Dvouzubec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dvouzubec

Dvouzubec nicí (Bidens cernua)
Dvouzubec nicí (Bidens cernua)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: dvouzubec (Bidens)
L., 1753
Příchytné háčky (zuby) nažek

Dvouzubec (Bidens) je rod rostlin velice rozmanitého vzhledu, je zařazen v čeledi hvěznicovitých (Asteraceae) do podčeledě Asteroideae a tribu Coreopsideae.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hojně se vyskytuje téměř v celém mírném a subtropickém pásu, částečně i v tropickém. Jeden z posledních údajů uvádí, že rod dvouzubec čítá 253 druhů, nejvíce se jich nachází v subtropech. V mnoha zeměpisných oblastech se nacházejí současně původní i zavlečené druhy.[1][2]

V České republice se vyskytují: Původní druhy:

Zavlečené druhy:

V Evropě lze ještě nalézt:

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rostliny rodu dvouzubec jsou velice rozmanité. Jsou to jednoletky i trvalky, mohou to být keříky, popínavé či půdu kryjící rostliny a mohou dosahovat výšky od 5 do 400 cm. Někdy v uzlech postranních větví jsou schopny zakořenit. Mívají většinou lodyhu oválnou nebo čtyřhrannou, hladkou či rýhovanou, postupně větvenou. Listyřapíkem nebo bez vyrůstají obvykle střídavě, vstřícně, méně častěji v přeslenech. Čepele listů jsou jednoduché, několika četné, zpeřené nebo lalokovité, jejich okraje mohou být celistvé, zubaté, pilovité i třásnité, lysé nebo chlupaté.

Květní lůžko bývá ploché, diskovité nebo miskovité, veliké obvykle 4 až 12 mm. Sestaveny bývají do chocholíku nebo vyrůstají jednotlivě. Středních bisexuálních trubkovitých květů bývá v květním úboru 12 až 60, mají 5laločnou korunou bílé nebo žluté barvy a jsou méně nápadné než vnější mnohem větší, většinou neplodné květy jazykovité, které také někdy zcela chybí. Zákrov bývá dvojřadý, venkovní zelené listeny bývají delší než květy.

Plody jsou nažky dlouhé až 15 mm, většinou žebrovité, na vrcholu mají místo chmýří několik příchytnými zoubků. Ty slouží k zachycování za srst zvířat (nebo šaty lidí) a k rozšiřování do okolí, je to rostlina zoochorická. Rostlina obvykle ročně vyprodukuje i několik tisícovek semen která si podržují klíčivost kolem pěti let.[1][4][5]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy (nejčastěji dvouzubec chlupatý) se využívají v tradiční čínské, africké i středoamerické medicíně. Teprve moderní věda zjistila, že natě rostliny obsahují mnohé flavonoidy a polyacetylény které vyvolávají protizánětlivé reakce organismu. Užívají se proti chřipce, nachlazení, horečce, zánětu slepého střeva, hepatitidě, gastroenteritidě, malárii, hemeroidům, ekzémům a dalším. Všeobecně je dvouzubec považován za plevelnou rostlinu, která rychle zarůstá neudržované prostory. V současnosti se některé kultivary používají pro množství květů a nenáročné pěstování jako letničky na záhony nebo do truhlíků.[6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie Bidens ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Flora of North America: Bidens [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2011-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. University of Missouri, St Louis, and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.05.2011, [cit. 2011-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Flora Europaea: Bidens [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK, [cit. 2011-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. CVACHOVÁ, Alžběta; CHROMÝ, Pavol; GOJDIČOVÁ, Ema et all. Príručka na určovanie vybraných inváznych druhov rastlín [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Bánská Bystrica, SK, rev. 2002, [cit. 2011-07-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. GARNOCK-JONES, P. J. Flora of New Zealand: Bidens [online]. Lancare Research, Manaaki Whenua Press, Lincoln, NZ, rev. 1988, [cit. 2011-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DHARMANANDA, Subhuti. ITM: Bidens [online]. ITM, Institute for Traditional Medicine, Portland, OR, USA, [cit. 2011-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. LI, Yu-Lan; LI, Jun; WANG, Nai-Li et al. Molecules 2008: Flavonoids and a New Polyacetylene from Bidens parviflora [online]. MDPI, Molecular Diversity Preservation International, Publishing, Basel, CH, rev. 28.08.2008, [cit. 2011-09-17]. Dostupné online. (anglicky)