Turan roční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Turan roční

Turan roční (Erigeron annuus)
Turan roční (Erigeron annuus)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: turan (Erigeron)
Binomické jméno
Erigeron annuus
(L.) Pers., 1807
Synonyma
  • Stenactis annua,
  • hvězdovnice roční [1]

Turan roční (Erigeron annuus) je druh volně rostoucí byliny. Pochází ze Severní Ameriky a v České republice roste jako zdomácnělý.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ač je rostlina původem v Severní Americe, rozšířila se téměř do celé Evropy, východní Asie i Tichomoří. Byla původně rozmnožována jako okrasná rostlina, později zplaněla, začala se spontánně šířit a na mnoha místech zdomácněla.

České republice se začala rozšiřovat ve velkém až od počátku druhé poloviny 20. století. Největší hustotu výskytu má na aluviálních půdách v údolích říčních toků. Jen zřídka se v ČR vyskytuje v podhorských oblastech, většinou se rozšiřuje do teplých nebo skoro teplých míst. Je velice ekologicky adaptabilní, osídluje pestrou směsici nejrůznějších přirozených a synantropních stanovišť. Postupně se šíří na louky a pastviny, včetně okolních křovin a do lužních lesů.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to jednoletáozimá rostlina dosahující běžně výšky 0,2 až 1 m, za velmi příhodných podmínek dorůstá až do 1,5 m. Kulatá, rýhovaná lodyha je přímá, v horní části silně rozvětvená a je hustě obrostlá světle nebo tmavě zelenými listy, které jsou z obou stran řídce až hustě porostlé různě dlouhými chlupy. Obráceně vejčité přízemní listy jsou u lodyhy klínovitě zúžené, čepele dlouhé do 6 cm a široké až 2,5 cm mají okraje pilovité, v době kvetení již většinou usychají. Lodyžní listy jsou s krátkým řapíkem nebo přisedlé, kopinatého tvaru, okraje mají pilovité nebo hladké.

Úbory na stopkách s krátkými chlupy měří v průměru 1,5 až 2,5 cm a bývají sestaveny do chocholíkových lat. Oboupohlavné trubkovité pětičetné terčovité květy se žlutými korunními lístky jsou velmi početné. Rovněž jsou četné, ve dvou řadách umístěné, vnější samičí květy mající jazykovité koruny barvy bílé, namodralé nebo nafialovělé, které jsou dvakrát delší než zákrov. Polokulovitý zákrov bývá 2řadý nebo 3řadý, jeho kopinaté listeny jsou holé nebo jen řídce chlupaté. Kvete v červenci až říjnu. Květy jsou opylovány létajícím hmyzem

Plodem jsou malé, řídce chlupaté, z boku sploštělé nažky o velikosti 1 až 1,5 mm. Nažky z terčových květů mají dvouřadý chochol štětinek, z okrajových jen jednořadý. Nažky v našich podmínkách postupně dozrávají od konce srpna a zralé květenství se za suchého počasí rozpadá, do okolí bývají rozšiřovány větrem, vodou, zvířaty nebo lidskou činností. Jsou schopny vyklíčit ihned po vysemenění. Chromozómové číslo: 2n = 27.[2][3][4][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Je to bylina u které spíš než přínos můžeme očekávat škodlivost. Je do naších poměrů nově introdukována a protože u nás nemá přirozených nepřátel, je přizpůsobivá na půdní podmínky, velice plodná a také ji vyhovuje naše klima, rozšiřuje se takovým tempem, že je považována za invazivní druh. Je zařazována k neofytům, prvně byla ve volné přírodě na území nynější ČR zaznamenána v roce 1884.

Regulovat přílišné rozšíření není složité, postačuje preventivní posečení ještě před květem, aby se nemohly vytvořit nažky. Pokud je rostlina pokosená až po opylení květů, nažky ještě dozrají i u ležících rostlin. Platí to nejen pro louky, ale i pro údržbu nezemědělských ploch. Turan roční je také citlivý na herbicidy.[6][7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V České republice se turan roční vyskytuje ve dvou poddruzích:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Turan roční [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 18.10.2004, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b CVACHOVÁ, Alžběta; CHROMÝ, Pavol; GOJDIČOVÁ, Ema et all. Príručka na určovanie vybraných inváznych druhov rastlín [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Bánská Bystrica, SK, rev. 2002, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b RAK, Lubomír. BOTANY.cz: Erigeron annuus [online]. BOTANY.cz, rev. 06.07.2007, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  4. Erigeron annuus [online]. Missouri Botanical Garden Press, Saint Louis, MO, USA, rev. 05.06.2003, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Erigeron annuus [online]. University of California, Oakland, CA, USA, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PYŠEK, Petr; SÁDLO, Jiří; MANDÁK, Bohumil. Preslia, 74/2 – 2002, Catalogue of alien plants of the Czech Republic [online]. Czech Botanical Society, Praha 2, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Erigeron annuus [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu