Velký Kavkaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Большой Кавказ
დიდი კავკასიონი
Böyük Qafqaz
Nejvyšší bod Elbrus (5 633 m)
Délka 1 100 km

Nadřazená jednotka Kavkaz
Sousední
jednotky
Krymské hory, Předkavkazí, Malý Kavkaz
Podřazené
jednotky
Západní Kavkaz, Střední Kavkaz, Východní Kavkaz

Světadíl Asie
Stát Rusko Rusko
Gruzie Gruzie
Ázerbájdžán Ázerbájdžán
Horniny rula, žula
Povodí Kubáň, Sulak, Těrek, Kuma, Rioni, Kura

Velký Kavkaz (rusky Большой Кавказ, Bol'šoj Kavkaz, gruzínsky დიდი კავკასიონი, Didi Kavkasioni, azersky Böyük Qafqaz) je severní a vyšší část kavkazského horského systému.

Geografický popis[editovat | editovat zdroj]

Táhne se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře.

Hlavní kavkazský hřbet. Pohled z jihu na vrcholy s ledovci.

Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5 642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5 203 m), potom Šchara (5 201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná (listnaté lesy do 1500 m n. m., výše jehličnaté, pak polonina). Suchá východní část Velkého Kavkazu zalesněná není.

¹ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.

Členění[editovat | editovat zdroj]

V podélném (severozápado - jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:

  • Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
  • Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:
    • Skalistý hřbet (rusky Скалистый хребет, 3300-3600 m)
    • Pastevní hřbet (rusky Пастбищный хребет, 1200-1500 m) - mezi Skalistým hřbetem a Černými horami
    • Černé hory (rusky Лесистый хребет, 600-1300 m) - hustě zalesněné, táhnoucí se severně ve vzdálenosti 18 - 64 km od hlavního hřebene
  • Jižní pásmo Velkého Kavkazu tvoří hřebeny přiléhající z jihu k hlavnímu kavkazskému hřebenu.

Tradičně je Velký Kavkaz příčně rozdělen na tři části:

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Hlavní kavkazský hřeben, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří Kumomanyčská propadlina), představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7 až 8 °C teplejší než v Předkavkazsku).

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Přes hlavní kavkazský hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem u Rokského průsmyku, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) spojuje AlagirKutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.

Zasněžené vrcholy Velkého Kavkazu. Pohed z jižní, gruzínské strany.

Související články[editovat | editovat zdroj]