Zakavkazsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zakavkazsko
Geografie

Poloha Zakavkazsko

Hlavní město: Suchumi, Tbilisi, Jerevan, Baku, Cchinvali, Stepanakert
Rozloha: 186 043 [p 1] km² (87. na světě)
z toho zanedbatelně % vodní plochy
Nejvyšší bod: Šchara (5 201 m n. m.)
Časové pásmo: +3 , +4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 17 011 641 (60. na světě, )
Hustota zalidnění: 108,8 ob. / km² (99. na světě)
Jazyk: Arménština, gruzínština, ruština, ázerbájdžánština
Národnostní složení: Arméni , Gruzínci , Ázerbájdžánci , Rusové
Náboženství: křesťanství , islám
Státní útvar
Měna: rubl, lari, manat, dram ()
Mezinárodní identifikace

Zakavkazsko (někdy též Jižní Kavkaz) je označení pro území jižně od hlavního hřebene Velkého Kavkazu a severně od Malého Kavkazu. Z východu je toto území ohraničeno Kaspickým mořem a ze západu Černým mořem. Leží v mírném podnebném pásu, ale na velké části panují vysokohorské podmínky. Nachází se zde 6 států (Abcházie, Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach) z nichž 3 jsou členy OSN a 3 ne.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Státy Zakavkazska se poprvé sjednotily 24. února 1918. Ve světě probíhala první světová válka a v Rusku občanská válka. Na nově vzniklý stát si činily nárok hned tři strany: bělogvardějci, bolševici a Osmanská říše. I přes všechny hrozby ze zahraničí se nakonec republika rozpadla díky vnitřním problémům hned po třech měsících od svého vzniku. Nejdříve se odtrhla Gruzie a o 2 týdny později se rozešla i Arménie s Ázerbájdžánem. Další tři roky se všichni provokovali, válčily (Arménie vs Ázerbájdžán o Náhorní Karabach), rozpadaly (Abcházie, Jižní Osetie, Adžárie), až v roce 1921 přišla Rudá armáda a začlenila všechny do SSSR. V roce 1922 zde byla vytvořena Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, která zde fungovala až do roku 1936. V tomto roce zde byly vytvořeny Arménská sovětská socialistická republika, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika a Gruzínská sovětská socialistická republika. Toto rozdělení způsobilo problémy, které se projevily až při rozpadu SSSR a nejsou dodnes vyřešeny.

  • Abcházie byla i přes nevoli místních obyvatel začleněna do Gruzínské SSR.
  • Osetie byla rozdělena na Jižní a Severní mezi Gruzii a Rusko.
  • Oblasti s převažující většinou jednoho národa byly předány jiným SSR (např. Náhorní Karabach, Jižní Gruzie).

Za éry SSSR byly tyto státy industrializovány a etnické problémy se zde příliš neprojevovaly. Po rozpadu SSSR se tyto státy staly opět nezávislými a postupně všechny vstoupily do SNS (Gruzie po válce v Jižní Osetii v roce 2008 vystoupila). Ale už těsně před začátkem rozpadu začaly první etnické konflikty (Náhorní Karabach), které pokračují s různou intenzitou dodnes. Poslední otevřená válka zde proběhla v roce 2008 mezi Jižní Osetií a Gruzií. Výsledek je takový, že kromě 3 celosvětově uznaných států tu existují další 3 sporné státy (Jižní Osetie, Abcházie ,Náhorní Karabach).

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu SSSR propukla ve všech státech Zakavkazska krize. Do roku 1995 klesla ekonomika o 30 - 40% pak následovalo pár let stagnace až do roku 1998 kdy začal prudký ekonomický růst (Ázerbájdžán dokonce obsadil v letech 2006 a 2007 první místo ve světě). Zakavkazsko je poměrně zaostalá oblast v zemědělství pracuje kolem 40% obyvatel (Arménie 39%, Gruzie 52,2%, Ázerbájdžán 38,3%). V Gruzii a Abcházii kde jsou subtropické podmínky se pěstuje hlavně víno (v roce 2009 bylo v Gruzii vyrobeno 15,8 miliónů lahví vína a 10,9 miliónů bylo vyvezeno do 45 zemí světa) ,ale pěstuje se zde také čaj nebo citrusy a v Abcházii i třeba tabák. V Arménii se pěstují hlavně obiloviny (pšenice a ječmen), kterým prospívá místní vulkanická půda a s pomocí umělého zavlažování se zde v menší míře pěstují také fíky, granátová jablka, meruňky a olivy (hlavně u řeky Araks a v údolích severně od Jerevanu). V Ázerbájdžánu kde převládá suché subtropické počasí se hlavně pěstuje bavlna, tabák, citrusy a víno. Všechny zakavkazské státy jsou ve větší či menší míře závislé na těžbě surovin nejvíc Ázerbájdžán u něhož 81% exportu tvoří těžba ropy v Gruzii a Arménii se ropa příliš nevyskytuje ,ale hodně důležitá je zde těžba mědi nebo manganu.

země obyvatel [1]
(mil.)
rozloha
(km²)
HDP (nominální ) na hlavu, 2011[2]

USD 

HDP
v PPP od 2009
HDI
v 2011
zaměstnanost

v zemědělví
v %

! zaměstnanost

v Průmyslu
v %

! zaměstnanost

ve službách
v %

Abcházie Abcházie 0,24 8 665 3 160 [3] - - - - - -
Arménie Arménie 3,2 29 743 3 300 - 5 789 0.729 39 40,8 44,2
Ázerbájdžán Ázerbájdžán 9,1 75 142[p 2] 7 300 - 10 067 0.734 38,3 12,1 49,6
Gruzie Gruzie 4,3 57 135[p 3] 3 000 - 5 465 0.745 52,2 6,5 41,3
Jižní Osetie Jižní Osetie 0,07 3 900 - - - - - - -
Náhorní Karabach Náhorní Karabach 0,14 11 458 - - - - - - -
Flag of the Transcaucasian Federation.svg Zakavkazsko celkem 17,01 186 043 [p 1] 5101 7968 -

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Zakavkazsko se nachází v mírném až subtropickém podnebném pásu. Velký Kavkaz zabraňuje průnikům studeného kontinentálního vzduchu ze severu a od Černého moře sem vanou teplé větry, které přinášejí hojnost srážek. Čím více se vzdalujeme od pobřeží Černého moře směrem na východ srážek ubývá. Mezitímco u pobřeží Černého moře průměrné roční srážky dosahují až 2500 mm tak u pobřeží Kaspického moře pouze kolem 300 mm. Zakavkazsko je velice hornatá oblast třeba žádné území v Arménii s výjimkou malých údolí neleží níž než 1000 m nad mořem. Mezitímco v nížinách v Gruzii vládne subtropické podnebí o kousek vedle na vrcholcích Kavkazu je sněhová pokrývka.

Hranice Evropy[editovat | editovat zdroj]

Různé hranice Evropy.

V Česku se nejčastěji udává ,že hranice Evropy vede podél řek Kuma a Manyč. Ale existuje spousta jiných alternativ. Stejně jako v Česku se vyučují hranice Evropy i ve zbytku Evropy ,ale v USA nebo v Británii se upřednostňuje jiná verze kdy jsou hranice Evropy umístěny na hlavní hřeben Kavkazu v tom případě ,ale Mont Blanc ztrácí pozici nejvyšší hory Evropy a je nahrazen Elbrusem. Podle nejextrémnějších geologů vede hranice Evropy souběžně s jižní hranicí Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu. Takže Zakavkazsko se nachází zároveň celé v Evropě ,částečně v Evropě a částečně v Asii a taky celé v Asii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ethno-kavkaz.narod.ru/
  2. http://www.worldbank.org/
  3. http://rustrademission.ru/ekonomika-abhazii.html

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b rozloha zakavkazska (186 043 km²) je součtem rozlohy Gruzie (69 700 km²), Arménie (29 743 km²) a Ázerbájdžánu (86 600 km²).
  2. Rozloha Ázerbájdžánu s Náhorním Karabachem (11 458 km²) by byla 86 600 km²
  3. Rozloha Gruzie s Abcházií (8 665 km²) a Jižní Osetií (3 900 km²) by byla 69 700 km²

Související články[editovat | editovat zdroj]