Caesar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o jménu ve starověkém Římě. Další významy jsou uvedeny v článku Caesar (rozcestník).

Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara. Od dob Hadrianových pak byl titul caesar přiřčen designovanému nástupci císaře (augusta). V pozdější době se toto cognomen změnilo dokonce v různých podobách na běžné jméno. V době tetrarchie patřil titul caesar spoluvladaři obou augustů.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Toto jméno nejspíš pochází z latinského slova caesariēs - vlasatý, kštice, Ale podle římského spisovatele Plinia je slovo caesar participium perfekta pasiva slovesa caedere ukrojit, vyříznout; caesus vykrojený, vyříznutý. V kontextu římského práva lex regia nebo lex caesarea označovalo těhotnou ženu, která zemřela při porodu a dítě muselo být z jejího těla „vyříznuto“. Jméno pak lze interpretovat jako „vyříznutý z matčina lůna“. To ovšem nemá nic společného s dnešním císařským řezem, neboť smyslem lex caesarea bylo umožnit, aby mohlo být tělo matky pochováno. Přípona -ar je ovšem mezi římskými cognomina velmi neobvyklá.

Další možností je, že slovo je odvozeno z patricipa perfekta pasiva caesum slovesa caedere (upadnout, zemřít), ale to je spíše nepravděpodobné.

Titul římských panovníků[editovat | editovat zdroj]

Titul caesar coby jedno z přízvisek římských císařů vzniklo ze zobecnění jména Gaia Iulia Caesara a v průběhu následujících staletí se stalo panovnickým titulem. Caesary-císaři se kromě dalších titulů nazývali vládci římského impéria za principátu (prvním byl Claudius). Za dominátu byl jako caesar označován mladší císař, kterého si jako spoluvladaře a případného následníka vybral vládnoucí císař, který používal titulu augustus. Podobně se titulovali také vládci byzantské říše - řecká varianta byla kaisar (později nejvyšší úředník byzantské říše). Z řeckého ekvivalentu vychází německý výraz Kaiser. Poslovanštělý titul car začali používat také někteří slovanští vládci, nejprve v Bulharsku, později v Srbsku a v Rusku.

Významní nositelé jména[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku[editovat | editovat zdroj]

V pozdější době[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]