Zakavkazská demokratická federativní republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zakavkazská demokratická federativní republika
Закавказская демократическая Федеративная Республика
 Ruské impérium 1918 Gruzínská demokratická republika 
Arménská demokratická republika 
Ázerbájdžánská demokratická republika 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Ruské provincie na Kavkazu (1882)
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Zakavkazský rubl
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Ruské impérium Ruské impérium
Nástupnické:
Gruzínská demokratická republika Gruzínská demokratická republika
Arménská demokratická republika Arménská demokratická republika
Ázerbájdžánská demokratická republika Ázerbájdžánská demokratická republika

Zakavkazská demokratická federativní republika (ZDFR, rusky: Закавказская демократическая Федеративная Республика (ЗКДФР), Zakavkazskaja Demokratičeskaja Federativnaja Respublika), známá též pod jménem Zakavkazská federace, byl státní útvar rozkládající se na území dnešní Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. Existoval však pouze tři měsíce. Vznikl 24. února 1918 a rozpadl se 28. května v témže roce.

Vznik republiky[editovat | editovat zdroj]

Tento státní útvar je jedním z výsledků událostí během revoluce v Rusku v roce 1917, když Ruská prozatímní vláda utvořila Zakavkazský výbor, který měl spravovat území náležící Rusku v Zakavkazsku. 10. února 1918 byl svolán Zakavkazský sejm, jemuž předsedal gruzínský menševik Nikolaj Čcheidze, a rozhodlo se v něm, že se Zakavkazsko stane nezávislým státem. Přesně za čtrnáct dnů se tak stalo.

Zánik republiky[editovat | editovat zdroj]

Existence této republiky však neměla dlouhého trvání. Po uzavření Brestlitevského míru byl Kavkazský sejm nucen zasednout k jednacímu stolu s Turky, aby zabránil útoku několikrát početnější turecké armády na nově vzniklou republiku. První konference se se konala v Trabzonu. Zakavkazská republika na jejím základě musela vyklidit celou západní Arménii a ještě se vzdát původních arménských území s městy Batumi, Karst a Ardahan. Smlouva obsahovala i demilitarizaci všech ruských a arménských jednotek v oblasti.

Další mírová konference se konala v Batumi v květnu 1918. Turci předložili nároky na arménská města Gjumri a Ečmiadzin a dokonce na pozdější hlavní město Gruzie Tbilisi. V neúnosné situaci se jako první 26. května 1918 od ZFDR odtrhla Gruzie. Zbývající dvě části ZFDR, Arménie a Ázerbájdžán, se osamostatnily o dva dny později a federace tak přestala existovat.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]