Lopuch větší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lopuch větší

Lopuch větší (Arctium lappa)
Lopuch větší (Arctium lappa)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: lopuch (Arctium)
Binomické jméno
Arctium lappa
(L.) Moench
Arctium lappa

Lopuch větší (Arctium lappa) je dvouletá bylina z čeledi hvězdnicovité, roste jako plevel často na smetištích a kolem cest. Silný kůlový kořen sahá do hloubky až 70 cm. Lodyha je silná, rýhovaná, vyplněná dření. Listy jsou velké, široce srdčité, řapíkaté, řapík rovněž vyplněn dření. Přízemní listy s čepelí až 50 cm dlouhou a 40 cm širokou. Lodyžní listy jsou střídavé, menší než přízemní, oboje na spodní straně s bílým povlakem chlupů, celokrajné. Nachově červené trubkovité květy v kulovitých úborech průměru 3 až 3,5 cm, jejichž zákrov je tvořen listeny s hákovitou špičkou.

V bylinkové kuchyni se používají mladé výhonky, řapíky a kořeny lopuchu, nikoliv však listy, protože ty jsou příliš hořké. Křupavé čerstvě vyrostlé výhonky a oloupané řapíky se naproti tomu hodí jako zelenina ke konzumaci za syrova nebo uvařené jako chřest. Zvláštní delikatesou je dřeň. Má jemnou oříškovou chuť. Kořeny lopuchu se sklízejí od podzimu prvního do jara druhého roku. Tou dobou jsou ještě jemné konzistence a dají se jíst za syrova, uvařené nebo pečené.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název lopuch pochází od lupene.[1] Výraz lopušice ale označuje devětsil lékařský nebo podběl obecný.Další název: Babí hněv.

Použití[editovat | editovat zdroj]

  • V kuchyni: v Číně a Japonsku se tato rostlina pěstuje jako jednoletá kultura a považuje se za vynikající lahůdku v kuchyni.
  • V kosmetice: lopuchový olej jako masážní prostředek pro růst vlasů a při nadměrné tvorbě kožního mazu.
  • V léčitelství: jako vnitřní léčivý čaj se užívá při problémech s akné a u léčení různých kožních neduhů; též jako močopudný prostředek při ledvinových chorobách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://is.muni.cz/th/383667/ff_b/bakal._prace.pdf - Tereza Šarounová: Vybrané české názvy léčivých rostlin

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mayer, M.; Váňa, P.; První český opravník; Víkend 2000; ISBN 80-7222-123-X
  • Rubcov V.G.; Beneš K.; Zelená lékárna; Lidové nakladatelství 1984; str.150 až 153