Sergej Josifovič Karcevskij
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sergej Josifovič Karcevskij (někdy psáno Sergěj[1], Iosifovič[2] nebo Karcevskyj[3], otčestvo rusky Osipovič) (28. srpna 1884, Tobolsk – 7. listopadu 1955, Ženeva) byl ruský lingvista, profesor ruského jazyka a literatury na ženevské univerzitě, člen Pražského lingvistického kroužku (PLK). Prostřednictvím Karcevského přicházel PLK do styku s myšlenkami ženevské školy a přímo i s myšlenkami Saussurovými, jehož znal Karcevskij osobně.[4] Na půdě PLK přednášel však jenom dvakrát.[5]
Dílo [editovat]
- Jazyk, vojna i revoljucija (1923)
- Russkij jazyk I. Grammatika (1925)
- Système du verbe russe (1927)
- Povtoritělnyj kurs russkogo jazyka (1928)
- Du dualisme asymétrique du signe linguistique (1929)
- Sur la phonologie de la phrase (1931)
Reference [editovat]
- ↑ Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému, heslo Karcevskij Sergěj Jos.
- ↑ Záznam v databázi autorit Národní knihovny
- ↑ http://www.praguelinguistics.org/cs/o_prazskem_lingvistickem_krouzku
- ↑ Jiří Černý: Dějiny lingvistiky. Olomouc : Votobia, 1996, s. 148
- ↑ Josef Vachek: Prolegomena k dějinám pražské školy jazykovědné. Jinočany: H&H, 1999, s. 113
Literatura [editovat]
- Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému, heslo Karcevskij Sergěj Jos.
