Česnek kuchyňský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Česnek kuchyňský

Česnek kuchyňský
Česnek kuchyňský
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď: amarylkovité (Amaryllidaceae)
Rod: česnek (Allium)
Binomické jméno
Allium sativum
L., 1753

Česnek kuchyňský (Allium sativum), též česnek setý, je druh celosvětově známého koření[1] z čeledi amarylkovitých.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název pochází od základu čes (s významem "česat"). Místy se nazývá luk či lulek[2] (srov. srbsky "бели лук" či pojmenování rodově příbuzné cibule jako "лук"). Keltské označení pro česnek krem se vyskytuje v názvech jako Křemžský potok či Křemže (srov. řecké "κρεμμύδι" pro cibuli), což není neobvyklé označení - např. Česnekový potok pramenící u Videlského sedla.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o (spíše jen teoreticky) vytrvalou rostlinu, na bázi se složenou stlačeně kulovitou cibulí. Cibule se dělí na několik dužnatých šupin (stroužků), které jsou kryty společným obalem bílé až purpurové barvy. Při oddělení stroužků je možno takto česnek vegetativně rozmnožovat. Stonek je na průřezu oblý, asi do ½ krytý pochvami listů. Listy jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele jsou celokrajné, ploché, široce čárkovité (cca 2,5 cm široké), na rubu kýlnaté, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou oboupohlavné, ve vrcholovém květenství, jedná se hlávkovitě stažený zdánlivý okolík, ve skutečnosti to je stažené vrcholičnaté květenství zvané šroubel. Květenství je podepřeno toulcem, který brzy opadá. V květenství jsou skoro vždy přítomny pacibulky, které slouží k vegetativnímu rozmnožování, zpravidla je v květenství daleko méně květů než pacibulek. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků zelenavě bílé až růžové barvy, řidčeji jsou bílé nebo nachové. Tyčinek je 6, tyčinky vnějšího a vnitřního kruhu jsou rozdílné, nitky vnitřních jsou zakončeny 2 dlouhými zuby. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka.

Odrůdy česneku[editovat | editovat zdroj]

České odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska legislativy je možné označovat za Český česnek pouze ten, který byl vypěstován v České republice, a to i ze zahraniční odrůdy.

Obecný pojem Český paličák označuje všechny zde uvedené odrůdy, spadající do kategorie paličáků.

  • Anin (paličák)
  • Anton (nepaličák)
  • Benátčan (nepaličák)
  • Bjetin (paličák)
  • Blanin (paličák)
  • Brick (?)
  • Dukát (paličák)
  • Džambul (paličák)
  • Havran (paličák)
  • Japo II (nepaličák)
  • Jovan (paličák)
  • Lukan (nepaličák)
  • Lumír (paličák)
  • Matin (nepaličák)
  • Mirka (paličák)
  • Slavín (paličák)
  • Stanik (paličák)
  • Tantal (paličák)
  • Tristan (paličák)
  • Unikát (paličák)
  • Vekan (paličák)
  • Záhorský II (nepaličák)

Slovenské odrůdy[editovat | editovat zdroj]

  • Alan (nepaličák)
  • Japo (nepaličák)
  • Novozámocký (?)
  • Radoš (?)
  • Ropal (paličák)
  • Valko (?)
  • Záhorský (nepaličák)

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Česnek je vytrvalá bylina, kterou pěstujeme vysazováním jednotlivých stroužků rozebraného česneku na podzim nebo na jaře přímo na záhony. Protože v těžkých a mokrých půdách je sadba často napadána chorobami a špatně přezimuje, vybíráme pro podzimní výsadbu lehčí a nezamokřené lokality. Sklízíme zcela vyvinuté cibule v době, kdy nať zasychá. Velmi účelně a dekorativně lze skladovat česnek svázaný do copů, zavěšených na chladnějším místě. Až donedávna jsme byli odkázaní jen na čerstvý nebo skladovaný česnek. Dnes díky moderním metodám dehydratace ho můžeme stejně kvalitní kupovat ve formě suchých kousků, vloček, granulátu či prášku.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Česnek kuchyňský patrně pochází ze střední Asie, kde vznikl z planého druhu Allium longicuspis. Původní vlastí česneku je Mongolsko (Džungarsko) a Kirgizské stepi. Odtud ho brzy Mongolové přivezli do Číny. Jak se dovídáme z Herodotových zpráv, byl i ve velkém pěstován i ve starém Egyptě. Česnek byl dokonce považován za posvátnou rostlinu a Řekové a Římané ve starověku mu připisovali posilující účinky a dávali ho jíst svým vojákům na válečných výpravách, patriciové jím však opovrhovali a krmili laciným česnekem jako hlavní potravou své otroky. Česnek byl odedávna oblíbeným pokrmem Židů.

Karyologie[editovat | editovat zdroj]

2n=16 (diploid) nebo 2n=32 (tetraploid)

Použití[editovat | editovat zdroj]

Česnek je použitelný jako koření. Má charakteristické aroma, které způsobuje silice zvaná aliin. Při narušení buněčné stěny se mění v kyselinu pyruvovou a kyselinu 2-propensulfenovou, které se ihned transformují na alicin, který na vzduchu oxiduje na diallyldisulfid. Díky tomu vzniká charakteristické aroma.

Použití v kuchyni[editovat | editovat zdroj]

Česnek hraje významnou roli právě u národů s vyhlášenou kuchyní, počínaje Francií a konče Čínou. Jeho použití je všestranné: čerstvý rozetřený se solí do zelených salátů, jinak do omáček, k zelenině, k masům (skopovému a hovězímu), do salámů a k rybám. Pro použití u nás je nejzdravější česnek český, který je typický vyšším množstvím silic, výraznější a příjemnější chutí.

Význam ve včelařství[editovat | editovat zdroj]

Česnek kuchyňský je výborná nektarodárná i pylodárná rostlina. Význam jako zdroj snůšky včel má však jen tam, kde se na větších plochách pěstuje na semeno. Nektarium česneku vyprodukuje za 24 hodin 0,33 mg nektaru s cukernatostí 39 %.[3] Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,13 mg.[3] Pylové rousky jsou nafialovělé. Druhové medy česneku kuchyňského nejsou známy.

Účinky na zdraví[editovat | editovat zdroj]

Česnek je bohatý na vitamíny A, B a C, selen, vápník a jód. Dalšími obsaženými látkami jsou flavonoidy, polysacharidy, lutamylpeptidy, steroidní a triterpenové saponiny a lektiny. Má pozitivní účinky především na obranyschopnost organismu a trávení. V lidovém léčitelství je používán jako účinné antiseptikum a antibiotikum (viz alicin), snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, prospívá srdci a pročišťuje cévy, proti nadýmání, proti kornatění tepen, ničí parazity ve střevech a v kombinaci s medem se používá při nachlazení a chřipce.

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v česneku.[4]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 64,3 Na 4 vitamin C 17
bílkoviny g/100 g 7,9 K 620 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,6 Ca 19 vitamin E 0,01
cukry g/100 g 1,6 Mg 25 vitamin B6 0,38
škrob g/100 g 14,7 P 170 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 4,1 Fe 1,9 karoten stopy
mastné kyseliny g/100 g 0,4 Cu 0,06 thiamin 0,13
cholesterol g/100 g 0 Zn 1,0 riboflavin 0,03
energie kJ/100 g 411 Mn 0,5 niacin 0,3

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Česnek setý, s. 42.  
  2. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4741 - K lidovým názvům rostlin ve velickém nářečí
  3. a b HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha : Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 24. (česky) 
  4. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]