Tobolsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tobolsk
Тобольск
Tobolský hrad (foto Dimitrij Medveděv)
Tobolský hrad (foto Dimitrij Medveděv)
Tobolsk – znak
znak
Tobolsk – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 98 [1]  m n. m.
Oblast: Ťumenská
rajón: Tobolsk
Tobolsk na mapě
Ťumeňská oblast na mapě Ruska
Tobolsk
Red pog.png
Tobolsk
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 222 km²
počet obyvatel: 103 081[2]. (2010)
etnické složení: Rusové (75,6 %)
Tataři (16,0 %)
Ukrajinci (2,5 %)
ost. (5,9%)
náboženské složení: pravoslaví
islám
protestantismus
katolictví
správa
starosta: Vladimir Vladimirovič Mazur
vznik: 1587
zakladatel: Dalina Čulkov
oficiální web: http://www.admtobolsk.ru
telefonní předvolba: (+7) 3456
PSČ: 626 150

Tobolsk (rusky Тобольск) je sibiřské město v Ruské federaci. Leží na soutoku řeky Tobolu a Irtyše. Je centrem Tobolského rajónu v Ťumeňské oblasti. Ve městě žije 103 081 obyvatel.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tobolsk byl založen roku 1587 17 km od hlavního města sibiřského chanátu Kašlyku. Je tak po Ťumeni druhým nejstarším ruským městem na Sibiři. Již tři roky po založení se stal Tobolsk střediskem ruské kolonizace Sibiře. To se odrazilo při správní reformě Petra Velikého, (1708) kdy se Tobolsk stal hlavním městem Sibiřské gubernie. Na tehdejších mapách bývá někdy město označováno názvem Sibiř. Ve dvacátých letech 18. století zde byli umístěni švédští vojenští zajatci, kteří do města přinesli znalosti o budování kamenných staveb a významně ovlivnili kulturní život města. V pozdějších dobách byl Tobolsk už jen přechodným místem pobytu vyhnanců na Sibiř. Byla zde věznice, ze které byli trestanci posíláni dále na východ (např. Dostojevskij, Solženicyn).

V r. 1743 byl Tobolsku otevřen pravoslavný seminář, od r. 1789 zde vycházely místní noviny a v r. 1810 bylo založeno gymnázium. S ruskou expanzí na východ vznikala další významná centra, která se pak stávala středisky místní správy. Tak byla v r. 1764 od sibiřské gubernie oddělena Irkutská gubernie a v r. 1782 byly od gubernie odděleny další rozsáhlé oblasti. Gubernie byla přejmenována na Tobolskou a po oddělení dalších oblastí v. r. 1804 měla přibližně rozsah dnešní Tobolské oblasti. Dalším důvodem, proč upadal význam města, byla skutečnost, že se v 19. století začaly od něj odklánět dopravní cesty, což byl faktor prosperity většiny sibiřských měst.

Během občanské války v Rusku, byl Tobolsk místem vyhnanství cara Mikuláše II. a jeho rodiny (srpen 1917 až duben 1918). Od léta 1918 do srpna 1919 spadal Tobolsk do území spravovaného Dočasnou sibiřskou vládou. Město bylo obsazeno bolševiky v r. 1919, ale v roce 1921 se stalo jedním ze středisek selského povstání na Sibiři, které bylo pacifikováno až následujícího roku. Za éry Sovětského svazu byl ve městě rozvinut průmysl, především naftový chemický kombinát, který zůstává (2011) zdejším nejdůležitějším podnikem.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitějším podnikem je Naftový chemický kombinát (Тобольский нефтехимический комбинат), který produkuje širokou frakci lehkých uhlovodíků, monomery pro výrobu syntetického kaučuku a vysooktanové příměsi do automobilových benzínů; mimo to má strojní výrobu plynárenských zařízení. Dále se zde nachází dřevozpracující závod, výroba konfekce, mlékárna, pekárna a další.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Tobolsk leží na Sverdlovské železniční trati, má říčíní přístav a letiště. Má autobusové spojení s Ťumení, Čeljabinskem, Chanty-Mansijskem a Petrozavodskem (v Kazachstánu).

Městská veřejná doprava je zabezpečována autobusy.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Tobolsku je více než deset středních škol (především gymnázia a průmyslové školy).

Vysoké školy jsou: Pedagogická akademie, Tobolský duchovní seminář, Tobolský průmyslový institut a pobočky vysokých škol z jiných měst (především z Ťumeně).

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází víceúčelový sportovní stadion, který je uzpůsoben pro lehkou atletiku, fotbal, a běžecké lyžování. Jeho kapacita je 3 402 diváků.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žilo 103 081 obyvatel 2010:[2] Národnostní složení:

Národnost  %
Rusové 75,6
Tataři 16,0
Ukrajinci 2,5
Němci 0,6
Bělorusové 0,6
Baškirové 0,5
Ázerbájdžánci 0,3
jiné národnosti 3,3

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010, [cit. 2011-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Численность населения Российской Федерации по городам, поселкам городского типа и районам на 1 января 2010 года [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, [cit. 2010-07-09]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]