Řepeň durkoman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Řepeň durkoman

Řepeň durkoman (Xanthium strumarium)
Řepeň durkoman (Xanthium strumarium)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: řepeň (Xanthium)
Binomické jméno
Xanthium strumarium
L.
Květy po opylení samčí – našedlé, samičí – zelené
Klíčící rostlinky

Řepeň durkoman (Xanthium strumarium) je druh kosmopolitně rozšířené plevelné rostliny z čeledě hvězdnicovitých, kde je zařazena do podčeledě Asteroideae.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tato rostlina je původem ze Střední Ameriky, je naturalizovanámírném a subtropickém pásmuEvropě, Makaronésii, Africe, Asii, Americe, Austrálii, na Novém Zélandu i Havaji, v  Melanésii i v Polynésii. V České republice se vyskytuje pouze na několika místech Břeclavska, kde našla domov na zasolených ladách.

S oblibou vyrůstá na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, nevadí ji slané půdy, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. Snáší občasné zaplavení stanoviště vodou i dočasná sucha. Ke zdárnému růstu potřebuje dostatek světla. [1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to jednoleté rostliny s málo větvenou, hustě chlupatou, čárkovitě skvrnitou lodyhou vysokou 20 až 120 cm, bývá kulatá nebo slabě žebrovaná. Ve šroubovici vyrůstají listy téměř na 15 cm dlouhých načervenalých řapících, jsou z obou stran barvy šedě zelené, horní stranu mají drsnou. Jsou široce trojúhelníkovitého až srdcovitého tvaru, bývají dlouhé do 20 a široké až 15 cm. Jejich čepele jsou zřídka celistvé, obvykle jsou troj nebo pětilaločné, hrubě pilovité, mají zpeřenou nervaturu a vždy jsou pokryté chloupky. Kořeny jsou široce rozložené, hlavní, dominantní kůlovitý kořen je dlouhý.

Jsou to rostliny jednopohlavné jednodomé. Hroznovitá květenství, dlouhá 3 až 10 cm, vyrůstající z paždí horních listů obsahují současně samčí i samičí květy. V horní části květenství jsou asi 1 cm veliké diskoidní úbory samčích květů. Jsou na krátké stopce a mají 1 až 3 řady bílých listenů. Každý květ, bez okvětních lístků, má pět tyčinek se srostlými nitkami a volnými hnědými prašníky, které produkují světle žlutý pyl. Poté co se pyl vypráší samčí květy rychle hnědnou a zasychají.

Přisedlé vejčité úbory samičích květů, dlouhé 4  a široké 2,5 cm, se nacházejí pod nimi, ve spodní části květenství. Úbor obsahuje jen dva samičí květy s pestíky bez okvětí, které jsou téměř uzavřeny v ostnatém a jemně chlupatém zákrovu. Z něj se ven dostanou přes malé otvory ve špičkách zahnutých ostnů jen vlasové čnělky s bliznami k  opylení zajišťovanému větrem, většinou dojde k samoopylení. Jedná se o krátkodenní rostlinu, kvést začíná v době zkracování denního svitu, na severní polokouli od července do října. Obal květů je zprvu zelený a postupně zráním dřevnatí a zhnědne.[2] [3][4][5]

Rozšiřování[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny, jedna rostlina vytváří průměrně 400 až 500 plodů. Zralým plodem je vejčitá trnitá dvounažka měřící od 10 do 15 mm, mající na vrcholu dva hákovité ostny. V dvounažce jsou dvě nestejně velká zploštělá semena tvarem, barvou i velikosti připomínající slunečnicová semena. Plody jsou roznášeny do okolí převážně zvířaty, jimž se zachytávají za srst. Také plavou, mohou se rozšiřovat přívalovými dešti a přirozeným tokem řek.

Semena jsou nejméně z 80 % životaschopná, pro vyklíčení potřebují teplotu přes +20 oC. Semena ležící na povrchu nebo v hloubce pod 15 cm neklíčí. Předpokladem pro klíčení je změknutí dřevnatého obalu vlhkem. Nejdříve klíčí větší ze dvou semen, ještě téhož roku hned po dozrání nebo hned následujícího. Druhé, menší semeno prodělává dormanci a vyklíčí o rok až dva později než prvé.

Na výživných půdách s velkou vlhkostí a malou konkurenci jiných rostlin je řepeň durkoman velmi vzrostlá. Na půdách chudých nebo v období sucha se růst zastaví, ale semena se vytvoří i na rostlině vysoké i jen pár centimetrů. Teprve je-li okolí zarostlé vyšší a rychleji rostoucí vegetaci, nemají semenáčky dostatek světla a skomírají. Rostlina je citlivá na mráz.[3][6][7][8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Přestože je klasifikována jako plevelná invazivní rostlina, na kulturních plodinách při řádném zpracování půdy příliš škod nečiní. Více škodí na vlně ovcí, kterou svými příchytnými nažkami znehodnocuje. Mladé rostlinky ve stádiu děložních lístků jsou jedovaté pro dobytek. Listy i kořeny obsahují žluté barvivo.

Ze semen lze lisovat jedlý olej, případně semlít na mouku nebo připravovat z nich kaše, po tepelné úpravě jsou poživatelná. Řepeň durkoman je používána také bylinkáři, mírní bolest, má antibakteriální i protiplísňové účinky, podává se proti křečím, revmatismu, malárii i jako diuretikum.[8][9]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR" je řepeň durkoman zařazena mezi kriticky ohrožené (C1 (CR)) druhy flory v ČR. [10]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh řepeň durkoman se většinou rozděluje do tří variet:[1]

  • Xanthium strumarium L. var. strumarium L.
  • Xanthium strumarium L. var. glabratum (DC.) Cronq.
  • Xanthium strumarium L. var. canadense (Mill.) Torr. et A. Gray

Někdy bývá vyčleňován samostatný poddruh:[11]

  • Xanthium strumarium L. subsp. italicum (Moretti) D. Löve

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b www.ars-grin.gov
  2. a b www.illinoiswildflowers.info
  3. a b www.fs.fed.us
  4. botany.cz
  5. www.efloras.org
  6. www.agroatlas.ru
  7. www.hear.org
  8. a b DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Praha : Československá Akademie věd, 1956. S. 166-168. (česky) 
  9. www.pfaf.org
  10. www.ochranaprirody.cz Červený seznam
  11. www.biolib.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu