Řepa červená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Řepa červená

Rostoucí červená řepa
Rostoucí červená řepa
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď: laskavcovité (Amaranthaceae)
Rod: řepa (Beta)
Druh: řepa obecná (Beta vulgaris)
Poddruh: řepa červená
Trinomické jméno
Beta vulgaris var. vulgaris
Rozříznutý kořen

Řepa červená (Beta vulgaris var. vulgaris) je dvouletá rostlina, zástupce kořenové zeleniny z čeledi laskavcovité (Amaranthaceae),[1] u které se konzumuje její podzemní část.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Její původ je ve Středomoří a v atlantském prostředí. Je známá a oblíbená jak v Evropě, tak v Severní Americe a mnoha asijských zemích. První záznamy o červené řepě jsou staré asi 3000 let a pocházejí z Babylonie. Byla známá i ve starém Říme, kde ji tehdy bohatě využívali, jednak jako jídlo, ale zejména jako lék. Díky antice se rozšířila i do celé Evropy.[2]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Syrová řepa se dobře uplatní v salátech. Výborně chutná s česnekem, křenem, zelím, jablky, pomeranči a ořechy. Z vařené řepy připravujeme saláty se smetanou , majonézou, marinádou apod. Oba druhy salátů jsou dobrým doplňkem pečeného masa a minutek. Uvařenou mladou červenou řepu stačí jen osolit, pokapat citronem a máslem- je to dobrá příloha pro ty, kdo nemají rádi kyselé saláty.

Jedná se o jeden z nejrozšířenějších druhů pěstovaných řep.[zdroj?] Její konzumace je rozšířena převážně ve východní Evropě, kde se používá pro přípravu boršče. Ke konzumaci nejčastěji slouží podzemní kořenová část, která se před jídlem často vaří či se podává studená po uvaření jako salát s octem či olejem. Dají se konzumovat i zelené listy, které se nejčastěji podávají dušené či vařené.

Léčivé účinky[editovat | editovat zdroj]

Obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích přímo léčivých účinků jmenujme též účinky močopudné, vylučuje sůl z těla, povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči. Při ateroskleróze se doporučuje léčivá kúra: syrová šťáva z červené řepy v dávce 50-100 ml denně po dobu alespoň deseti dní. Podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu. Zbavuje střeva jedovatých látek, odstraňuje zácpu. Dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky, zvláště v mozku.[zdroj?]

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Je to zelenina velmi hodnotná - ve 100 g bulvy je asi 70 mg sodíku, 380 mg draslíku a 20 mg vápníku, dále řepa obsahuje hořčík a z mikroprvků rubidium a caesium. Důležitý je obsah rostlinných barviv, antokyanů, Zabraňujících křehkosti cév. Z vitamínů obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B a další.

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v červené řepě.[3]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 87,1 Na 66 vitamin C 5
bílkoviny g/100 g 1,7 K 380 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,1 Ca 20 vitamin E stopy
cukry g/100 g 7,0 Mg 11 vitamin B6 0,03
škrob g/100 g 0,6 P 51 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 1,9 Fe 1,0 karoten 0,02
mastné kyseliny g/100 g 0,1 Cu 0,02 thiamin 0,01
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,4 riboflavin 0,01
energie kJ/100 g 154 Mn 0,7 niacin 0,1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.mobot.org
  2. http://www.prostezdravi.cz/cervena-repa-jeji-pozitivni-ucinky-na-zdravi/
  3. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3