Benedikt lékařský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Benedikt lékařský

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: benedikt (Cnicus)
Binomické jméno
Cnicus benedictus
L.
Synonyma

Viz text.

Benedikt lékařský nebo benedikt čubet (Cnicus benedictus L.) je léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých.

Synonyma a lidové názvy[editovat | editovat zdroj]

  • Centaurea benedicta L.
  • Cirsium pugnax Sommier & Levier
  • Čubet lékařský, hořký bodlák, krasovlásek, ostropes, zaječí ouško.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá bylina dorůstající až do výšky 60 cm, s podlouhlými bodlinatými listy. Lodyha načervenalé barvy je hustě chlupatá, stejně tak listy. Kvete v červnu a červenci, květy mají žlutou barvu.

Účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Obsahuje hořčiny, silice, třísloviny a další účinné látky.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Benedikt roste na slunných místech, daří se mu na sušší, ale dobré půdě. Pochází ze Středomoří.

Použití[editovat | editovat zdroj]

  • Fytoterapie: Benediktu jsou připisovány mnohé léčivé účinky (latinské benedictus znamená požehnaný), zejména protibakteriální a protinádorové. Podporuje a tonizuje zažívání, především tvorbu trávících šťáv a žluče. Užívá se při nemocech žlučníku a jater, dně a revmatismu; jako cytostatikum. Zevně pak k hojení ran, vředů a ekzémů. Čaj z benediktu podporuje činnost nervové soustavy. Podrobnější užití viz linky v oddíle Externí odkazy. Pozor na předávkování benediktem, vysoké dávky mohou přivodit žaludeční nevolnost až zvracení.
  • Gastronomie: Benedikt je součástí bylinných směsí pro bylinné likéry, například sladkého likéru zvaného Benediktinka. Sušený žlutý květ benediktu se používá jako náhrada šafránu pro přibarvení pokrmů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Srpová M., Veselý P.: Zázračná medicína - nakl. VD Dialog Ústí n. L. 1991, 1. brož.vyd. (34 stran) str. 2.
  • Mayer Miroslav (Dr.): Babiččiny bylinky - Agentura V. P. K. Praha 1993, 1. vyd. (32 stran) str. 3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu