Pelyněk černobýl
Pelyněk černobýl
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Artemisia vulgaris L. |
Pelyněk černobýl nebo jen černobýl (Artemisia vulgaris) je vytrvalá bylina rostoucí na celém území ČR, sbírá se také jako léčivá rostlina. Jeho účinky jsou ale slabší než u pelyňku pravého.
Obsah |
Popis [editovat]
Pelyněk černobýl je 50–150 cm (ojediněle i přes 2 m) vysoká bylina. Tuhé, hranaté, větvené a často červeně naběhlé lodyhy vyrůstají v trsech z bezvýběžkatého oddenku. Dolní listy jsou řapíkaté, peřenodílné, 10–15 cm dlouhé, lodyžní listy jsou menší, přisedlé a peřenoklanné, listy v květenství jsou jednoduché a kopinaté. Všechny listy jsou zespodu bíle plsnaté.
Drobné úbory vyrůstají na krátkých stopkách a shlukují se do bohatě větvených lat. V květenství jsou pouze trubkovité květy. Květy jsou žluté, hnědožluté nebo hnědočervené.
Rostlina kvete od července do září, plodem jsou neochmýřené nažky.
Původ [editovat]
Pelyněk černobýl je nitrofilní druh, roste na na dusík bohatých půdách v mírném pásu Evropy a Asie. Je to častý plevel, rostoucí u cest, na rumištích, mezích, v křovinách, na březích a náspech.
Obsahové látky [editovat]
Nejvýznamnější je toxický thujón, kterého je ale v pelyňku černobýlu výrazně méně než v pelyňku pravém.
Dále obsahuje třísloviny, organické kyseliny a slizové látky.
Užití [editovat]
Sbírá se kvetoucí nať (herba artemisiae), vzácně kořen. Užívá se ve formě nálevu (1 lžička drogy na 1/4 l vody, 1× – 4× denně), k léčbě trávících potíží, včetně problémů žlučníkových, tlumí střevní křeče. Bere se i při nechutenství.
Pomáhá i při nemocech dýchacích cest, jako je chronický zánět průdušek.
Vzhledem k toxicitě thujónu by se neměl užívat dlouhodobě, může způsobit pokles krevního tlaku, srdeční arytmii, popřípadě poškození nervového systému (absinthismus). Těhotné ženy by se měly přípravkům z pelyňku vyhýbat, pelyněk způsobuje stahy dělohy (v minulosti se používal k vyvoláváni potratů).
Pelyněk se dá použít jako rostlinné antihelmintikum, zabíjí střevní parazity. Používá se i jako koření na maso nebo do polévek.
Byl jednou z rostlin, které měly údajně fungovat proti vodníkům.[1] Ottův slovník naučný o pelyňku černobýlu říká: "Zvláště kořenů jest v lékařství upotřebováno a na venkově ode dávna užíváno černobýlu nejen jako prostředku proti nemocem, ale i v kouzelnictví. Místy dává se i jako zelenina do jídel. Kde jest mnoho much v bytě, tam dávají kytici černobýlu na klidné místo, na niž se pak večer sletují mouchy u velikém množství, tak že mohou býti snadno zahubeny."[2]
Gastronomie [editovat]
Je vhodný jako přísada do salátů a do řady druhů mas, kam se přidává v malém množství před začátkem pečení. Ve Španělsku pelyňkem dochucují některé polévky.[3]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Vodník
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Artemisia
- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Pelyněk černobýl, s. 64.