Principát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Octavius Augustus s občanskou korunou

Jako principatus - principát se označovala raná forma císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána, který zavedl dominát.

Principát byl sice již monarchií, ale zachovával řadu principů republikánského zřízení. Existoval senát, který byl formálně považován za rozhodující státní orgán, konzul, tribuni lidu a další římští úředníci, ale jejich pravomoce byly postupně oslabovány.

Rozhodující moc měl v rukou princeps, první muž ve státě - císař (princeps inter pares - první mezi rovnými), který převzal také úřad nejvyššího velekněze (pontifex maximus). Výkonnou moc postupně přebralo jeho úřednictvo. Zákonodárná a soudní moc příslušela v principátu senátu. Již v průběhu tohoto období se ale vyskytovali císaři, kteří svými absolutistickými sklony předjímali dominátní zřízení - Domitianus a Aurelianus se nechávali oficiálně titulovat jako dominus et deus.

Císaři za principátu[editovat | editovat zdroj]

Julsko-klaudijská dynastie[editovat | editovat zdroj]

Flaviovská dynastie[editovat | editovat zdroj]

Adoptivní císaři[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]