Miloslav Baláš
| otec | Emanuel Baláš (1880-1965) |
|---|---|
| matka | Amálie Balášová, roz. Sváková (1874-1948) |
| bratr | Augustin Baláš (1904-1995) |
| sestra | Marta Balášová (1905-1967) |
| bratr | František Baláš (1909-1985) |
| bratr | Karel Baláš (1911-2003) |
| bratr | PhDr. Emanuel Baláš (1914-1966) |
| manželka | Hedvika Balášová, roz. Jušková (1908-1991) |
| syn | Vladimír Baláš (1945-1967) |
| dcera | Ing. Milada Pometlová, roz. Balášová (1947-) |
| zeť | Ing. Miroslav Pometlo (1944-1988) |
| vnučka | Ing. Petra Svobodová, roz. Pometlová (1971-) |
| vnuk | Mgr. Jiří Pometlo (1974-) |
| vnučka | Ing. Marta Pometlová (1981-) |
JUDr. Miloslav Baláš (22. října 1907 Křivé, dnes součást Valašského Meziříčí - 31. října 1983 Nový Jičín) , český spisovatel, historik a překladatel z arabštiny, perštiny, turečtiny, bulharštiny a francouzštiny. Baláš byl rovněž významný vlastivědný pracovník zaměřený na region Valašska a Novojičínska. Spolupracoval s krajovými muzei a přispíval do regionálních časopisů a novin.
Obsah |
Život a studia [editovat]
Narodil se jako třetí ze šesti sourozenců Emanueli a Amálii Balášovým.
Navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti, v Křivém.
Poté vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a později v Holešově, kde maturoval (1930).
Studoval orientalistiku (1930-34) u profesora Jana Rypky (1886-1968) na Univerzitě Karlově v Praze, studoval současně práva, doktorát získal v roce 1946.
Ve třicátých letech opakovaně navštívil Balkán a Turecko, od padesátých let cestoval po různých evropských zemích a po Egyptě.
Po základní vojenské službě (1936-38) pracoval jako úředník okresního úřadu, potom jako archivář a muzejní pracovník (1942-45) ve Valašském Meziříčí, kde byl rovněž činný v bibliofilském Kroužku knihomilů. Oženil se (1943) s Hedvikou Juškovou (1908-1991). Z existenčních důvodů se stal právníkem v Novém Jičíně, kde až do odchodu do důchodu působil na okresním národním výboře (1946-68).
Literární a překladatelská činnost [editovat]
Začal publikovat časopisecky v polovině dvacátých let. Jeho prvotina, tradiční román z Valašska Mezi sousedy (1927), vycházela na pokračování v Ostravském deníku.
Dnes je známý především díky valašským vyprávěnkám Kouzelný kvítek (1979) a Čarovné housle (vydané posmrtně 1987), které ilustroval Václav Houf (1949-).
Od počátku je pro Balášovu tvorbu charakteristické tíhnutí k básnicky organizovanému textu. O sevřený a stylisticky vytříbený výraz usiloval už v experimentálním cyklu básnických próz Stínohry ze tmy (1936). Historické povídky o lásce a zradě Hlas a mlčení (1944) začínají milostnou idylou tovaryše zlatnického cechu, pokračují črtou z rudolfínské doby a končí povídkou z klášterního a vojenského života ve Valdštejnově době. Znalost orientálního písemnictví se odrazila v romanetu Vějíř nocí (1946), v němž sedmnáct nocí vypravuje o krutosti, vášni a zoufalství královny Bíbí Džán Begüm.
Zlatý věk (1969) je úsměvně filozofující antický příběh. Námětem novely Osamělý vůz na východní trase (vydané posmrtně 1984) je skutečná příhoda o záchraně židovského lékaře, kterého vysoký důstojník SS převážel Pobeskydím z koncentračního tábora do Prahy.
Baláš zaznamenal na sto protektorátních anekdot Válečná ironie Čechů (1945).
Jeho cesty mu poskytly inspiraci ke knihám Turecko včera a dnes (1940) a Cestovní knížka (1960). Vlastivědné práce připomeňme knihami Topografie Nového Jičína v 16. a 17. století (1959), Od Beskyd do Poodří (1965-66), Kulturní místopis Novojičínska (1967) a Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí (1972). Jako soukromý tisk Baláš vydal folkloristický záznam Vánoční pastýřská hra z Křivého u Valašského Meziříčí (1944). Knihu vyzdobil a graficky upravil architekt Alois Balán (1891-1960). Regionální zaměření má také část Balášových beletristických prací, například reportáže z Novojičínska Vodě neunikneš (1967). Zaujetí pro básnický výraz rozhodovalo i o výběru jeho překladů, z nichž kromě časopiseckých vyšla knižně (1943) makáma (arabská rýmovaná próza) Beseda mosúlská, kterou napsal Badí’ az-Zamán al-Hamadhání (969-1007). Na překladu (1948) vizuálních básní Kaligramy (Calligrammes, 1918), jejichž autorem je Guillaume Apollinaire (1880-1918), se podílel i Balášův bratr Karel. V Balášově pozůstalosti je ještě celá řada prozaických rukopisů, které tento skromný a dlouhou dobu přehlížený spisovatel, vytvořil.
Dílo [editovat]
Beletrie [editovat]
Mezi sousedy, úsměvná próza, Ostrava 1927
Stínohry ze tmy, povídky, Praha 1936
Hlas a mlčení, prózy, Valašské Meziříčí 1944
Vánoční pastýřská hra, valašská lidová hra, Moravská Ostrava 1944
Válečná ironie Čechů, lidová satira, Valašské Meziříčí 1.vydání 1945, 2.vydání 1946
Vějíř noci, próza, Valašské Meziříčí 1946
Vodě neunikneš, reportáž, Nový Jičín 1967
Město na křižovatce, eseje, Nový Jičín 1968
Zlatý věk, próza, Nový Jičín 1969
Kouzelný kvítek, pohádky, Brno 1979
Osamělý vůz na východní trase, novela, Praha 1984
Čarovné housle, pohádky, Brno 1987
Odborné studie [editovat]
Turecko včera a dnes, kulturně historická studie, Praha 1940
Topografie Nového Jičína v 16. a 17. stol., historický místopis, Nový Jičín 1959-1961
Cestovní knížka, turistický průvodce, Nový Jičín 1960
Turistická mapa okresu Nový Jičín, Nový Jičín 1965
Od Beskyd do Poodří, vlastivědný průvodce, I.díl – III.díl, Nový Jičín 1965-1966
Kulturní místopis Novojičínska, Nový Jičín 1967
Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí, Valašské Meziříčí, 1972
Dějiny JZD Bartošovice, Bartošovice 1973
Beskydy, turistický průvodce ČSSR, všeobecná část a uměleckohistorické památky, Praha 1982
Překlady [editovat]
Bedí az Zamán: Beseda mosúlská, překlad z arabštiny, Valašské Meziříčí 1943
Guillaume Apollinaire: Kaligramy, překlad společně s bratrem Karlem Balášem, Valašské Meziříčí 1948
Literatura k osobnosti Miloslava Baláše [editovat]
Kunc, J.: Miloslav Baláš. In: Slovník soudobých českých spisovatelů, 1.díl A-M, Praha 1945
Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku, Olomouc 1947, s.308,400-401
Otto, K.: Vlastivědný sborník Novojicka, Nový Jičín 1957, sv. 75
Sivek, A.: Literární život Nového Jičína. In: Čtení o Novém Jičíně, Nový Jičín, 1963, s.95-96
Demel, J.: Co dalo valašskomeziříčské gymnázium krásné literatuře. In: Almanach ke 100. výročí gymnázia ve Valašském Meziříčí, Valašské Meziříčí 1971, s.39
Sirovátka, O.: Miloslav Baláš. In: Lexikon české literatury 1. díl A-G, Praha 1985, s.119-120.
Demel, J.: Miloslav Baláš (chybně Miroslav). In: Vlastivědné listy, 2, Opava, 1985, s.29
Urbanec, J.: O literární pozůstalosti Miloslava Baláše. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv.39, s.74-75
Doupalová, E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, UP Olomouc, FF a PF, Olomouc 1987
Urbanec, J.: Literární dílo Miloslava Baláše. In: Časopis Slezského muzea – vědy historické, Opava, 36-1987, s.161-170
Převorová, D.: Miloslav Baláš – pohádkář a vlastivědný pracovník Novojičínska, diplomová práce, UP Olomouc, PF, Olomouc 1988
Pometlová, P.: Osobnost a literární tvorba Miloslava Baláše, středoškolská odborná činnost, Gymnázium v Novém Jičíně, Nový Jičín 1989
Urbanec, J.: Miloslav Baláš. In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 2, Opava-Ostrava 1994, s.13-14
Demel, J.: Miloslav Baláš. In: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000, s.8
Šuleř, O.: Paměť domova, Opava 1994
Málková, I.-Urbanová,S.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1975-2000), Olomouc 2001
Šuleř, O.: Laskavé podobizny, Ostrava 2005
Jeřábek, R.: Baláš M. In:Biografický slovník českých zemí, sv.2., B-Bař, Praha, 2005, s.4
