Turan roční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Turan roční

Turan roční (Erigeron annuus)
Turan roční (Erigeron annuus)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: turan (Erigeron)
Binomické jméno
Erigeron annuus
(L.) Pers., 1807
Synonyma
  • Stenactis annua,
  • hvězdovnice roční [1]

Turan roční (Erigeron annuus) je druh volně rostoucí byliny. Pochází ze Severní Ameriky a v České republice roste jako zdomácnělý.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ač je rostlina původem v Severní Americe, rozšířila se téměř do celé Evropy, východní Asie i Tichomoří. Byla původně rozmnožována jako okrasná rostlina, později zplaněla, začala se spontánně šířit a na mnoha místech zdomácněla.

České republice se začala rozšiřovat ve velkém až od počátku druhé poloviny 20. století. Největší hustotu výskytu má na aluviálních půdách v údolích říčních toků. Jen zřídka se v ČR vyskytuje v podhorských oblastech, většinou se rozšiřuje do teplých nebo skoro teplých míst. Je velice ekologicky adaptabilní, osídluje pestrou směsici nejrůznějších přirozených a synantropních stanovišť. Postupně se šíří na louky a pastviny, včetně okolních křovin, a do lužních lesů.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to jednoletáozimá rostlina dosahující běžně výšky 0,2 až 1 m, za velmi příhodných podmínek dorůstá až do 1,5 m. Kulatá, rýhovaná lodyha je přímá, v horní části silně rozvětvená a je hustě obrostlá světle nebo tmavě zelenými listy, které jsou z obou stran řídce až hustě porostlé různě dlouhými chlupy. Obráceně vejčité přízemní listy jsou u lodyhy klínovitě zúžené, čepele dlouhé do 6 cm a široké až 2,5 cm mají okraje pilovité, v době kvetení již většinou usychají. Lodyžní listy jsou s krátkým řapíkem nebo přisedlé, kopinatého tvaru, okraje mají pilovité nebo hladké.

Úbory na stopkách s krátkými chlupy měří v průměru 1,5 až 2,5 cm a bývají sestaveny do chocholíkových lat. Oboupohlavné trubkovité pětičetné terčovité květy se žlutými korunními lístky jsou velmi početné. Rovněž jsou četné ve dvou řadách umístěné vnější samičí květy s jazykovitými korunami barvy bílé, namodralé nebo nafialovělé, které jsou dvakrát delší než zákrov. Polokulovitý zákrov bývá dvouřadý nebo třířadý, jeho kopinaté listeny jsou holé nebo jen řídce chlupaté. Kvete v červenci až říjnu. Květy jsou opylovány létajícím hmyzem.

Plodem jsou malé, řídce chlupaté, z boku sploštělé nažky o velikosti 1 až 1,5 mm. Nažky z terčových květů mají dvouřadý chochol štětinek, z okrajových jen jednořadý. Nažky v našich podmínkách postupně dozrávají od konce srpna a zralé květenství se za suchého počasí rozpadá, do okolí bývají rozšiřovány větrem, vodou, zvířaty nebo lidskou činností. Jsou schopny vyklíčit ihned po vysemenění. Chromozómové číslo: 2n = 27.[2][3][4][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Je to bylina, u které spíš než přínos můžeme očekávat škodlivost. Je do naších poměrů nově introdukována, a protože u nás nemá přirozených nepřátel, je přizpůsobivá půdním podmínkám a velice plodná. Také jí vyhovuje naše klima, rozšiřuje se takovým tempem, že je považována za invazivní druh. Je zařazována k neofytům, prvně byla ve volné přírodě na území nynější ČR zaznamenána v roce 1884.

Regulovat přílišné rozšíření není složité, postačuje preventivní posečení ještě před květem, aby se nemohly vytvořit nažky. Pokud je rostlina pokosená až po opylení květů, nažky ještě dozrají i u ležících rostlin. Platí to nejen pro louky, ale i pro údržbu nezemědělských ploch. Turan roční je také citlivý na herbicidy.[6][7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V České republice se turan roční vyskytuje ve dvou poddruzích:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Turan roční [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 18.10.2004, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b CVACHOVÁ, Alžběta; CHROMÝ, Pavol; GOJDIČOVÁ, Ema et all. Príručka na určovanie vybraných inváznych druhov rastlín [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Bánská Bystrica, SK, rev. 2002, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b RAK, Lubomír. BOTANY.cz: Erigeron annuus [online]. BOTANY.cz, rev. 06.07.2007, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  4. Erigeron annuus [online]. Missouri Botanical Garden Press, Saint Louis, MO, USA, rev. 05.06.2003, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Erigeron annuus [online]. University of California, Oakland, CA, USA, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PYŠEK, Petr; SÁDLO, Jiří; MANDÁK, Bohumil. Preslia, 74/2 – 2002, Catalogue of alien plants of the Czech Republic [online]. Czech Botanical Society, Praha 2, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Erigeron annuus [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]