Nerva
| Nerva | ||
|---|---|---|
| 12. římský císař | ||
 |
||
| Marcus Cocceius Nerva | ||
| Doba vlády | 18. září 96 – 27. leden 98 | |
| Úplné jméno | Marcus Cocceius Nerva | |
| Narození | 8. listopadu 30 | |
| Narnia | ||
| Úmrtí | 27. ledna 98 | |
| Řím | ||
| Předchůdce | Domitianus | |
| Nástupce | Traianus | |
| Potomci | Traianus (adoptivní) | |
| Dynastie | adoptivních císařů | |
| Otec | Marcus Cocceius Nerva (starší) | |
| Matka | Sergia Plautilla | |
Marcus Cocceius Nerva (8. listopadu 30 Narnia, Umbrie[1] – 27. ledna[2] 98 Řím) byl římský císař panující od 18. září 96 do 27. ledna 98, nejprve jako samovládce, od října 97 spolu s Markem Ulpiem Traianem, užívajícím titulu caesar. Nerva je prvním z tzv. adoptivních císařů, za nichž římská říše dosáhla svého největšího rozmachu – v politickém, hospodářském i kulturním smyslu.
Obsah |
Původ a kariéra [editovat]
Budoucí císař byl synem významného právníka Marka Cocceia Nervy, pocházejícího z urozené italské (nikoli ovšem římské) rodiny.[3] Jeho praděd byl přítelem Augustovým, dosáhl konzulátu a zúčastnil se řady důležitých politických jednání, další příslušník rodu měl zase velmi blízko k císaři Tiberiovi. To vše mladému Nervovi umožnilo zahájit za Nerona úřední kariéru v centru, jejímž vrcholem se stal – už za vlády prvního Flaviovce Vespasiana – řádný konzulát pro rok 71. Podle antických autorů udržoval Nerva dobré vztahy jak s Neronem, tak s Flaviovci, přesto však neunikl krátkému vyhnanství v Tarentu, kam ho z nejasných příčin poslal roku 93 císař Domitianus.
Vláda [editovat]
Na trůn Nerva nastoupil po Domitianově zavraždění 18. září 96, kdy mu bylo 65 let; vládl pouhých 16 měsíců. Adoptováním Traiana založil tradici tzv. adoptivních císařů. Hornogermánský místodržitel Traianus byl velmi oblíbený u vojska a jeho faktické designování za nástupce upokojilo zejména pretoriánskou gardu, v níž Domitianovo odstranění vyvolávalo odpor, takže se z podnětu svého velitele Casperia Aeliana proti Nervovi vzbouřila a vynutila si potrestání některých viníků Domitianovy vraždy.[4]
Jinak Nervova vláda patřila spíše ke klidným obdobím. On sám přijal řadu opatření, jimiž se snažil stabilizovat rozkolísanou říši – zrušil stíhání pro urážku císaře a tvrdě potrestal všechny udavače, nejchudším občanům zajistil příděly půdy v ceně šedesáti milionů sesterciů a jejím rozdělením pověřil senátní výbor.[5] Kvůli nedostatku financí prodával majetek z císařského paláce a rušil některá představení a kultovní slavnosti.[6] Svojí šetrností se mu podařilo sanovat státní finance.
Dokončil Domitianem započatou stavbu nového fora, které mělo propojit staré Forum Romanum s novými císařskými fory (Forum transitorium či Nervovo forum). Dne 1. ledna 98 utrpěl při soukromé audienci mrtvici a zemřel o tři týdny později. Byl posledním císařem, který byl pohřben v Augustově mauzoleu.
Citát [editovat]
| „ | Neudělal jsem nic, co by mi bránilo vzdát se úřadu a znovu žít v bezpečí jako soukromník. | “ |
Poznámky [editovat]
- ↑ FPhiloc, Cassius Dio 68, 4, 2.
- ↑ Podle Chronicon Paschale 469 zemřel Nerva 25. ledna 98.
- ↑ Nervova matka se jmenovala Sergia Plautilla, viz Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 120.
- ↑ Cassius Dio 68, 3, 3.
- ↑ Cassius Dio 68, 1, 2; 2, 1.
- ↑ Cassius Dio 68, 2, 2–3.
Literatura [editovat]
- CASSIUS DIO. Römische Geschichte 5. Překlad Otto Veh. Düsseldorf : Artemis & Winkler, 2007. 574 s. ISBN 978-3-538-03109-8. (německy)
- GRANT, Michael. Římští císařové. Praha : BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. (česky)
Externí odkazy [editovat]
- (česky) Nerva (Římské císařství)
- (anglicky) Nervova biografie
| Předchůdce: Domitianus |
 |
Římský císař 96–98 |
|
Nástupce: Traianus |
