Rmenec sličný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rmenec sličný

Rmenec sličný (Chamaemelum nobile)
Rmenec sličný (Chamaemelum nobile)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: rmenec (Chamaemelum)
Binomické jméno
Chamaemelum nobile

Rmenec sličný (Chamaemelum nobile, syn. Anthemis nobilis), známý též jako rmen sličný, rmen římský[1], nebo pod nesprávným názvem heřmánek římský, je hvězdnicovitá rostlina s léčivými účinky. Hlavní obsahovou látkou květních úborů je světle modrá silice, svým složením podobná silici pravého heřmánku. Ta spolu s hořčinami dodává bylině charakteristické chuťové vlastnosti.

Popis a pěstování[editovat | editovat zdroj]

Množí se vegetativně dělením starších trsů na jaře, protože květy bývají často jalové a bez semen. Časté přesazování rostlinám prospívá. Je běžným hostem bylinných zahrádek a vzhledem k jeho nízkému vzrůstu je vysazován namísto trávy. Květní úbory se sbírají ručně, a to postupně, když právě celé rozkvetou, a ihned se suší na vzdušných místech, kde teplota nepřesahuje 30 °C. Musí být dokonale usušený, jinak se snadno zapaří a zcela znehodnotí.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Rmenec sličný pochází ze západního Středomoří, v některých zemích střední a západní Evropy se pěstuje jako léčivka a místy zdomácňuje.[2]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Původně byly užívány květy rmence sličného k léčení různých nemocí včetně žloutenky a nemocí jater, ale také proti migréně, jak se dočítáme ve středověkém herbáři R. Banckese. Ve stejné době doporučuje francouzský spis o vedení domácnosti, známý pod názvem "Le menagier de Paris" (Hospodář z Paříže), připravovat z květů rmenu sličného vařených spolu s pomerančovou kůrou vodu k omývání rukou při hostinách. Čaj z něj je starobylým tonikem příjemně chutnajícím a podporujícím trávení. Dále se přidává do likérů. Celé natě se v Anglii používá k přípravě bylinného piva. V kosmetice se používá při výrobě šamponů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Rmen sličný neboli římský, s. 48.  
  2. SLAVÍK, Bohumil (editor); ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 7. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kybal, Jan; Kaplická, Jiřina - Naše a cizí koření, SZN, Praha 1988