Polonina

Tento článek pojednává o sub-alpském travnatém porostu. O krajinné oblasti pojednává článek Poloniny.

Jedna z polonin v Bukovských vrších v Polsku

Poloninа je pojem používaný v ukrajinských, polských a slovenských Karpatech. Označuje horský (cca nad 1500 m n. m.) sub-alpský travnatý pás na hřbetu hřebenu ohraničený zespodu lesním porostem. Les zpravidla nepřechází v tento pás plynule, tzn. na úbočích roste les, který se mění v travnaté pláně bez mezistupně keřů či malých stromů. Často v tomto travnatém pásu také roste borůvčí, které bývá s oblibou sbíráno zdejšími obyvateli (např. v Koločavany na Krásné polonině). Další hojně provozovaný způsob využití polonin je pastva dobytka.

Etymologie

Polonina je slovanský výraz a vychází ze staroslovanského slova plonina, které označuje plané, pusté, neužitečné místo. Výraz je v současné době používán několika slovanskými jazyky (ukrajinštinou, rusínštinou, ruštinou, polštinou, slovenštinou, češtinou).

Nejznámější poloniny

Jedna z polonin v Bukovských vrších v Polsku

• Na Ukrajině (převážně Podkarpatská Rus):
  • Polonina Červená, známá v češtině také jako Krásná (Полонина Красна)
  • Polonina Rovná, též Runa (Полонина Рівна, Полонина Руна)
  • Polonina Boržava (Полонина Боржава)
  • Polonina Kuk (Полонина Кук)

• v Polsku:
  • Połonina Caryńska (vrchol 1297 m; součást Bukovských vrchů)
  • Połonina Wetlińska (nejvyšší vrchol: Roh 1255 m; součást Bukovských vrchů)
  • Połonina Bukowska (nejvyšší vrchol: Halič 1333 m; součást Bukovských vrchů)
  • Połonina Dźwiniacz (nejvyšší vrchol: Bukowe Berdo, Bukové Brdo 1312 m; součást Bukovských vrchů)

Související články

• Poloniny (Slovensko)
• Národní park Poloniny (Slovensko)

Externí odkazy

• Informační web o poloninách