Řepeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŘepeň
alternativní popis obrázku chybí
Řepeň trnitá (Xanthium spinosum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďhvězdnicové (Asteroideae)
Rodřepeň (Xanthium)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nezralé plody
Zralé plody
Dvounažka se semeny a příchytnými ostny

Řepeň (Xanthium) je jednoletá, až 120 cm vysoká rostlina nápadná svými elipsovitými, pichlavými, přichycujícími se plody, které koncem léta při zrání hnědnou a dřevnatí. Tato bylina přísluší do čeledi hvězdnicovitých, ve které je řazena do podčeledi hvězdnicových. Vědecké rodové jméno Xanthium pochází ze starořeckého slova "xanthos", což znamená "žlutý", dříve se rostlina používala k výrobě žlutého barviva.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Roste v mírném i subtropickém prostředí Evropy, Ameriky, východní Asie, Afriky, Austrálie i na Novém Zélandu a Oceánii. Předpokládá se, že jednotlivé druhy pocházejí z Ameriky, odkud se samovolně i lidským přičiněním dostaly téměř do celého světa.[3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Světlomilná bylina vyskytující se na kyprých a vlhkých místech, obvykle na pobřeží rybníků, jezer a potoků, na zamokřených rumištích a dalších narušovaných plochách, které jsou po většinou roku vlhké a během léta vysýchají. Snáší zasolení půdy a bývá hojná i na mořském pobřeží. Změna od vlhké půdy k suché stimuluje klíčení semen a zrychluje počáteční růst. Velikost dospělé rostliny hodně závisí na výživnosti půdy a silně koreluje s počtem květů a semen.

Rod řepeň je úzce příbuzný rodu ambrozie a jeho rostliny podobně produkují velké množství vysoce alergenního pylu. Také chlupy na listech a lodyze vylučují látky způsobující u citlivých lidí kontaktní dermatitidu.[3][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá rostlina s hrubou, rozvětvenou, vzpřímenou nebo poléhavou, 10 až 120 cm dlouhou lodyhou vyrůstající z mohutného kořene. Listy jsou lalokovité, střídavé nebo protistojné, řapíkaté a s tvarově velice rozdílnou čepelí, která může být kopinatá, čárkovitá, vejčitá, deltovitá, dlanitě laločnatá, po obvodě celistvá nebo zubatá a oboustranně drsná. Některý druh je v uzlinách lodyhy, odkud vyrůstají listy, porostlý dlouhými, ostrými trny.

Bylina má květní úbory jednodomé s funkčně jednopohlavnými květy. Drobné úbory vyrůstají v nahloučených hroznovitých či svazečkovitých květenstvíh, nebo řidčeji jednotlivě z paždí listů. Kulovité úbory se samčími květy bývají na vrcholu květenství, mají květy s trubkovitými, pětizubými korunami a pěti částečně srostlými tyčinkami s  prašníky, brzy po vyprášení pylu úbory zhnědnou a opadají. Eliptické samičí úbory jsou tvořeny jen několika málo, nejčastěji dvěma, květy s funkčními pestíky a dvojitými bliznami čnícími z úborů. Mají zákrovní listeny uzavírající úbory v několika řadách, jsou špičaté, chlupaté, vnitřní jsou srostlé a venkovní volné.

Květy jsou opylovány nejčastěji větrem, obvykle dochází k samoopylení. Ze samičích květů se vyvinou ostnaté, kulovité nebo oválné plody, hnědé dvounažky bez chmýru. Jsou dvoudílné, velké 1 až 2 cm a pokryté tuhými, hákovitými ostny. Obsahují dvě nestejně velká semena, ve většině případů vyklíčí větší semeno na jaře následujícího roku, kdežto menší vlivem dormance až o rok později. Aby semeno vyklíčilo, nesmí ležet na povrchu půdy ani být zahrabáno hlouběji než 15 cm, životnost semen v půdě nepřesahuje pět roků.[1][2][5][6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Řepeň se rozmnožuje výhradně semeny, která v chladnějších oblastech klíčí až při dostatečně zahřáté půdě. Je rostlinou silně krátkodenní, která během dlouhých letních dnů shromažďuje živiny a začíná kvést až na konci léta, kdy se den zkracuje. Plody dozrávají na podzim a často vytrvávají na suché lodyze i přes zimu. V oblastech blízkých rovníku, kde je den téměř stejně dlouhý jako noc, kvetou a plodí celoročně.

Snadno se šíří plody plovoucími po vodě toků v jejichž blízkosti rostou, nebo se plody hákovitými výrůstky přichycují za srst volně žijících zvířat nebo peří ptáků. Na větší vzdálenosti bývají většinou rozšiřovány lidmi jako nechtěná příměs převážených polních plodin.[3][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ve staročínském léčitelství je řepeň považována za léčivou rostlinu, používá se také v homeopatii. Obsahuje hlavně seskviterpenové laktony xanthanolidy, což jsou oleopryskyřičné látky rozpustné v tucích. Západní lékařství jí však status léčivky nepřiznává a považuje ji za rostlinu toxickou.

Všeobecně je pokládána za obtížný a rychle se šířící plevel. Mladá rostlina ve stádiu dvou prvých listů obsahuje xanthostrumarin (nověji karboxyatraktylosid), toxický glykosid, který bývá ve větších dávkách příčinou uhynutí pasoucích se zvířat (skot, koně, prasata). Rostlina tuto jedovatou látku obsahuje ve velkém množství až do vzniku pravých listů, pak její koncentrace částečně poklesne a zůstane již stejná i po usušení na seno. Silně toxická jsou i semena, která mohou přivodit otravu u volně žijících ptáků i domácí drůbeže. Evidovány jsou i otravy lidí. Po monzunových záplavách ke konci roku 2007 v době nedostatku jiné stravy jedli Bangladéšané mladou řepeň a jako epidemie se u nich rozšířilo zvracení, onemocněla jim játra a upadali do bezvědomí.[7][8][9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Názory na počet druhů tvořících rod řepeň jsou různé. V současnosti bývá rozeznáváno okolo deseti druhů, ale podle některých odborných prací existují jen dva druhy, řepeň trnitá a všechny ostatní coby poddruhy kosmopolitně rozšířené řepně durkoman s vysoce proměnlivými populacemi. Je uváděna jako příklad genetického driftu, kdy malé množství jedinců založí novou kolonii, ale všechny geny původní populace nejsou nové generaci předané. Tento názor je podporován okolností, že se údajné druhy od sebe liší jen morfologicky, vyžadují obdobné životní podmínky a všechny jsou tetraploidní s chromozomovým číslem 2n = 36.[1][2][10]

V české přírodě rostou:[11]

Kromě těchto čtyř druhů bývají uznávané ještě:[12]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Řepeň polabská
    Řepeň polabská
  • Řepeň trnitá
    Řepeň trnitá
  • Řepeň durkoman
    Řepeň durkoman
  • Xanthium orientale
    Xanthium orientale

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c SHI, Zhu; CHEN, Yunin; CHEN, Yousheng et al. Flora of China: Xanthium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c STROTHER, John L. Flora of North America: Xanthium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c Invasive Species Compendium: Xanthium [online]. CABI (Centre for Agriculture and Biosciences International), Wallingford, UK [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Řepeň [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 04.12.2007 [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ a b c Xanthium [online]. IMS Health Incorporated, VE, USA [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ ФЕДОРЕНКО, Василий. Род Дурнишник — Xanthium [online]. Rinature, Almaty, Kazachstán [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (rusky) 
  7. ↑ GURLEY, Emily S.; RAHMAN, Mahmudur; HOSSAIN, M. Jahangir. Fatal Outbreak from Consuming Xanthium Seedlings during Time of Food Scarcity in Northeastern Bangladesh [online]. PLOS, San Francisco, CA, USA, rev. 18.03.2010 [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ DHARMANANDA, Subhuti. Safety issues affecting chinese herbs: The Case of Xanthium [online]. Institute for Traditional Medicine, Portland, OR, USA [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ JAHODÁŘ, Luděk; KLEČÁKOVÁ, Jana. Toxicita hvězdnicovitých s přihlédnutím k farmaceuticky významným druhům. S. 320–236. Chemické listy [online]. Česká společnost chemická, 1999 [cit. 04.03.2018]. Roč. 93, s. 320–236. Dostupné online. ISSN 0009-2770. 
  10. ↑ US National Plant Germplasm System: Xanthium [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2018-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-17. (anglicky) 
  11. ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 04.03.2018]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  12. ↑ The Plant List: Xanthium [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Řepeň&oldid=22374279“