Thujon
Tento článek z oblasti chemie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl.
| Thujon | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | 1-isopropyl-4-methylbicyklo[3.1.0]hexan-3-on |
| Triviální název | thujon |
| Anglický název | Thujone |
| Německý název | Thujon |
| Sumární vzorec | C10H16O |
| Identifikace | |
| SMILES | C[C@@H]([C@@H](C2)[C@]2([C@@H](C)C)C1)C1=O (β-thujon) |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 152,23 g/mol |
| Teplota varu | 201 °C |
| Hustota | 0,92 g/cm³ |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Thujon (C10H16O) je chemická sloučenina (keton a monoterpen), 1-isopropyl-4-methylbicyklo[3.1.0]hexan-3-on.
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Obsah |
[editovat] Použití
Thujon je nervový jed, který se nachází v některých alkoholických nápojích převážně pak v absintu. Jeho přítomnost zbarvuje tekutinu do zelených odstínů. Podle českých směrnic (které korespondují se směrnicemi EU) nemůže být v nápoji o obsahu alkoholu 25 % a výše obsaženo více jak 10 mg/l alfa a beta thujonu. Ovšem nápoj označený jako "Bitter" může obsahovat až 35 mg/l této látky.[1]
Výroba absintu -- alkoholu, který obsahuje toxickou látku thujon -- byla pro zhoubné účinky thujonu na centrální nervový systém a vysokou návykovost zakázána ve většině zemí na světě.
Thujon se nachází ve značném množství rostlin, jako například v zeravu (tůje), jalovci, šalvěji lékařské, ve vratiči obecném, a převážně v pelyňku pravém, ze kterého se vyrábí právě absint.
Přípravky s obsahem thujonu byly ve 20. století zkoušeny jako insekticidy.[2]
[editovat] Otrava
Otrava jedem z thuje (thujonem) se projevuje zevně podrážděním pokožky (při styku se šťávou), vnitřně (při požití, zejména u semen) těžkým podrážděním žaludku a střev, křečemi, poškozením jater a ledvin.[3] Vyvolává překrvení malé pánve, důsledkem kterého může u těhotných žen dojít i k potratu. Při těžkých otravách se dostavují křeče, po kterých následuje celková ochablost a bezvědomí, v nejtěžších případech v průběhu půl až několika dní přicházívá smrt.[4] Léčit lze pouze symptomy. Jsou popsány ojedinělé záchvaty připomínající epilepsii a nevhodnost použití u těhotných žen i u šalvěje lékařské, která jed thujon také obsahuje.[5]
[editovat] Letální dávka
Orální letální dávka (smrtící dávka) LD50 u potkanů je 192 mg/kg váhy (Margaria, 1963) a 500 mg/kg tělesné hmotnosti (NLM, 1997). Intravenózní letální dávka LD50 u králíka je 0,031 mg / kg tělesné hmotnosti (NLM, 1997) [1]
[editovat] Otrava thujonem z absintu
Podle zprávy ze Zdravotně sociální fakulty na Jihočeské univerzitě absint působí akutně i chronicky toxicky. Akutní účinek absintu přichází rychle po požití a vyvolává veselou náladu - euforii, zesílený pocit vnímání, pocit pohody, následuje vizuální halucinace. Vyvolává ale také neklid, závratě, zvracení, svalové poruchy a křeče. Také jsou často pozorovány stavy vzrušení, impulzivní násilí a paranoia. Závažné otravy charakterizuje bezvědomí, zástava dýchání a smrt. Mezi chronické účinky pití absinthu patří nedostatek chuti k jídlu, gastritida, opakované zvracení, progresivní psychické poškození a poruchy, psychózy, enormní vize, hrozné sny, noční můry, zapomínání a bolestivé vzpomínky, oslabení intelektu, křeče, třes a kóma. Konzumace absintu je návyková a způsobuje změny osobnosti v důsledku poškození mozkové kůry což může vést k opakujícím se a ojedinělým epilepsii připomínajícím záchvatům. Také přerušení pití absintu je spojeno se závažnými klinickými projevy. Delirium spojené s abstinencí absintu je více závažné než zhroucení při abstinenci alkoholu (ethanolu). Protože mnoho vlivů chronické absinthismu je pravděpodobně nezvratné, je uváděna pouze podpůrná péče. Psychózy a záchvaty mohou být tlumeny psychofarmaky.[2]
Podle zprávy EU, která hodnotí i účinky thujonu na člověka existuje jen několik neoficiálních zpráv a případová studie o akutní účinky esenciálních olejů, které obsahují thujon a způsobují záchvaty u lidí (viz Anderson et al., 1996; Burkhard et al., 1999, Haines, 1998, Steinmetz et al., 1980; Strang et al., 1999) což by naznačovalo, že údaje u zvířat jsou relevantní a lze je odvodit na člověka. Ve většině případů však nejsou letální dávky stanoveny. Jeden případ zdravotního poškození byl spojován s asi dvanácti kapkami esenciálního oleje ze šalvěje. Avšak neexistují spolehlivé studie dlouhodobých účinků na nervový systém, nebo na játra.[1]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b c studie komise EU
- ↑ a b 6.10.2003, [cit. 2009-11-12]. Dostupné online. (en)
- ↑ MOJŽÍŠEK, Mirko. Okrasné dřeviny - magazín III: [online]. ©2003 Mirko MOJŽÍŠEK, [cit. 2009-11-12]. Dostupné online. (cs)
- ↑ PAZDERA, Zdenek. Thuja occidentalis, Zerav západní, Tuja západná - Foto herbář Wendys: [online]. Zdenek Pazdera, [cit. 2009-11-12]. Dostupné online. (cs)
- ↑ Salvia officinalis - Plants For A Future database report: [online]. [cit. 2009-11-12]. Dostupné online. (en)
