Hlávkové zelí
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 bílé hlávkové zelí
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Brassica oleracea convar. capitata (L.) ALEF. |
||||||||||||||||
| variety | ||||||||||||||||
|
Hlávkové zelí je rostlina pěstovaná jako košťálová zelenina, jedna z forem vyšlechtěné brukve zelné. Je to dvouletá bylina, pěstovaná pro listy, které tvoří charakteristickou hlávku.
Hlávkové zelí je blízce příbuzné kapustě, od které se liší strukturou listů - listy hlávkového zelí jsou hladké. Kromě hlávkového zelí jsou jako zelenina využívány také zelí pekingské (Brassica campestris var. Pekinensis) a zelí čínské (Brassica chinensis), které jsou již samostatnými druhy, nejedná se o odrůdy hlávkového zelí.
Obsah |
Původ [editovat]
Zelí rostlo v pravěku ve Středozemí jako nevelký keřík. Pro své všestranné využití v kuchyni, jednouchou úpravu, dlouhou skladovatelnost, ať už uchováváním celých hlávek v chladu nebo konzervováním tak, že se naložilo se solí a kmínem a nechalo vykvasit, se záhy stalo základní složkou potravy. Konzumací zelí se člověku dostávalo potřebné denní dávky vitamínů, především vitamínu C, a minerálních látek, ačkoliv nebyl ještě obeznámen s jejich blahodárným účinkem na lidský organismus. Zelí se postupně šlechtilo a dnes si můžeme vybrat z mnoha odrůd zelí bílého nebo červeného. S čerstvým nebo kysaným zelím je možno kombinovat množství pokrmů, neobejde se bez něj např. německá, polská nebo ruská či ukrajinská kuchyně a své čestné místo má i v kuchyních české, rakouské, maďarské, skandinávské atd.
Pěstování hlávkového zelí [editovat]
Hlávkové zelí vyžaduje úrodné, dobře prohnojené půdy. Je náročné na vláhu, potřebuje půdu s vysokou vododržností.
Stejně jako ostatní brukvovité rostliny, i zelí může být napadeno běláskem zelným nebo dřepčíkem olejkovým.
Konzumace [editovat]
Krouhané hlávkové zelí se hodí syrové do salátů, vařené zelí nebo kysané zelí slouží jako příloha.
Průměrný obsah látek a minerálů [editovat]
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v hlávkovém zelí.[1]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 90,1 | Na | 5 | vitamin C | 49 |
| bílkoviny | g/100 g | 1,7 | K | 270 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,4 | Ca | 52 | vitamin E | 0,20 |
| cukry | g/100 g | 4,0 | Mg | 8 | vitamin B6 | 0,17 |
| celkový dusík | g/100 g | 0,28 | P | 41 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 2,4 | Fe | 0,7 | karoten | 1,15 |
| mastné kyseliny | g/100 g | 0,4 | Cu | 0,02 | thiamin | 0,15 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,3 | riboflavin | 0,02 |
| energie | kJ/100 g | 109 | Mn | 0,2 | niacin | 0,5 |
Reference [editovat]
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
Související články [editovat]
