Maďarská diaspora
Magyar diaspora (Maďarská diaspora) je termín, kterým se klasifikují etničtí Maďaři roztroušení po celém světě.
Existují dvě skupiny této diaspory: mezi první patří tzn. autochtonní (vyskytující se v místech svého vzniku) a mezi druhé patří imigranti. Autochtonní skupina žije kolem hranic Maďarska (Slovensko, Srbsko, Ukrajina) nebo blízko ní (Rumunsko) a důvodů tohoto roztroušení bylo hned několik, především historický a politický. Dnešní území Maďarska je definováno především díky Trianonské smlouvě, která osekala 31 % (3,3 miliónů) Maďarů žijící v dalekých místech Uherského království. Důsledkem tohoto gambitu světových mocností a neochotností se přestěhovat na nově vytvořené území Maďarska s majoritní početností Maďarů, byli Maďaři odkázaní žít v „zahraničí“.[1]
Druhá skupina čítající imigranty byla ovlivněna různými politickými (Maďarské povstání roku 1956) či sociálními (chudoba, bída, antisemitismus) indikátory.
Tento článek zahrnuje obě skupiny.
Demografie[editovat | editovat zdroj]
| Země | Počet | Poznámky | Článek |
|---|---|---|---|
| Největší počet Maďarů je v následujících státech | |||
 Kanada |
315 510 (2006)[2] | Imigranti | |
 Izrael |
až 250 000 (2000) | Imigranti | |
 Německo |
120 000 (2004)[3] | Imigranti | |
 Slovensko |
520 528 (2001)[4] | Autochtonní[5] | Ano |
 Rakousko |
40,583 (2001)[6] | Autochtonní (Burgenland) | |
 Rumunsko |
1 434 377 (2002)[7] (bez Čángů[8]) | Autochtonní(Transylvánie),[9] | Ano |
 Francie |
až 200 000 (2000) | Imigranti | |
 Spojené království |
80 135 (2001) | Imigranti | |
 Brazílie |
80 000 (2002)[10] | Imigranti | |
 Rusko |
76 500 (2002) | Imigranti | |
 Austrálie |
55 000 (2002)[11] | Imigranti | |
 Argentina |
až 50 000 (2000) | Imigranti | |
 Chile |
40 000 (2008) | Imigranti | |
 Švýcarsko |
až 25 000 (2000) | Imigranti | |
 Česko |
14 672 (2001) | Imigranti | |
 Slovinsko
|
8 500 (1996)[12] | Autochtonní (Zámuří) | |
 Turecko |
6 800 (2001) | Imigranti | |
 Irsko |
3 328 (2006)[13] | Imigranti | |
 CELKEM |
5,2–5,6 milionu | ||
Galerie maďarské diaspory[editovat | editovat zdroj]
-
Ja'akov Ne'eman, ministr spravedlnosti Izraele -
John von Neumann (1903–1957), matematik a fyzik -
Jerry Seinfeld, komik. -
Adrien Brody, herec -
Stephen Fry, komik, spisovatel, režisér a autor. -
Rodney Dangerfield, komik. -
Gene Simmons, člen skupiny KISS. -
Benny Gantz, izraelský generál -
Yotam Solomon, izraelský návrhář -
-
Nicolas Sarkozy, 23. francouzský prezident -
Eva Henger, pornoherečka a herečka
.jpg)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarská diaspora na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Richard C. Frucht, Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture p. 359-360 online
- ↑ Canadian Census 2006. www12.statcan.ca [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-25.
- ↑ Hungarians in Germany. www.buod.de [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-06.
- ↑ Slovak census 2001. www.gramma.sk [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-01.
- ↑ Roseann Duenas Gonzalez, Ildiko Melis. Language Ideologies: Critical Perspectives on the Official English Movement. [s.l.]: Lawrence Erlbaum Associates, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-8058-4054-4. S. 302.
- ↑ Austrian census 2001
- ↑ 2002 Romanian census. www.recensamant.ro [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-05.
- ↑ 1,370 persons Archivováno 5. 11. 2010 na Wayback Machine. declared themselves Csángós at the 2002 Romanian census. Some estimates of the Csángó population run higher. For instance, the Council of Europe suggests a figure as high as 260,000.
- ↑ Patrick Heenan, Monique Lamontagne. The Central and Eastern Europe Handbook. [s.l.]: Taylor & Francis, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-57958-089-6. S. 70.
- ↑ Hungarians in Brazil. epoca.globo.com [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-03.
- ↑ Estimation 2002. www.nonprofit.hu [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-10.
- ↑ SZÉKELY, Andráds Bertalan. The Hungarian minority in Croatia and Slovenia. Nationalities Papers. 1996-09-01, roč. 24, čís. 3, s. 483–489. Dostupné online [cit. 2020-10-30]. ISSN 0090-5992. DOI 10.1080/00905999608408461.
- ↑ Irish census 2006