Nikolaj Prževalskij
Nikolaj Michajlovič Prževalskij (rusky: Никола́й Миха́йлович Пржева́льский) (12. duben greg. / 31. březen jul. 1839, ves Kibory, Smolenská gubernie – 1. listopad greg. / 20. říjen jul. 1888, Karakol, dnes Kyrgyzstán) byl ruský geograf a objevitel střední a východní Asie. Cestoval zejména severním Tibetem, v oblasti dnešní provincie Čching-chaj a Džungarií.
Jeho konečným cílem bylo navštívit Lhasu, avšak nikdy se tam nedostal. Významně přispěl k tehdejšímu vědění o střední Asii a byl vůbec první Evropan, který popsal divokého koně, který byl pojmenován kůň Převalského.
Život [editovat]
Narodil se v ruském Smolensku do polské rodiny. Vojenskou akademii studoval v Petrohradě, v roce 1864 se stal učitelem geografie na vojenské škole ve Varšavě. V roce 1867 byl vyslán na expedici do sibiřského Irkutsku. Výprava trvala dva roky a byla to první významná Prževalského expedice. V následujících letech podnikl celkem čtyři cesty do střední Asie:
- 1870–1873 – cestoval z Kjachty přes poušť Gobi do Pekingu, poté zkoumal horní tok řeky Jang-c'-ťiang. V roce 1872 se dostal do Tibetu. Na této expedici Prževalskij prozkoumal přes 7 000 čtverečních mil, sesbíral a zpět s sebou přivezl okolo 5 000 rostlin, 1 000 ptáků a 3 000 druhů hmyzu, dále 70 plazů a 130 různých kůží savců.[1]
- 1876–1877 – výprava směřovala skrz východní Turkestán, Prževalskij navštívil jezero Lobnor, které údajně nenavštívil žádný Evropan od dob Marca Pola.[2]
- 1879–1880 – tibetská expedice, během které Prževalskij zavítal k jezeru Kukunor. Když se snažil dojít do Lhasy, příslušníci tibetských úřadů jej zastavili 260 kilometrů před ní a donutili ho obrátit zpět.
- 1883–1885 – čtvrtá výprava vedla z Kjachty přes poušť Gobi k východní straně pohoří Ťan-šan. Poté směřovala k řece Jang-c'-ťiang, zpět ke Kukunor a západním směrem k Chotanu a jezeru Issyk-kul.
Výsledky Prževalského cest podstatnou měrou přispěly k poznatkům evropskému bádání o středoasijské geografii, ale i fauně a flóře. Je po něm pojmenován kůň a gazela. O svých cestách napsal několik prací, zemřel na tyfus během své páté výpravy v kyrgyzském Karakolu na březích jezera Issyk-kul. Dnes jsou v Karakolu a Petrohradě mnohé Prževalského památníky.
| „ | Nechť jiný, šťastnější cestovatel završí mnou nedokončené dílo v Asii. | “ |
| — Nikolaj Prževalskij[3] | ||
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolai Przhevalsky na anglické Wikipedii.
- ↑ WOOD, Francis. The Silk Road: Two Thousand Years in the Heart of Asia. Berkeley : University of California Press, 2002. ISBN 978-0-520-24340-8. s. 165–169. (anglicky)
- ↑ August Strindberg zastává názor, že před Prževalskim jezero navštívil Johan Gustaf Renat. Viz August Strindberg, "En svensk karta över Lop-nor och Tarimbäckenet" (švédsky)
- ↑ „Doslov překladatele“, in: Cesta k posvátným místům Tibetu: podle deníků vedených v letech 1899 až 1902, Praha: Nakladatelství Vyšehrad 1987. Překlad Josef Kolmaš.
Externí odkazy [editovat]
- Kyrill Kunakhovich, "Nikolai Mikhailovich Przhevalsky and the Politics of Russian Imperialism", in "IDP News", Issue No. 27 (accessed 2007-01-31)
