Ptolemaios XV. Kaisarion
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ptolemaios XV. (zvaný Filopatór Filometór Kaisarion - „milující otce a matku“, Kaisarion - malý Caesar; řecky Πτολεμαίος ΙΕ' Φιλοπάτωρ Φιλομήτωρ Καισαρίων; * 23. červen 47 př. n. l.; † srpen 30 př. n. l.) byl egyptský král z rodu Ptolemaiovců vládnoucí v letech 44–30 př. n. l. Byl synem slavných rodičů Kleopatry VII. a Gaia Iulia Caesara. Různé zdroje se liší v datu jeho narození, některé dokonce uvádějí, že se narodil až dva měsíce po Caesarově smrti, pravděpodobné však je, že jde o omyl.
Ptolemaios XV. Kaisarion nebyl vůbec uveden v Caesarově závěti. Po smrti Kleopatřina druhého bratra Ptolemaia XIV. se stal spoluvládcem své matky Kleopatry VII. Pozdější milenec a manžel Kleopatry VII., Marcus Antonius, je roku 44 př. n. l. uznal za právoplatné a jediné vládce Egypta. Antonius svým třem dětem, které měl s Kleopatou, věnoval rozsáhlá římská území, což se nelíbilo Římu a byl to jeden z mnoha důvodů započetí války s Octavianem. Po porážce Kleopatry a Antonia v bitvě u Actia a jejich následné smrti v Egyptě nechal Octavianus Ptolemaia XV. Kaisariona v roce 30 př. n. l. zavraždit. Kaisarionovi bylo tehdy zhruba 17 let. Jeho nevlastní sourozenci, dva synové a dcera Marka Antonia a Kleopatry, byli odvezeni do Říma a vychováni Octavií, Antoniovou římskou manželkou. Dcera Kleopatry se v dospělosti stala královnou afrických provincií.
