road to Serfdom, 1944.
The Constitution of Liberty, 1960.
Law, Legislation and Liberty, 3 volumes, 1973 | česky: „Právo, zákonodárství a svoboda“, 1991, ISBN 80-200-0241-3
The Fatal Conceit: The Errors of Socialism, 1989.