Pratur
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 vyobrazení pratura z Brehmova Života zvířat
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Bos primigenius Bojanus, 1827 |
||||||||||||||||
| poddruhy | ||||||||||||||||
|
Pratur (Bos primigenius) je vyhynulý zástupce rodu Bos. Jednalo se o mohutné zvíře dosahující kohoutkové výšky ke 2 metrům a hmotnosti 800–1000 kg. Býci měli krátkou černou srst s šedivým či nažloutlým pruhem přes celý hřbet, krávy hnědočervenou. Původně byl rozšířen na většině území Evropy a středního Východu. Již od paleolitu by oblíbenou lovnou zvěří člověka, což v konečném důsledku vedlo v průběhu středověku k jeho úplnému vyhubení. Nejdéle přežil v Polsku, kde byl odedávna pod ochranou králů. Poslední kus zde uhynul roku 1627 v rezervaci u městečka Jaktorova, asi 50 km jihozápadně od Varšavy. Na počátku 20. století se německý zoolog l. Heck pokusil pratura zpětně vyšlechtit z několika primitivních plemen domácího skotu. Výsledkem tohoto experimentu je tzv. Heckův skot neboli Zpětně vyšlechtěný pratur, který je chován i v České republice v zooparku Chomutov a v oboře u obce Křišťanov na Prachaticku. Heckův skot má sice zbarvení, tvar rohů blízké původnímu praturovi. Je však o něco drobnější, má slabší rohy a jeho chování není podobné praturovi. Od roku 2008 se zpětného šlechtění ujala nizozemská organizace Tauros foundation. Pracovala s přibližně 30 druhý skotu z celé Evropy, do projektu jich zařadila 6. organizace předpokládá že přibližně v roce 2025 by měla být vyšlechtěna zvířata, která jsou jak vzhledem, tak i chováním stejná jako původní pratur. Výzkum bude do této doby probáhat v ohrazených prostorách, po dosažení cíle ve šlechtění by měla být zvířata uznána jako volně žijící a následně by měla být vypouštěna do volné přírody.
Pratur je předkem tura domácího.
