Zakavkazsko

Zakavkazsko
Geografie
Hlavní město:	Suchumi, Tbilisi, Jerevan, Baku, Cchinvali, Stepanakert
Rozloha:	186 043 km² (87. na světě) z toho zanedbatelně % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Šchara (5 201 m n. m.)
Časové pásmo:	+3 , +4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	17 011 641 (60. na světě, )
Hustota zalidnění:	108,8 ob. / km² (99. na světě)
Jazyk:	Arménština, gruzínština, ruština, ázerbájdžánština
Národnostní složení	Arméni , Gruzínci , Ázerbájdžánci , Rusové
Náboženství	křesťanství , islám
Státní útvar
Měna	rubl, lari, manat, dram ()
Mezinárodní identifikace

Zakavkazsko (někdy též Jižní Kavkaz) je označení pro území jižně od hlavního hřebene Velkého Kavkazu a severně od Malého Kavkazu. Z východu je toto území ohraničeno Kaspickým mořem a ze západu Černým mořem. Leží v mírném podnebném pásu, ale na velké části panují vysokohorské podmínky. Nachází se zde 6 států (Abcházie, Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach) z nichž 3 jsou členy OSN a 3 ne.

Dějiny

Státy Zakavkazska se poprvé sjednotily 24. února 1918. Ve světě probíhala první světová válka a v Rusku občanská válka. Na nově vzniklý stát si činily nárok hned tři strany: bělogvardějci, bolševici a Osmanská říše. I přes všechny hrozby ze zahraničí se nakonec republika rozpadla díky vnitřním problémům hned po třech měsících od svého vzniku. Nejdříve se odtrhla Gruzie a o 2 týdny později se rozešla i Arménie s Ázerbájdžánem. Další tři roky se všichni provokovali, válčily (Arménie vs Ázerbájdžán o Náhorní Karabach), rozpadaly (Abcházie, Jižní Osetie, Adžárie), až v roce 1921 přišla Rudá armáda a začlenila všechny do SSSR. V roce 1922 zde byla vytvořena Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, která zde fungovala až do roku 1936. V tomto roce zde byly vytvořeny Arménská sovětská socialistická republika, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika a Gruzínská sovětská socialistická republika. Toto rozdělení způsobilo problémy, které se projevily až při rozpadu SSSR a nejsou dodnes vyřešeny.

• Abcházie byla i přes nevoli místních obyvatel začleněna do Gruzínské SSR.
• Osetie byla rozdělena na Jižní a Severní mezi Gruzii a Rusko.
• Oblasti s převažující většinou jednoho národa byly předány jiným SSR (např. Náhorní Karabach, Jižní Gruzie).

Za éry SSSR byly tyto státy industrializovány a etnické problémy se zde příliš neprojevovaly. Po rozpadu SSSR se tyto státy staly opět nezávislými a postupně všechny vstoupily do SNS (Gruzie po válce v Jižní Osetii v roce 2008 vystoupila). Ale už těsně před začátkem rozpadu začaly první etnické konflikty (Náhorní Karabach), které pokračují s různou intenzitou dodnes. Poslední otevřená válka zde proběhla v roce 2008 mezi Jižní Osetií a Gruzií. Výsledek je takový, že kromě 3 celosvětově uznaných států tu existují další 3 sporné státy (Jižní Osetie, Abcházie ,Náhorní Karabach).

Ekonomika

Po rozpadu SSSR propukla ve všech státech Zakavkazska krize. Do roku 1995 klesla ekonomika o 30 - 40% pak následovalo pár let stagnace až do roku 1998 kdy začal prudký ekonomický růst (Ázerbájdžán dokonce obsadil v letech 2006 a 2007 první místo ve světě). Zakavkazsko je poměrně zaostalá oblast v zemědělství pracuje kolem 40% obyvatel (Arménie 39%, Gruzie 52,2%, Ázerbájdžán 38,3%). V Gruzii a Abcházii kde jsou subtropické podmínky se pěstuje hlavně víno (v roce 2009 bylo v Gruzii vyrobeno 15,8 miliónů lahví vína a 10,9 miliónů bylo vyvezeno do 45 zemí světa) ,ale pěstuje se zde také čaj nebo citrusy a v Abcházii i třeba tabák. V Arménii se pěstují hlavně obiloviny (pšenice a ječmen), kterým prospívá místní vulkanická půda a s pomocí umělého zavlažování se zde v menší míře pěstují také fíky, granátová jablka, meruňky a olivy (hlavně u řeky Araks a v údolích severně od Jerevanu). V Ázerbájdžánu kde převládá suché subtropické počasí se hlavně pěstuje bavlna, tabák, citrusy a víno. Všechny zakavkazské státy jsou ve větší či menší míře závislé na těžbě surovin nejvíc Ázerbájdžán u něhož 81% exportu tvoří těžba ropy v Gruzii a Arménii se ropa příliš nevyskytuje ,ale hodně důležitá je zde těžba mědi nebo manganu.

země	obyvatel (mil.)	rozloha (km²)	HDP (nominální ) na hlavu, 2011 USD		HDP v PPP od 2009	HDI v 2011	zaměstnanost v zemědělví v %	! zaměstnanost v Průmyslu v %	! zaměstnanost ve službách v %
Abcházie	0,24	8 665	3 160	-	-	-	-	-	-
Arménie	3,2	29 743	3 300	-	5 789	0.729	39	40,8	44,2
Ázerbájdžán	9,1	75 142	7 300	-	10 067	0.734	38,3	12,1	49,6
Gruzie	4,3	57 135	3 000	-	5 465	0.745	52,2	6,5	41,3
Jižní Osetie	0,07	3 900	-	-	-	-	-	-	-
Náhorní Karabach	0,14	11 458	-	-	-	-	-	-	-
Zakavkazsko celkem	17,01	186 043	5101		7968	-

Přírodní poměry

Zakavkazsko se nachází v mírném až subtropickém podnebném pásu. Velký Kavkaz zabraňuje průnikům studeného kontinentálního vzduchu ze severu a od Černého moře sem vanou teplé větry, které přinášejí hojnost srážek. Čím více se vzdalujeme od pobřeží Černého moře směrem na východ srážek ubývá. Mezitímco u pobřeží Černého moře průměrné roční srážky dosahují až 2500 mm tak u pobřeží kaspické moře pouze kolem 300 mm. Zakavkazsko je velice hornatá oblast třeba žádné uzemí v Arménii s víjímkou malých údolí neleží níž než 1000 m nad mořem. Mezitímco v nížinách v Gruzii vládne subtropické podnebí o kousek vedle na vrcholcích Kavkazu je sněhová pokrývka.

Hranice Evropy

Různé hranice Evropy.

V Česku se nejčastěji udává ,že hranice Evropy vede podél řek Kuma a Manyč. Ale existuje spousta jiných alternativ. Stejně jako v Česku se vyučují hranice Evropy i ve zbytku Evropy ,ale v USA nebo v Británii se upřednostňuje jiná verze kdy jsou hranice Evropy umístěny na hlavní hřeben Kavkazu v tom případě ,ale Mount Blanc ztrácí pozici nejvyšší hory Evropy a je nahrazen Elbrusem. Podle nejextrémnějších geologů vede hranice Evropu souběžně s jižní hranicí Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu. Takže Zakavkazsko se nachází zároveň celé v Evropě ,částečně v Evropě a částečně v Asii a taky celé v Asii.

Související články

• Předkavkazsko