Issyk-kul

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Issyk-kul
pohled z vesmíru
pohled z vesmíru
Rozměry
Rozloha 6236 km²
Délka 178 km
Šířka 60 km
Objem 1738 km³
Povodí 21 900 km²
Max. hloubka 668 m
Ostatní
Nadm. výška 1608 m
Pobřeží 597 km
Přítok vody Džergalan, Tjup
Sídla Pristaň Prževalsk, Balykčy, Tamga, Čolpon-Ata
Oblast Issykkulská oblast
Státy KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán

Souřadnice:
Světadíl Asie

Issyk-kul (kyrgyzsky Ысыккөл, rusky Иссык-куль, znamená teplé jezero) je bezodtoké jezero na severu Ťan-šanu ve stejnojmenné oblasti severovýchodní části Kyrgyzstánu. Je to jedno z největších horských jezer na světě. Nachází se v mezihorské Issykkulské kotlině mezi hřbety Kungej-Alatau na severu a Terskej-Alatau na jihu. Má rozlohu 6236 km² (podle jiných zdrojů 6 330 km²). Je dlouhé 178 km a maximálně široké 60 km. Průměrnou hloubku má 278 m a maximální dosahuje 668 m (nebo až 702 m podle jiných zdrojů). Objem vody je 1738 km³. Povodí jezera Issyk kul je asi 21 900 km². Leží v nadmořské výšce 1608 m.

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Pobřeží je slabě členité, hluboké zálivy jsou pouze na východě a jihovýchodě (Tjupský záliv, Džergalanský záliv, Pokrovká zátoka). Délka pobřeží je 597 km. Polovinu z toho tvoří písečné pláže, vyskytují se také jílové a oblázkové břehy.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

jezero při západu slunce

Do jezera ústí 50 řek, jejichž celkový roční přítok činí 3 km³. Největší jsou řeky Džergalan (střední průtok v ústí 22 m³/s) a Tjup, který se do jezera vlévá z východu. Řeka Ču, která protéká západním okrajem kotliny není v současné době s jezerem spojená. Odtok z jezera do řeky Ču existoval pouze v letech s velkým množstvím vody, když byla hladina o 10 až 12 m výše než dnes. Poslední taková epocha byla v 17.18. století. Zdroj vody v řekách je smíšený, převážně sněhový, s největšími stavy na konci jara a v létě. O rozsahu změn výšky hladiny, způsobených změnami klimatu, svědčí jezerní terasy vysoké 8 až 10 m a podvodní rozvaliny vesnic v hloubce do 8 m. V průběhu posledních dvou století se hladina jezera snižuje od r. 1886 o 4 m (podle jiných zdroj; až o 7 m) s tím, že tento pokles není konstantní, ale jeho rychlost kolísá. S neotektonickým vzestupem je spojeno vytvoření vysokých teras (30 až 40 m). Klima jezerní kotliny je teplé, suché a mírné. Teplota vzduchu na pobřeží dosahuje v červenci 16 až 17 °С, v lednu na západě -2 až -3 °С, na východě -4 až -7 °С. Průměrné množství srážek je asi 250 mm (na západě 110  mm a na východě 470 mm). Odpar z povrchu jezera je 700 mm. Na západě a na východě vanou silné větry (až 30-40 m/s), které vyvolávají náhlé bouře. Vyvolávají vlny vysoké 3 až 4 m. Roční amplituda kolísání hladiny činí 10 až 50 cm. Vyšší úroveň je srpnu a v září, nižší v únoru a v březnu. Na západě se projevuje příliv a odliv.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Teplota vody je na povrchu je v lednu 2 až 3 °С, v červenci a v srpnu 19 až 24 °С, v hloubce 100 m je celý rok teplota 3,5 až 4 °С. Led se objevuje pouze v zálivech v chladných zimách. Voda má modrou barvu, je průzračná do hloubky 12 m. Dosahuje slanosti 5,8  a není vhodná na pití ani na zavlažování.

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

V zálivech do hloubky 30 m je téměř souvislý porost řas parožnatek a rdestů, dno je tvořené převážně hlínou a jílem. V jezeře žije asi 20 druhů ryb. Průmyslově je rozvinuté zpracování jelců, holých osmanů, kaprů a marinek (2,5 až 4 tisíce tun za rok). V zálivech na západě jezera každoročně zimuje 20 až 50 tisíc převážně vodních ptáků (poláci, kachny, lysky a labutě).

Využití[editovat | editovat zdroj]

koupání u pláže

V r 1958 byla založená Issykkulská rezervace. Na jezeře je rozvinutá místní osobní i nákladní lodní doprava. Největší přístavy jsou Balykčy (Rybačje) (balyk je kyrgyzsky ryba) a Pristaň Prževalsk (Přístav Prževalsk). Poblíž druhého je mohyla a muzeum ruského cestovatele N. M. Prževalského. Množství obydlených míst se rozkládá na severním pobřeží a ve východní části kotliny. Základní obživou obyvatelstva je zemědělství (rostlinná výroba, chot skotu a sadovnictví) a v neposlední řadě také rybářství. 7 km od jezera se nachází město Karakol (bývalý Prževalsk). Na severním břehu jsou klimatické lázně Čolpon-Ata a na jižním Tamga. Po celém pobřeží se nacházejí prázdninové domy, pionýrské tábory a chaty.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (rusky) Berg L. S., Hydrologický výzkum na Issyk-kulu v roce 1928, (Берг Л. С., Гидрологические исследования на Иссык-Куле в 1928 г.)
  • (rusky) Zpravodaj Vládního hydrologického ústavu, 1930, číslo 28, ("Изв. Гос. Гидрологического ин-та", 1930, № 28)
  • (rusky) Sapožnikov D. G., Viselkina M. A., Současné usazeniny jezera Issyk-kul a jeho zálivů, Moskva 1960, (Сапожников Д. Г., Виселкина М. А., Современные осадки озера Иссык-Куль и его заливов, М., 1960)
  • (rusky) Korotajev V. N., Pobřežní zóna jezera Issyk-kul, Frunze 1967, (Коротаев В. Н., Береговая зона озера Иссык-Куль, Фр., 1967)
  • (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Иссык-куль“.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]