Sibiřský trakt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa Sibiřského traktu

Sibiřský trakt (rusky Сиби́рский тракт), též Moskevský trakt (Московский тракт), Moskevsko-irkutský trakt (Московско-Иркутский тракт), Moskevsko-sibiřský trakt (Московско-Сибирский тракт), Veliký trakt (Великий тракт) či Velký trakt (Большой тракт) je označení pro bývalou pozemní přepravní cestu mezi evropskou částí Ruska, Sibiří a Čínou. Měl velký vliv na kolonizaci Sibiře Ruskem a rozvoj Sibiře.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Sibiřský trakt vycházel z Moskvy a pokračoval přes Murom, Kozmoděmjansk, Kazaň, Osu, Perm, Kungur, Jekatěrinburg, Ťumeň, Tobolsk, Taru, Kainsk, Kolyvaň, Tomsk, Jenisejsk, Irkutsk, Věrchněudinsk, Něrčinsk do Kjachty na rusko-čínské hranici. Dále pokračoval přes Vnější a Vnitřní Mongolsko do Kalganu na hranici Mongolska a vlastní Číny.

Na počátku 19. století se trasa Sibiřského traktu posunula na jih, z Ťumeně běžel přes Jalutorovsk, Išim, Omsk, Tomsk, Ačinsk a Krasnojarsk do Irkutsku.

Existence[editovat | editovat zdroj]

„Překračování Angary v Irkutsku“ (obraz z roku 1886)

Koncem roku 1689 vyšlo carské nařízení o zřízení cesty, spojující střední Rus se Sibiří. Budování cesty však započalo až v roce 1730 a bylo zakončeno v polovině 19. století. Sibiřský trakt nahradil Babinovskou cestu, která byla po dvě stě let jediným spojením mezi evropskou částí Ruska a Asií.

Na konci 19. století již Sibiřský trakt neuspokojoval přepravní nároky ruské ekonomiky. Začala proto stavba Transsibiřské magistrály, která Sibiřský trakt nahradila.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

(rusky)* А. Шкляев. Сибирский тракт

(rusky)* Андреева Е. А. Езда по Большому сибирскому тракту в XIX в. (pdf)

Související články[editovat | editovat zdroj]