Dmitrij Ivanovič Mendělejev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sergej Lvovič Levickij: Portrét Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva

Dmitrij Ivanovič Mendělejev, rusky Дмитрий Иванович Менделеев (27. ledna (8. února) 1834, Tobolsk – 20. ledna (2. února) 1907, Petrohrad) byl ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Stal se objevitelem periodického zákona prvků z roku 1869. Svou první tabulku prvků publikoval v časopise Ruské chemické společnosti v roce 1869, o rok později pak předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Práce z roku 1870 měla název Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených.

K nejznámějším objevům předpovězených prvků patřil objev eka-aluminia (Ga), eka-boru (Sc) a zejména eka-silicia (Ge), jehož vlastnostem věnoval nejvíce pozornosti. Gallium objevil v roce 1875 Lécoq de Boisbaudran spektrální analýzou ve sfaleritu, skandium roku 1879 Lars Frederik Nilson při studiu sloučenin prvků vzácných zemin a germanium roku 1886 Clemens Winkler při analýze nerostu argyroditu. Objev germania se stal triumfem objevu periodického zákona.

Portrét D. I. Mendělejeva od I. J. Repina

Geniálnost jím objeveného uspořádání chemických prvků, které je projevem pochopení přirozeného vztahu mezi prvky, potvrdilo studium rentgenových spekter a kvantová mechanika. Jen v původní formulaci periodického zákona došlo ke změně: výraz „atomová váha“ byl nahrazen výrazem atomové (nyní protonové) číslo. Podnětem k tomu byly výzkumy radioaktivity a rentgenových spekter, při nichž zjistil britský fyzik Henry Gwyn Jeffreys Moseley vztah mezi vlnočtem spektrální čáry K-série rentgenového spektra a pořadovým číslem prvku v periodické soustavě.

Publikoval na 400 prací (včetně prací z fyziky a metrologie), např. práce o původu ropy a o jejím průmyslovém zpracování, o roztocích, provedl také například předběžné výpočty ledoborce Jermak. Napsal vynikající učebnici Základy chemie.

Jeho jménem je nazván rozlehlý impaktní kráter Mendělejev na odvrácené straně Měsíce[1], minerál mendelevit a 101. prvek mendelevium.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Crater Mendeleev on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dmitri Mendeleev ve Wikimedia Commons