Heroltice (Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heroltice
Heroltice ze silnice na Jihlavu
Heroltice ze silnice na Jihlavu
Lokalita
Charaktervesnice
ObecJihlava
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel201 (2021)[1]
Katastrální územíHeroltice u Jihlavy (4,09 km²)
PSČ586 01
Počet domů59 (2011)[2]
Heroltice
Heroltice
Další údaje
Kód části obce38423
Kód k. ú.638421
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heroltice (německy Hilbersdorf) je vesnice, část krajského města Jihlavy. Katastrální území vsi nese název Heroltice u Jihlavy a má rozlohu 4,09 km2.[3] Heroltice se nacházejí asi 5 km severovýchodně od centra Jihlavy. K Jihlavě byly připojeny 1. srpna 1976. Zajíždí sem autobusová linka č. 4. V roce 2009 zde bylo evidováno 76 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 140 obyvatel. Ve vsi funguje Sbor dobrovolných hasičů Jihlava–Heroltice.[5].

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Heroltice nejspíš vznikl jako označení vsi lidí Heroltových. Jméno Herolt vzniklo z názvu Herold neboli hlasatel.[6] V roce 1411 obec nesla názvy Heroltitz a Herltice, 1543 a 1544 Herolticze.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po celá staletí patřila ves pod správu rodu Lichtenburků. Tehdy nesla jméno Hylboltisdorf. Roku 1313 Rajmund z Lichtenburku propůjčil obec za 300 marek placených čtvrtletně synům žida Ratmíra, Jakubovi a Ratmírovi. Mezi lety 1325–1376 spadaly Heroltice pod střítežskou tvrz, v letech 1376–1625 patřily městu Jihlava (konkrétně rodinám Zawoziczi a Schonmalzerovým), poté se vrátily až do roku 1850 do vlastnictví Stříteže. V roce 1590 tu měli dva dvory, v roce 1787 tu stálo 20 stavení a roku 1869 tu žilo 258 obyvatel ve 33 domech a staveních.[7] V letech 1869–1921 nesly název Hilbersdorf.[8] V letech 1869–1880 byly osadou obce Ždírec v tehdejším okrese Polná.[8] V letech 1880–1950 se osamostatnily a patřily pod okres Německý Brod, v letech 1950–1961 spadaly pod okres Jihlava-okolí, v letech 1961–1976 pod okres Jihlava.[8] Od 1. srpna 1976 jsou část města Jihlava.[8]Zástavba vsi, jakož i téměř celý její katastr leží v Čechách, ale několik parcel na jižním okraji katastru do roku 1982 náleželo ke k.ú. Hruškové Dvory a tak katastr zasahuje i na Moravu[9].

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 51 domech 303 obyvatel, z nichž bylo 151 žen. 14 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 289 k německé. 300 občanů se hlásilo k Římskokatolické církvi, 2 byli Židé.[10]

Vývoj počtu obyvatel Heroltic[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2020
Počet obyvatel 258 250 301 279 308 303 314 241 247 212 172 147 140 211

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2012-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-28. 
  5. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online. 
  6. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 619. 
  7. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Heroltice, s. 16. 
  8. a b c d Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 143. 
  9. http://archivnimapy.cuzk.cz/smo5_1vyd/JIHL/JIHL63_index.html Archivováno 4. 1. 2014 na Wayback Machine. první vydání státní mapy 1:5000 - mapa Jihlava 6-3
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 566–567. 
  12. Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020 [online]. [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Statutární město Jihlava

Jihlava (k. ú. Jihlava • Bedřichov u Jihlavy • Pančava) • Staré Hory • Horní Kosov • Hosov • Vysoká • Popice • Pístov • Sasov • Kosov • Helenín • Hruškové Dvory • Henčov • Heroltice • Pávov (část k. ú. Pávov) • Červený Kříž (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Antonínův Důl (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Zborná