Ašóka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Ašóka (sanskrt, अशोक, v páli Asóka), (300 př. n. l. - 232 př. n. l.), byl pravděpodobně nejvýznamnější panovník v dějinách Indie a nejslavnější ze všech buddhistických vláců, i když se badatelé stále přou o to, do jaké míry byl buddhistou.[1]. Byl třetí vládce z dynastie Maurjovců a vnuk jejího zakladatele, krále Čandragupty Maurji. Čandragupta byl indický vojevůdce, který v letech po výbojích Alexandra Velikého dobyl většinu severní Indie a založil první velkou říši v indických dějinách.
Ašóka nejprve kráčel ve stopách svého děda a snažil se území rozšířit válečnými akcemi namířenými zejména proti Kalingům, jejichž říše se rozprostírala v jihovýchodní části Indie. Po strašných vojenských ztrátách se rozhodl přestat bojovat, přijal buddhismus a stal se jeho velkým podporovatelem. Tak zahájil čtyřicetiletou vládu míru a blahobytu[1]. Jeho zásluhou se buddhismus rozšířil ze severní Indie i do ostatních zemí, zejména na Srí Lanku.
[editovat] Reference
- ↑ a b LOPEZ, Donald S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. Překlad Lenka Borecká. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 80-86598-54-3. S. 149.
