Ostropestřec mariánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Ostropestřec mariánský

Silybum marianum01.jpg
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Podtřída: Asteridae
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: ostropestřec (Silybum)
Binomické jméno
Silybum marianum
(L.) Gaertn.

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jednoletá nebo dvouletá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Pokud je to dvouletka, vypučí na jaře trsem bodlinatých listů s výraznými bílými žilkami. Koncem června se na asi 1m dlouhých lodyhách objevují purpurově červená květenství. Na konci léta se z květů vyvinou plody, které se pak sklízí. Ostropestřec mariánský má blahodárné účinky na játra.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Ostropestřec mariánský je obvykle 60 až 150 cm vysoká bylina s kůlovitým kořenem a chudě větvenou lodyhou. Rostliny jsou pavučinatě vlnaté a pokryté roztroušenými přisedlými žlázkami. Lodyha je plná, zaobleně hranatá, s bílou dření. Listy v přízemní růžici jsou až 40 cm dlouhé, tvarem i barvou podobné lodyžním. Dolní lodyžní listy jsou přisedlé, horní poloobjímavé, obvejčité až kopinaté, peřenolaločné až peřenoklané s úkrojky na okraji nepravidelně ostnitými, na líci lesklé. Žilky na líci listů jsou lemovány bílými skvrnami.[1]

Úbory jsou velké, jednotlivé, dlouze stopkaté, 3 až 7 cm široké. Zákrov je tvořen okrouhle obvejčitými, na okraji nepravidelně ostnitě zubatými listeny. Ostny jsou slámově žluté, až 7 mm dlouhé. Květy jsou purpurově červené až fialové, s dlouhou bílou korunní trubkou, asi 3,5 až 4 cm dlouhé. Nažky jsou asi 7 až 8 mm dlouhé a 3 až 5,4 mm široké, smáčklé, světle hnědé a tmavohnědě čárkovitě žíhané, lesklé, na vrcholu s úzkým slámově žlutým lemem a snadno opadavým chmýrem.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Ostropestřec mariánský je původní ve Středomoří, v Malé a Přední Asii a na Kanárských ostrovech. Ve střední Evropě roste pouze jako zdomácnělý.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Z plodů ostropestřce se může vařit čaj. Důležité je, aby plody byly roztlučené. Tím se umožní vyluhování léčivých látek.[2] Protože se silymarin velmi špatně vyluhuje do vody, tak se používají přípravky se standardizovaným obsahem silymarinu. Používají se jako prevence před ztučněním jater a při zdravotních potížích vzniklých následkem zánětu jater. V homeopatii se předepisuje při stejných neduzích a vedle toho ještě na zlepšení funkce žlučníku, proti žlučovým kamenům a při depresích.

Choroby, které pomáhá ostropetřec léčit:[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor); ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 7. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7.  
  2. OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ (SILYBUM MARIANUM)
  3. http://www.ostropestrec-mariansky.cz/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nico Vermeulen, ENCYKLOPEDIE BYLIN A KOŘENÍ

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu