Alexandr Porfirjevič Borodin
Alexandr Borodin, rusky Алекса́ндр Порфи́рьевич Бороди́н, (12. listopadu 1833, Petrohrad - 27. února 1887, Petrohrad) byl ruský hudební skladatel období romantismu, chemik a lékař.
Život a dílo [editovat]
Narodil se jako nemanželský syn gruzínského knížete Luka Gedevanišviliho. V roce 1858 ukončil lékařskou fakultu a stal se doktorem medicíny, od roku 1860 se zabýval vědeckou a pedagogickou činností, v roce 1864 se stal profesorem chemie na lékařské akademii. Jako hudební skladatel se připojil ke skupině „Pětka“, zvané též Mocná hrstka.
V roce 1869 začal pracovat na opeře Kníže Igor, která je pravděpodobně jeho nejznámějším dílem a která obsahuje skladbu „Polovecké tance“, často uváděné samostatně. Operu dokončili po jeho smrti Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov a Alexandr Konstantinovič Glazunov. Stal se také autorem několika symfonií, z nichž nejznámější je Symfonie č.2 h-moll „Bohatýrská“), dále komorních (2 smyčcové kvartety), klavírních skladeb. Je také autorem symfonické básně Ve stepích střední Asie. Zemřel v Petrohradě 27. února 1887 a je pochován na Tichvinském hřbitově v klášteře Alexandra Něvského.
Výběr z díla [editovat]
- Klavírní kvintet c moll
- Smyčcové kvartety
- Polovecké tance
- Kníže Igor
- Symfonický obraz - V malé Asii
