Hadí mord španělský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hadí mord španělský

Hadí mord španělský
Hadí mord španělský
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: hadí mord (Scorzonera )
Binomické jméno
Scorzonera hispanica
L.
kořeny

Hadí mord španělský (Scorzonera hispanica L.) je kořenová zelenina z čeledi hvězdnicovitých.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Plodina s názvem černý kořen, původně nazývaná hadí mord španělský[1], obdržela své jméno z lidového moudra, které praví, že pokud se tento kořen vloží hadovi do úst, had zahyne. Jako zelenina se začala používat až v 16. století.[2] Dle historických zdrojů pochází rostlina původně z jižní Evropy a Blízkého Východu. Jak je možné odvodit z jeho názvu, obecně se věří, že se hadí mord španělský rozšířil do zbytku Evropy právě ze Španělska. Dle pověstí až do 16. století pojídaly keltské a germánské národy hadí mord španělský zejména z toho důvodu, že věřily v jeho pozitivní účinky proti dýmějovému moru a hadímu kousnutí.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že je černý kořen odolný proti mrazu, daří se mu po celé Evropě a Asii.

Za největší pěstitele hadího mordu španělského na světě je považována Francie, Belgie a Nizozemsko.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kořeny vyšlechtěných druhů černého kořene mohou dosahovat délky až 40cm a průměru 4cm. Černý kořen je velice podobný mrkvi či petrželi, liší se pouze barvou, jež je, jak už název napovídá, temně černá. Na povrchu bulvy se nacházejí jemňoučké proužky a kořínky. Dužnina černého kořene je sněhově bílá a křehká. Po Jakémkoli fyzickém zásahu vytéká z bulvy tzv. latex, což je hustá bílá šťáva, která po několika minutách zasychá a v místě poškození či řezu utvoří bílý film. Podle listů rozlišujeme 3 odrůdy černého kořene:

Latifolia - široké listy ve tvaru elipsy

Glastifolia - podlouhlé kopinaté listy

Strictifolia - čárkovité listy

Lodyha vyrůstající ve druhém roce pěstování černého kořene může dorůst výšky až 120cm. V červenci a srpnu se dále pyšní žlutými květy. Příjemnou vůni květů však můžeme zakusit pouze dopoledne, odpoledne se totiž květy zavírají. Koncem srpna či během září je možné sbírat semena, která následně mají klíčivost až 2 roky.

Jak ho pěstovat[editovat | editovat zdroj]

Černý kořen je velice nenáročnou plodinou, paradoxně se ale v České republice pěstuje velice zřídka, a to odrůda Libochovický, jež byla vyšlechtěna z variace jednoletý obrovský. Černý kořen vyžaduje slunné stanoviště s vlhkou písčitohlinitou zeminou s dostatečným přísunem hnojiva (ne však čerstvého chlévského). Pokud je půda, kde vyrůstá, příliš hrubá, jeho kořeny se pokroutí a slábnou. Doporučuje se vysévat již v únoru či březnu, aby měl dostatek času na vytvoření silných kořenů. Je také možné provést výsev již na podzim, poté ale hrozí, že v následujícím roce rostlina vyžene do květu. Sběr se provádí v pozdním podzimu, avšak před příchodem přízemních mrazíků, jež by mohly negativně ovlivnit jeho kvalitu a s tím i jeho chuť. Pokud se rozhodneme pro zimní uskladnění kořenů, je nutné je před uložením do vlhkého písku svázat do svazků a následně zabalit do fólií, aby nevysychaly.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Černý kořen je nutné před přípravou pečlivě omýt a zbavit černého povrchu, stejně tak jako latexu, který z kořene vytéká. Jelikož je černý kořen velice lepkavý, někdy se doporučuje oloupat jej až po 20-25 minutovém povaření. Po pečlivém očištění se doporučuje namočit celý kořen do okyselené vody, aby se tím zabránilo jeho zhnědnutí. Černý kořen se dá konzumovat nejen syrový, jako přísada do zeleninových salátů, nebo dušený, jako příloha k masu, ale i smažený v trojobalu.

Chuť[editovat | editovat zdroj]

Černý kořen má nasládlou chuť připomínající chuť pastináku, latex z něj vytékající má chuť hořkou, proto je nutné zabránit tomu, aby se dostal do připravovaného pokrmu. Chuť kořene je jemná, připomíná vzdáleně kokos nebo loupané mandle.

Látky obsažené v černém kořenu[editovat | editovat zdroj]

V černém kořenu se nachází vysoký obsah sacharidů a inulinu, čímž je velice vhodný zejména pro diabetiky. Obsahuje velké množství vody, bílkovin, tuků a vlákniny. Ze stopových prvků jsou zde zastoupeny: hořčík, fosfor, železo, vápník, draslík a sodík. Mimo to je také zdrojem vitamínů, nejvíce jsou zde zastoupeny vitamíny A, B1, C a E. Je vhodný pro pacienty trpící revmatismem. Jedná se o velice chutný a zdraví prospěšný druh zeleniny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.floranazahrade.cz/zdravi/cerny.htm
  2. http://slovnik.vareni.cz/cerny-koren/