Maďarská diaspora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maďarská diaspora v zemích Evropy

Magyar diaspora (Maďarská diaspora) je termín, kterým se klasifikují etničtí Maďaři roztroušení po celém světě.

Existují dvě skupiny této diaspory: mezi první patří tzn. autochtonní (vyskytující se v místech svého vzniku) a mezi druhé patří imigranti. Autochtonní skupina žije kolem hranic Maďarska (Slovensko, Srbsko, Ukrajina) nebo blízko ní (Rumunsko) a důvodů tohoto roztroušení bylo hned několik, především historický a politický. Dnešní území Maďarska je definováno především díky Trianonské smlouvě, která osekala 31 % (3,3 miliónů) Maďarů žijící v dalekých místech Uherského království. Důsledkem tohoto gambitu světových mocností a neochotností se přestěhovat na nově vytvořené území Maďarska s majoritní početností Maďarů, byli Maďaři odkázaní žít v „zahraničí“.[1]

Druhá skupina čítající imigranty byla ovlivněna různými politickými (Maďarské povstání roku 1956) či sociálními (chudoba, bída, antisemitismus) indikátory.

Tento článek zahrnuje obě skupiny.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Země Počet Poznámky Článek
Největší počet Maďarů je v následujících státech
Kanada Kanada 315 510 (2006)[2] Imigranti
Izrael Izrael až 250 000 (2000) Imigranti
Německo Německo 120 000 (2004)[3] Imigranti
Slovensko Slovensko 520 528 (2001)[4] Autochtonní[5] Ano
Rakousko Rakousko 40,583 (2001)[6] Autochtonní (Burgenland)
Rumunsko Rumunsko 1 434 377 (2002)[7] (bez Čángů[8]) Autochtonní(Transylvánie),[9] Ano
Francie Francie až 200 000 (2000) Imigranti
Spojené království Spojené království 80 135 (2001) Imigranti
Brazílie Brazílie 80 000 (2002)[10] Imigranti
Rusko Rusko 76 500 (2002) Imigranti
Austrálie Austrálie 55 000 (2002)[11] Imigranti
ArgentinaArgentina Argentina až 50 000 (2000) Imigranti
ChileChile Chile 40 000 (2008) Imigranti
Švýcarsko Švýcarsko až 25 000 (2000) Imigranti
ČeskoČesko Česko 14 672 (2001) Imigranti
Slovinsko Slovinsko 8 500 (1996)[12] Autochtonní (Zámuří)
Turecko Turecko 6 800 (2001) Imigranti
Irsko Irsko 3 328 (2006)[13] Imigranti
Maďarsko CELKEM 5,2–5,6 milionu

Galerie maďarské diaspory[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Richard C. Frucht, Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture p. 359-360 online
  2. Canadian Census 2006. www12.statcan.ca [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-25. 
  3. Hungarians in Germany. www.buod.de [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-06. 
  4. Slovak census 2001. www.gramma.sk [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-01. 
  5. Roseann Duenas Gonzalez, Ildiko Melis. Language Ideologies: Critical Perspectives on the Official English Movement. [s.l.]: Lawrence Erlbaum Associates, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-8058-4054-4. S. 302. 
  6. Austrian census 2001
  7. 2002 Romanian census. www.recensamant.ro [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-05. 
  8. 1,370 persons Archivováno 5. 11. 2010 na Wayback Machine. declared themselves Csángós at the 2002 Romanian census. Some estimates of the Csángó population run higher. For instance, the Council of Europe suggests a figure as high as 260,000.
  9. Patrick Heenan, Monique Lamontagne. The Central and Eastern Europe Handbook. [s.l.]: Taylor & Francis, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-57958-089-6. S. 70. 
  10. Hungarians in Brazil. epoca.globo.com [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-03. 
  11. Estimation 2002. www.nonprofit.hu [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-10. 
  12. SZÉKELY, Andráds Bertalan. The Hungarian minority in Croatia and Slovenia. Nationalities Papers. 1996-09-01, roč. 24, čís. 3, s. 483–489. Dostupné online [cit. 2020-10-30]. ISSN 0090-5992. DOI 10.1080/00905999608408461. 
  13. Irish census 2006