Židé v Jihlavě
Židé v Jihlavě jsou poprvé zmiňováni roku 1249, kdy český král Václav I. a moravský markrabě Přemysl Otakar vydali pro Jihlavu listinu městských a horních práv, jež se samozřejmostí předpokládala přítomnost židovského obyvatelstva v tomto městě. Předně bylo obchodníkům, kupcům, krčmářům a Židům zapovězeno přijímat do zástavy nebo do úschovy církevní předměty. Další ustanovení zakazovalo o Velkém pátku jakýkoli styk mezi židy a křesťany, nejspíš aby se předešlo protižidovským násilnostem, vedených touhou křesťanů pomstít se židům podle principu kolektivní viny za Ježíšovu smrt. Trest pohřbení zaživa měl nakonec stihnout žida a vdanou křesťanku usvědčené ze smilstva anebo křesťana a židovku usvědčené z pohlavního styku.[1]
Roku 1345 moravský markrabě Karel kvůli zvýšení příjmů královské komory osvobodil Židy, kteří se přestěhují do Jihlavy, od jejich původních povinností.[2] Toto opatření přispělo ke zvýšení počtu Židů v tomto městě. Postupně se začali usazovat v okolí dnešní ulice Matky Boží, v místech později pojmenovaných jako Přední a Zadní Židovská ulice (nyní Židovská). Součástí středověké židovské čtvrti byla také synagoga v severovýchodním rohu dnešního křížení ulic Židovská a Mrštíkova. Židé měli svou samosprávu v čele s rychtářem i vlastnho učitele. Roku 1426 jihlavští měšťané, z nichž mnozí měli od Židů vypůjčené peníze, využili obvinění Židů z údajné dohody s husity a s podporou Albrechta Habsburského je vyhnali.[3]
Menší osídlení zde vzniklo v polovině 15. století ale Vladislav II. Jagellonský Židy roku 1506 znovu vypověděl.[4] Teprve v roce 1837 se prameny zmiňují o pouhých 17 židovských obyvatelích Jihlavy. Novodobá židovská obec začala existovat od roku 1858 a po druhé světové válce byla obnovena a později změněna v synagogální sbor. Ten zanikl v 70. letech 20. století. V roce 1929 měla novodobá jihlavská židovská náboženská obec okolo 1400 finančně přispívajících členů. Krátce po osvobození roku 1945 se do Jihlavy navrátilo 32 Židů.
Obsah |
Židovské památky [editovat]
- Židovský hřbitov - poblíž Domu zdraví, severně od ústředního hřbitova.
- Jihlavská synagoga - vypálená převážně německým obyvatelstvem v roce 1939 v noci z 29. na 30. března v Benešově ulici.
- Park Gustava Mahlera na místě bývalé jihlavské synagogy.
Významní jihlavští židé [editovat]
- bankéř Karel von Morawitz (1846–1914)
- rakouský rabín dr. Joachim Jakob Unger zde působil v letech 1860–1912
- hudební skladatel a dirigent Gustav Mahler zde prožil své dětství a mládí (1860–1875)
- anatom a politik dr. Julius Tandler (1869–1939)
- režisér Karel Meinhard (1875–1949)
- spisovatel Ernst Sommer (1888–1955)
- zpěvák Jára Pospíšil (1905–1979)
- básník a politik Louis Fürnberg (1909–1957)
- fotograf Rudi Weissenstein (1910-1992)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Monumenta historica Boemiae IV. Příprava vydání Gelasius Dobner. Pragae : Literis Johannae Sophiae Clauserianae, 1779. [MHB IV]. Dostupné online. S. 205–238.
- ↑ CDM VII, s. 451n.
- ↑ ENGEL, Alfred. Die Ausweisung der Juden aus den Königlichen Städten Mährens und ihre Folgen. Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik. 1930, roč. II, s. 62. Dostupné online. (německy)
- ↑ PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha : Sefer, 1993. S. 47.
Související články [editovat]
- Židé v Česku
- Židé na Moravě ve středověku
- Synagoga v Jihlavě
- Židovský hřbitov v Jihlavě
- Seznam židovských památek v Kraji Vysočina