Principát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Octavius Augustus s občanskou korunou

Jako principatus - principát se označovala raná forma císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284-305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.

Principát byl sice již monarchií, ale zachovával řadu principů republikánského zřízení. Existoval senát, který byl formálně považován za rozhodující státní orgán, konzul, tribuni lidu a další římští úředníci, ale jejich pravomoce byly postupně oslabovány.

Rozhodující moc měl v rukou princeps, první muž ve státě - císař (princeps inter pares - první mezi rovnými), který převzal také úřad nejvyššího velekněze (pontifex maximus). Výkonnou moc postupně přebralo jeho úřednictvo. Zákonodárná a soudní moc příslušela v principátu senátu. Již v průběhu tohoto období se ale vyskytovali císaři, kteří svými absolutistickými sklony předjímali dominátní zřízení - již Domitianus a Aurelianus se nechávali oficiálně titulovat jako dominus et deus.

Císaři za principátu[editovat | editovat zdroj]

Julsko-klaudijská dynastie[editovat | editovat zdroj]

Flaviovská dynastie[editovat | editovat zdroj]

Adoptivní císaři[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]