Hvězdnicovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hvězdnicovité

Výběr květů rostlin čeledi hvězdnicovitých [popis obrázku 1]
Výběr květů rostlin čeledi hvězdnicovitých
[popis obrázku 1]
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rody

viz Seznam rodů čeledi hvězdnicovitých

Hvězdnicovité (Asteraceae) nebo také složnokvěté (Compositae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvězdnicotvarých. Kromě hvězdnice (nesprávně astry) zde najdeme řadu dalších květin, mezi nimi např. slunečnici, sedmikrásku, jiřinu či arniku.

Hvězdnicovité jsou jednou z nejpočetnějších čeledí vyšších rostlin, obsahují přes 1 300 rodů a více než 20 000 druhů. Znaky jednotlivých zástupců jsou velice rozmanité. Patří sem jak jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, tak i polokeře, keře a stromy. S mléčnicemi i bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. Listy střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo rozmanitě v úkrojky členěné, méně často složené, vždy však bez palistů. Avšak to, co všechny hvězdnicovité spojuje, jsou jejich květy.

Květy[editovat | editovat zdroj]

Květní úbor Hvězdnice alpské, podle níž má čeleď název

Květy jsou velmi drobné a uspořádané v mnohokvětém útvaru nazývaném úbor. Například kulatá květenství kopretiny považujeme za květ, ale je to vlastně úbor složený z mnoha květů, a to bílých jazykovitých a žlutých trubkovitých. Trubkovité jsou obvykle pravidelné s korunou trubkovitou a tvoří ve střední části úboru terč (sedmikráska, slunečnice), nebo tvoří celé úbory (pcháč). Jazykovité květy jsou souměrné s korunou jazykovitou, výše rozšířenou v plochou, nápadnou ligulu. Tvoří buď celé úbory (pampeliška) nebo pouze paprsek, tedy okrajové paprskující květy (kopretina).

Úbory hlouběji rozlišujeme na homogamní (všechny květy v úboru jsou oboupohlavné a plodné) a heterogamní (úbory složené z květů samičích nebo jalových a oboupohlavných, nebo z květů samičích a samčích).

Úbory jsou buď jednotlivé nebo skládají rozličné druhy hlavně vrcholičnatých a hroznovitých květenství. Z vnější strany úboru je vyvinut tzv. zákrov, skládající se z jedné nebo více řad stejně nebo různě dlouhých, střechovitě se kryjících zákrovních listenů. Zákrovní listeny jsou bylinné (zelené) nebo suchomázdřité, kožovité či přeměněné v osten, různých tvarů, barev i velikostí. Často jsou lemované či zakončené tvarově a barevně odlišenou částí, tzv. přívěskem.

Plody[editovat | editovat zdroj]

Nažky Hvězdnice alpské

Plodem je nažka rozmanitého tvaru, zbarvení a povrchové skulptury, s různě vyvinutým chmýrem nebo bez chmýru.

Stavba a vlastnosti chmýru jsou důležitými znaky k určování rodů i druhů. Význam hvězdnicovitých je přímo úměrný jejich počtu.


Využití[editovat | editovat zdroj]

Obrovské množství druhů je léčivých (podběl, heřmánek, devětsil, benedikt, třapatka, měsíček, pampeliška, lopuch, pelyněk, arnika,…). Hvězdnicovité se vyznačují velice pestrým souborem obsahových látek. Proto mají mnohé druhy význam nejen jako zdroj léčiv, ale také jako zdroj potravy pro člověka nebo hospodářská zvířata a jinak využitelných surovin.

Okrasné rostliny[editovat | editovat zdroj]

Jako okrasné rostliny v zahradách se pěstují astry, protěže, listopadky, kopretiny, třapatky, omany, jiřiny, kamzičníky, okrasné bodláky a mnoho, mnoho dalších. K tomu ještě musíme připočítat nepředstavitelné množství kultivarů, hybridů a variet. K řezu jsou používány gerbery, chryzantémy, ostálky,…

Plevely[editovat | editovat zdroj]

Plevelných druhů existuje také mnoho (pěťoury, mléče, pcháče, atd.). Složnokvěté, jak se hvězdnicovitým také říká s poukázáním na stavbu květů, zahrnují rovněž velmi důležité medonosné a pícninářské druhy. Do této čeledi patří taktéž taxonomicky snad nejsložitější rod na světě – jestřábník (Hieracium). Jestřábníkům se vyhýbá mnoho i zkušených a uznávaných botaniků. Hvězdnicovité někdy bývají na základě obsahových látek, morfologických, anatomických a molekulárně-taxonomických dat rozdělovány na tři čeledi: hvězdnicovité (Asteraceae), ambróziovité (Ambrosiaceae) a čekankovité (Cichoriaceae). Jak již bylo zmíněno, čeleď zahrnuje asi 1 300 rodů a přes 20 000 druhů a je rozšířena kosmopolitně (=na celém světě), hlavně v sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v horách tropů a subtropů. U nás roste přes 100 rodů a více než 450 druhů.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V současné taxonomii je čeleď hvězdnicovité členěna na 12 podčeledi:

  • Barnadesioideae - 94 druhů v 9 rodech, Jižní Amerika, především Andy
  • Mutisioideae - asi 630 druhů ve 44 rodech, Jižní Amerika. Největší rody jsou Acourtia (65 druhů), Chaptalia (60), Mutisia, Trixis (oba 50) a Gerbera (35 druhů)
  • Stifftioideae - 40 druhů v 10 rodech, Jižní Amerika, zvláště Venezuelská Guayana
  • Wunderlichioideae - 24 druhů v 8 rodech, Jižní Amerika a jz. Čína, zvl. Venezuelská Guayana
  • Gochnatioideae - 90 druhů ve 4 rodech, Střední a Jižní Amerika, zvláště Karibik a jižní část Jižní Ameriky. Největší rod je Gochnatia (70 druhů)
  • Hecastocleidoideae - jediný druh Hecastocleis shockleyi rostoucí v jz. USA
  • Carduoideae - téměř 2800 druhů v 83 rodech, kosmopolitní, zvláště v Eurasii a severní Africe. Největší rody jsou chrpa (Centaurea, asi 695 druhů), Cousinia (655 druhů), chrpovník (Saussurea, 300), pcháč (Cirsium, 250) a sinokvět (Jurinea, 200 druhů).
  • Pertyoidaee - 70 druhů v 5 až 6 rodech, Asie od Afghánistánu po v. a jv. Asii. Největší rod je Ainsliaea (50 druhů)
  • Gymnarrhenoidaee - jediný druh Gymnarrhena micrantha, sev. Afrika až Střední východ
  • Cichorioideae - asi 3600 druhů ve 224 rodech, kosmopolitní. Největší jsou rody Vernonia (asi 800 druhů), jestřábník (Hieracium) a pampeliška (Taraxacum)
  • Corymbioideae - 7 druhů jediného rodu, Jižní Afrika
  • Asteroideae - přes 16000 druhů v asi 1135 druzích, kosmopolitní. Největší rody jsou starček (Senecio, asi 1000 druhů), sadec (Eupatorium, 1200 nebo jen 40 druhů podle pojetí rodu), pelyněk (Artemisia, 550 druhů), smil (Helichrysum, asi 500 druhů), Mikania (430) a Baccharis (400 druhů).[1]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Čeleď Asteraceae je velmi obsáhlá a obsahuje velký počet rodů[1], jejichž plný výčet najdete na seznamu rodů čeledi hvězdnicovitých

Zde je uveden zkrácený seznam rodů s českými názvy.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Popis obrázku
  1. 1. Cota tinctoria;
    2. Zlateň věncová;
    3. Coleostephus myconis;
    4. Argyranthemum;
    5. Sonchus;
    6. Čekanka obecná;
    7. Gazania rigens;
    8. Galactites tomentosa;
    9. Měsíček lékařský;
    10. Kopretina bílá;
    11. Hieracium lachenalii;
    12. Dimorphotheca ecklonis

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.