Paprika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Paprika (rozcestník).

Wikipedie:Jak číst taxobox Paprika

Paprika setá
Paprika setá
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: lilkotvaré (Solanales)
Čeleď: lilkovité (Solanaceae)
Rod: paprika (Capsicum)
L., 1753
Druhy
  • C. annuum (Paprika setá)
  • C. frutescens
  • C. chinense
  • C. pendulum (vč. Piri piri
  • C. pubescens (vč. rocoto)
  • C. minimum
  • C. baccatum (vč. Ají)
  • C. abbreviatum
  • C. anomalum
    • = Turbocapsicum anomalum
  • C. breviflorum
  • C. buforum
  • C. brasilianum
  • C. campylopodium
  • C. cardenasii
  • C. chacoense
  • C. ciliare
  • C. ciliatum
  • C. chlorocladium
  • C. coccineum
  • C. cordiforme
    • = C. annuum
  • C. cornutum
  • C. dimorphum
  • C. dusenii
  • C. exile
  • C. eximium
  • C. fasciculatum
  • C. fastigiatum
    • = C. frutescens
  • C. flexuosum
  • C. galapagoensis
  • C. geminifolum
  • C. hookerianum
  • C. lanceolatum
  • C. leptopodum
  • C. luteum
  • C. microcarpum
  • C. minutiflorum
  • C. mirabile
  • C. parvifolium
  • C. praetermissum
  • C. schottianum
  • C. scolnikianum
  • C. stramonifolium
    • = Witheringia stramonifolia
  • C. tetragonum
  • C. tovarii
  • C. villosum
  • C. violaceum

Paprika (Capsicum) je rod rostlin z čeledi lilkovitých (Solanaceae). Pochází ze Střední Ameriky, kde byla tisíce let pěstována v tropech. Dnes se pěstuje po celém světě. Někteří zástupci rodu paprika se používají jako zelenina, jiné jako koření nebo lék. Pálivá forma papriky se označuje jako chilli paprička, nepálivá jako kapie.

Přehled odrůd papriky naleznete vpravo v taxaboxu.

Kapsaicin[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kapsaicin.
Papriky v Argentině

Plody většiny zástupců rodu paprika obsahují kapsaicin (8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid), lipofilní látku, která působí silné pálení v ústech (pokud je špatně strávena, pak i v konečníku) neuvyklého konzumenta. Většině savců je kapsaicin velmi nepříjemný, avšak ptákům nevadí. Je evidentní, že se jedná o adaptaci papriky, aby nebyla zkonzumována savci, ale ptáky. Ti totiž rozšiřují semena.

Množství kapsaicinu v paprikách je velmi proměnlivé a závisí na genetické výbavě té či oné odrůdy. Jedinou paprikou bez kapsaicinu je jemná paprika — kapie. Chilli paprička naopak obsahuje velké množství této látky a používá se v indiánském léčitelství, stejně jako v moderní západní medicíně. Kapsaicin totiž tiší bolest a stimuluje srdce. Kromě toho působí vhodně na štítnou žlázu. (Známá a oblíbená je i kapsaicinová náplast používaná např. při bolestech zad.)

Paprika není nijak příbuzná s pepřem černým, který obsahuje zcela jiné pálivé látky, například piperin.

Kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Kapie, Chilli paprička, Habanero a Jalapeño.

Paprika se jí syrová nebo tepelně upravovaná. Při vaření se používají zejména druhy Capsicum annuum a Capsicum frutescens, která jsou vhodné k plnění (sýrem, masem nebo rýží)

Čerstvé papriky se přidávají do salátů. Rovněž se dají nakládat nebo sušit.

V roce 2005 vzorek 2000 lidí z Velké Británie označil papriku za čtvrtou nejoblíbenější zeleninu.

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zelených paprikách.[1]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 93,3 Na 4 vitamin C 120
bílkoviny g/100 g 0,8 K 120 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,3 Ca 8 vitamin E 0,80
cukry g/100 g 2,4 Mg 10 vitamin B6 0,30
celkový dusík g/100 g 0,13 P 19 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 1,6 Fe 0,4 karoten 0,265
mastné kyseliny g/100 g 0,3 Cu 0,02 thiamin 0,01
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,01
energie kJ/100 g 65 Mn 0,2 niacin 0,1

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capsicum na anglické Wikipedii.

  1. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu