Křtitelnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Křtitelnice, 12. století, Sovana, Itálie

Křtitelnice je nádrž či nádoba se svěcenou vodou, užívaná v křesťanských chrámech ke svátosti křtu. Obsahuje svěcenou vodu, kterou je člověk pokřtěn a křtem se stává křesťanem.

Historie a ritus[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší raně křesťanský křestní prostor se nazýval baptisterium (z řec. baptisma, křest). První archeologicky doložené příklady pocházejí ze 2. století, další -častější- až od poloviny 4. do 10. století. Baptisterium bylo samostatně stojící stavbou či ciboriovým baldachýnem, a obsahovalo nádrž či bazének s vodou o hloubce do 1 metru, symbolicky se nazývalo Fons vitae, tedy Pramen života každého křesťana. Křtěnec býval dospělý člověk, vstupoval do něj ponořením celéhoo těla se očišťoval se od hříchů (tzv. imerze), biskup ho zároveň křtil poléváním další vodou na hlavu. Rozměry baptisteria umožňovaly hromadný křest.

Od vrcholného středověku, zhruba od 12. století, se křest stává symbolickým aktem, tzv. asperzí, při které se polévá hlava křtěnce svěcenou vodou z křestní konvice a lije se do křestního umyvadla. Obě nádoby se zhotovovaly buď z mědi nebo stříbra a nazývaly se křestní souprava.

Typologie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší křtitelnice byly kamenné, často zahloubené do terénu, na půdorysu kruhu či osmistěnu, dále ve tvaru vany, rovnoramenného kříže či mísy.

Od doby románské se začaly užívat stojací, v křestní kapli nebo v chrámovém prostoru samostatně stojící, architektonicky tvarované křtitelnice kamenné. Měly tvar válce, osmihranu, šestihranu, kalicha či mísy na nožkách, zakrývaly se víkem se znamením kříže či sousoším Kristova křtu. Do kamenných křtitelnic se zpravidla vkládaly kulaté mosazné křestní mísy. Od přelomu 12. a 13. století se objevily a stále více rozšiřovaly přenosné křtitelnice kovové, zprvu odlévané z bronzu, mosazi či zvonoviny (například na Spiši). V českých zemích byly křtitelnice od doby pozdní gotiky do počátku baroka specificky tvarované, odlévaly se z cínu a měly poměrně malý kotlík na třech vysokých nožkách, často zdobených hlavami vousáčů. Přenášely se pomocí dvojice uch.

V současné době u západní římskokatolické církve trvá křest asperzí. Pravoslavné církve, koptská církev a některé protestantské církve naopak dodnes praktikují křest ponořením (imerzí).

Ikonografie a výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Podstavec či nohy křtitelnice podpírají nebo nesou služební diví mužové s plnovousem. Na plášti bývá od doby gotické pás arkád nebo polí s reliéfním cyklem 12 apoštolů s Kristem nebo scény ze života Kristova a Mariina. Na víku bývá zpodoben sv. Jan Křtitel samostatně nebo při Kristově křtu.

Památné křtitelnice[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Baptismal fonts ve Wikimedia Commons