Židovská čtvrť (Ivančice)
| Židovská čtvrť v Ivančicích | |
|---|---|
 Synagoga v Ivančicích | |
| Lokalita | |
| Charakter | židovská čtvrť |
| Obec | Ivančice |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′11″ s. š., 16°22′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Ivančice |
| PSČ | 664 91, pošta Ivančice |
  Židovská čtvrť v Ivančicích | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Židovská čtvrť v Ivančicích je bývalé židovské sídliště na severním okraji historického jádra města Ivančice v okrese Brno-venkov. Je tvořena ulicemi Josefa Vávry, Ve Fortně a Jana Schwarze, nejsevernější částí Komenského náměstí a západní stranou Žerotínova náměstí. Od roku 1850 zde fungovala samostatná a samosprávná židovská politická obec, která byla v roce 1919 sloučena s Ivančicemi.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Židech v okolí Ivančic pochází z 10. století. Židovská čtvrť v Ivančicích se stala trvalou součástí města obehnaného hradbami ve vrcholném středověku. Nacházela se na severu tehdejšího města a její centrum tvořil Židovský rynek se synagogou (dnešní ulice Jana Vávry) zakončený Židovskou bránou, zrušenou v roce 1690. Z rynku vycházela ulice východním směrem a krátká ulička na sever. V první polovině 17. století se součástí ghetta stala také západní část dnešního Žerotínova náměstí. V roce 1835 žilo v Ivančicích 877 Židů, kteří tvořili asi čtvrtinu všech obyvatel města.[1] Poté počet židovských obyvatel klesal, roku 1900 jich bylo jen 281.[2]
V roce 1850[3] vznikla politická obec Ivančice Židovské Město, která vykonávala samosprávu v ivančické židovské čtvrti. Od 70. let 19. století byla dočasně součástí Ivančic, osamostatnila se opět v 80. letech 19. století, tentokrát pod názvem Ivančice Židovská Obec. V roce 1919 byla definitivně sloučena s Ivančicemi.[4][5]
Z původních 73 domů se jich dochovalo 52.[6]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 619 | 531 | 587 | 583 | 596 | — | 513 | — | — | — | — | — | — | — | — |
| Počet domů | 73 | 73 | 79 | 90 | 90 | 63 | 70 | — | — | — | — | — | — | — | — |
Vývoj počtu obyvatel
Stavby[editovat | editovat zdroj]
Synagoga[editovat | editovat zdroj]
První zpráva o synagoze v Ivančicích je z roku 1417. Současná stavba pochází z poloviny 19. století, kdy byla v letech 1850–1853 vybudována nová, pozdně empírová modlitebna na místě staré. Využívána byla do roku 1941.[8] Po druhé světové válce v ní po desetiletí bylo skladiště, od roku 2008 je postupně rekonstruována.[6]
Židovský hřbitov[editovat | editovat zdroj]
Židovský hřbitov se nachází severně od města. Nejstarší náhrobek je z roku 1552, nachází se zde také obřadní síň z počátku 20. století. Původní hřbitov se možná rozkládal na protějším svahu nad Mřenkovým potokem.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CHYTKOVÁ, Eva. Poslední léta. K problematice zániku ivančických Židů a židovské obce v období totalitních režimů. Brno, 2015. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. s. 18–20. Dále jen Chytková. Dostupné online.
- ↑ Chytková, s. 21.
- ↑ HLAVÁČKOVÁ, Kristýna. Konec židovských Boskovic. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. s. 19–20. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Ivančice [online]. Zob.cz [cit. 2018-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ivančice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Chytková, s. 25–27.
- ↑ Chytková, s. 27–29.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu židovská čtvrť na Wikimedia Commons - CHYTKOVÁ, Eva. Poslední léta. K problematice zániku ivančických Židů a židovské obce v období totalitních režimů. Brno, 2015. 128 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. Dostupné online.
| Město Ivančice | |
|---|---|
|
Ivančice (k. ú. Ivančice – zahrnuta židovská čtvrť • k. ú. Kounické Předměstí) • Němčice (k. ú. Němčice u Ivančic) • Alexovice • Letkovice • Řeznovice • Hrubšice • Budkovice | |