Chmýr
Chmýr (pappus) jsou lehké štětiny nebo chlupy které mají napomáhat rozšiřování zralých semen větrem (tzv. anemochorie).
Obsah |
Popis [editovat]
Chmýr vzniká při postupném vývinu a dozrávaní semen přeměnou kališních lístků ve štětiny nebo v chlupy. Ty pak setrvávají na semenech některých rostlin (nejčastěji nažek) a slouží jako padák při rozšiřování plodů větrem.
Mezi chmýr se počítají i dlouhé chlupy (trichomy) např. u semen vrby (Salix), topolu (Populus) nebo bavlníku (Gossypium). Jsou to jednoduché jednobuněčné výrůstky na pokožce rostliny které plní funkci chmýru.
Rozdělení [editovat]
Chmýr může být tvarově různý, čím je tvarově složitější tím poskytuje větší plochu do které se může vítr opřít. Dělí se do několika druhů:
- utvořený z jednoduchých paprsků, např.pampeliška (Taraxacum),
- jednořadý, např. jestřábník (Hieracium),
- dvouřadý, např. chrpa (Centaurea),
- víceřadý, např. škarda (Crepis),
- utvořený z pérovitých paprsků, např. pcháč (Cirsium).
Význam [editovat]
Chmýr slouží nejen k rozšiřovaní rostlin větrem, ale je také prospěšný při dopadu semene do vody, kde slouží jako záchranné plovací zařízení do doby, než se semeno dostane na pevnou půdu. U některých velice drobných a lehkých semen, např. u tilandsie (Tilandsia), slouží po navlhnutí k přilepení semínka k podkladu do doby, než se toto ukotví kořínkem.
