Louis Fürnberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Louis Fürnberg
Louis Fürnberg
Louis Fürnberg
Narození 24. května 1909
Jihlava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. července 1957 (ve věku 48 let)
Výmar
NDRNDR NDR
Povolání novinář a autor
Ocenění Národní cena Východního Německa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Fürnberg (24. května 1909, Jihlava[1]23. června 1957, Výmar) byl německy píšící spisovatel, básník, literární teoretik, překladatel a československý diplomat.

Život[editovat | editovat zdroj]

Louis Fürnberg se narodil v rodině židovského majitele textilního podniku v Jihlavě 24. května 1909. Na přání svého otce se nejprve vyučil v Karlových Varech keramikem a pak absolvoval Německou obchodní akademii v Praze. Brzy jej zlákaly myšlenky salonních komunistů, mezi které vstoupil v roce 1928. Roku 1939 utekl jako komunista se svou ženou Lotte, pocházející z pražské německé rodiny, před nacisty přes Polsko a Anglii do Itálie, odtud do Jugoslávie a Palestiny. Do Čech se vrátili z Jeruzaléma v roce 1946. Jeho rodina žila v Praze v domě známém jako Molochov na pražské Letné.

Louis Fürnberg jako československý diplomat v Berlíně s čínským diplomatem

V komunistickém Československu byl nucen si počeštit své jméno na Lubomír Fynberg, zatímco v literatuře používal pseudonym Nuncius.

Tento německy píšící spisovatel, levicový politik židovského původu pracoval po válce jako tiskový korespondent na československém velvyslanectví ve Východním Berlíně a zároveň jako spolupracovník německého rozhlasu.

V padesátých letech, když začaly v Čechách politické procesy, rozhodl se německo-židovský manželský pár k trvalému přesídlení do Německa. V roce 1954 se manželé odstěhovali do Výmaru, kde se Louis stal uznávaným ředitelem významné literární instituce – Badatelského a památkového ústavu klasické literatury. Stal se také jedním ze zakladatelů časopisu Weimarer Beiträge.

Louis Fürnberg zemřel 23. června 1957 ve věku 48 let na infarkt. Jeho žena Lotte působila řadu let jako rozhlasová redaktorka a zemřela v lednu 2004 v úctyhodném věku 92 let ve Výmaru.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Jako tvůrce se uplatnil především v poezii, která svou jemnou intimitou a reflexí přírody připomínala Reinera Mariu Rilke. V bývalé DDR patřil k velmi známým básníkům. Úspěšný byl také jako překladatel české poezie. Znám je také jako autor novel s historickou tematikou. Jeho sebrané spisy vyšly v šesti dílech v letech 1964-1973.

Přehled děl[editovat | editovat zdroj]

  • Hölle, Hass und Liebe, 1943 (Gedichte)
  • Der Bruder Namenlos. Ein Leben in Versen Mundus-Verlag, Basel 1947.
  • Die Begegnung in Weimar. Novelle. Aufbau-Taschenbuchverlag, Berlin 1995, ISBN 3-7466-1067-2 (Nachdruck der Ausgabe Berlin 1952)
  • Du hast ja ein Ziel vor den Augen (Der lesende Arbeiter; 4). Zentralbibliothek der deutschen Klassik, Weimar 1959.
  • Heimat, die ich immer meinte. Böhmen und Deutschland in Gedichten aus dem Nachlass. Aufbau-Verlag, Berlin 1964.
  • Lieder, Songs und Moritaten. Eine Auswahl. Deutsche Akademie der Künste, Berlin 1959.
  • Mozart-Novelle. Manesse Verlag, Zürich 1991, ISBN 3-7175-8184-8. (poprvé 1947)
  • Die spanische Hochzeit. 2. Aufl. Aufbau-Verlag, Berlin 1986 (Illustrationen von André Masson) (Erstauflage 1948)
  • Und Sterne wandern, wie ich geh. Gedichte, Lieder, Songs. 2 vydání, Henschel Verlag, Berlin 1981.
  • Wanderer in den Morgen. Ein Gedichtskreis. Dietz Verlag, Berlin 1961.
  • Herbert Meinke (Hrsg.): War ein Wintertag … Gedichte. Dahlemer Verlagsanstalt, Berlin 1996, ISBN 3-928832-07-7.

Řada jeho prací má i nadále značnou uměleckou hodnotu a je stále vydávána i mimo Německo. V českém překladu vyšla u nás například jeho známá mozartovská novela Amadé a Casanova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]