Jiří Veselý (tenista)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Veselý

Jiří Veselý v kvalifikaci na Wimbledon 2013
Stát ČeskoČesko Česko
Datum narození 10. července 1993 (21 let)
Místo narození Příbram, Česko
Bydliště Březnice, Česko
Výška 198 cm
Váha 90 kg
Profesionál od 2009
Držení rakety levou rukou; obouručný bekhend
Výdělek 447 630 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 12–17
Poměr zápasů s ITF 0-2
Tituly 4 challengery, 10 Futures
Nejvyšší umístění 66. místo (16. června 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2014)
French Open 2. kolo (2014)
Wimbledon 3. kolo (2014)
US Open 1. kolo (2013)
Juniorská dvouhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (2011)
French Open 1. kolo (2010, 2011)
Wimbledon 3. kolo (2010, 2011)
US Open finále (2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů 1–1
Poměr zápasů s ITF 0-0
Tituly 5 Futures
Nejvyšší umístění 283. místo (23. června 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon 2. kolo (2014)
US Open 2. kolo (2013)
Juniorská čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (2011)
French Open čtvrtfinále (2011)
Wimbledon finále (2011)
US Open finále (2010)
Poslední aktualizace: 26. června 2014

Jiří Veselý (* 10. července 1993 Příbram) je český profesionální tenista hrající levou rukou a juniorský mistr světa. V roce 2011 se stal prvním Čechem, který vyhrál juniorské Australian Open ve dvouhře a spolu se Slovákem Filipem Horanským také ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře nevyhrál na okruhu ATP World Tour žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu Futures získal do července 2014 třináct titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2014 na 66. místě a ve čtyřhře pak taktéž v červnu téhož roku na 283. místě. Trénují ho Jaroslav Navrátil a jeho syn Michal Navrátil.

Na prvních Letních olympijských hrách mládeže 2010 v Singapuru získal zlatou medaili ve čtyřhře.

Ve českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 únorovým utkáním 1. kola Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž prohrál s Laaksonenem. Do dubna 2014 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkání s bilancí 1–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.

V roce 2013 jej ATP vyhlásila Hvězdou zítřka, do roku 2012 kategorie známé jako „nováček roku“.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát již ve čtyřech letech a jako nejoblíbenější povrchy uvádí antuku a tvrdý povrch. Hraje levou rukou a startuje za tenisový oddíl TK Agrofert Prostějov. Postupně jej trénovali otec Jiří Veselý, Jaroslav Machovský a kondiční přípravu vedl Jozef Ivanko. Od jara 2012 byl jeho trenérem bývalý pátý hráč světa Jiří Novák[1]. Před prvním kolem Světové skupiny Davisova poháru 2013 v únoru 2013 jej nahradil Jaroslav Navrátil.

2011[editovat | editovat zdroj]

3. kolo juniorky Wimbledonu 2011

V únoru 2011 byl ve věku sedmnácti let poprvé nominován do českého daviscupového týmu, jakožto nejmladší český reprezentant v historii, do hry však nezasáhl.

V roce 2011 získal se svými juniorskými kolegy z prostějovského tenisového klubu Adamem Pavláskem a Markem Jaloviecem prvenství v juniorské soutěži Galeův pohár, a to pod vedením nehrajícího kapitána Jaroslava Machovského.

Na konci sezóny 2011 jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa.[2].

2013[editovat | editovat zdroj]

V 1. kole French Open proti Kohlschreiberovi

V sezóně 2013 nastoupil k prvnímu utkání v Davisově poháru, když na půdě Švýcarska prohrál nedělní dvouhru 1. kola Světové skupiny s Henrim Laaksonenem 6–0, 3–6 a 1–6.

V lednu získal na okruhu Futures dva tituly v izraelském Ejlatu. Nejdříve si ve finále Isrotel Futures poradil se Španělem Guillermem Olasem 6–1, 6–2. Následující týden ve stejném areálu v boji o titul zdolal irského tenistu Jamese McGeeho 6–2 a 6–4. Po přesunu do Ameriky si zahrál semifinále turnaje ITF v Houstonu, kde mu oplatil porážku McGee 6–2, 2–6 a 6–7. Třetí trofej roku si připsal na březnovém Harlingen Country Club Men's Futures konaném v texaském Harlingenu, kde ve finále přehrál Bjorna Fratangela ve třech setech 5–7, 7–6 a 6–3.

Po návratu na evropský kontinent odehrál challenger v Sarajevu, kde v prvním kole porazil 83. hráče světa Blaže Kavčiče 6–7, 6–3 a 6–4, aby ve druhé fázi skončil na raketě s Tomislavem Brkićem po třísetovém boji 7–6, 6–7 a 3–6. Premiérový titul kariéry na okruhu ATP challenger Tour získal v tureckém Mersinu, když v rozhodujícím utkání hladce porazil německého hráče Simona Greula dvakrát 6–1. Na římském challengeru pak odešel poražen ve čtvrtfinále poměrem 4–6 a 1–6, když byl nad jeho síly Španěl Guillermo García López. Druhý titul z challengerů přidal na ostravském Prosperita Open, kde v prvním květnovém týdnu prošel do finále, v němž si poradil s Belgičanem Stevem Darcisem poměrem 6–4 a 6–4.

Na konci května se poprvé dostal do hlavní soutěže seniorského grandslamu - French Open, když celkem snadno postoupil z kvalifikace. V prvním kole ho čekal šestnáctý nasazený německý tenista Philipp Kohlschreiber, se kterým český tenista nakonec po 2 hodinách a 34 minutách prohrál 6–7, 6–1, 5–7 a 2–6.[3]

Po neúspěšném tažení na francouzském grandslamu se rozhodl startovat na domácím turnaji UniCredit Czech Open v Prostějově. Jako nenasazený hráč si v 1. kole ve dvou setech poradil se španělským tenistou Guillermem Garcíou Lópezem, kterému tak oplatil porážku z dubnového challengeru v Římě téhož roku. Následující kolo vyprovodil z kurtu Američana Jacka Socka, kterého zdolal až v závěrečném tiebreaku třetího setu. Ve čtvrtfinále ho čekal 36. hráč světa a 2. nasazený Lukáš Rosol, jehož po tří setovém průběhu nakonec udolal v tiebreaku a získal tak svůj dosavadní největší skalp na okruhu ATP.[4] V boji o finále se střetl s německým hráčem Peterem Gojowczykem, kterého opět zdolal až po třech setech a postoupil tak turnajem dál. Ve finále narazil na dvojnásobného vítěze tohoto turnaje Radka Štěpánka, se kterým po téměř 1 hodině prohrál snadno 4–6 a 2–6 a nedosáhl tak na svůj dosavadní největší tenisový úspěch.

Po dobrém výsledku na českém turnaji se následující týden objevil v žebříčku ATP na 106. místě a vytvořil si tak své dosavadní maximum. Avšak kvůli nízkému žebříčku musel hrát kvalifikaci na Wimbledon v níž v 2. kole nestačil na Němce Dustina Browna, kterému podlehl ve dvou sadách 4–6 a 6–7 a neproklouzl tak do hlavní soutěže.[5]

Po nezdařilé kvalifikaci se začátkem července objevil na německém challengeru v Braunschweigu, kde jako 6. nasazený zvítězil nejprve nad Francouzem Florentem Serrou, následně Němcem Janem-Lennardem Struffem, Kazachem Andrejem Golubjevem, díky vítězství si zajistil postup na US Open[6] a v neposlední řadě nad srbským tenistou Filipem Krajinovićem a postoupil tak do čtvrtého finále v challengeru v roce. V něm se střetl s domácím hráčem a 1. nasazeným Florianem Mayerem, jemuž podlehl ve třech setech 6–4, 2–6 a 1–6.

Následující pondělí 8. července byl v žebříčku ATP klasifikován na 89. místě a poprvé se tak dostal do první stovky mužského žebříčku. Po dobrých výsledcích dostal jako dárek k 20. narozeninám od pořadatelů turnaje kategorie ATP 250 v chorvatském Umagu možnost hrát na divokou kartu.[7] V 1. kole ho čekal rakouský hráč Andreas Haider-Maurer, se kterým se už střel na ostravském Prosperita Open, kde ho na cestě za titulem porazil. Jenže zde na Rakušana nestačil a po hodině a půl mu podlehl dvakrát 4–6.

Na konci července se zúčastnil nového challengeru Svijany Open v Liberci, kde jako 2. nasazený na úvod přehrál Čecha Jana Kunčíka, který startoval na divokou kartu poměrem 6–1 a 6–0. Ve druhém pak porazil dalšího českého hráče startujícího na divou kartu Adama Pavláska 6–4 a 6–2. Ve čtvrtfinále jej čekal 6. nasazený italský tenista Thomas Fabbiano, kterého zdolal rovněž ve dvou setech 6–3 a 7–6. V semifinále narazil na španělského antukáře Pereho Ribu, proti němuž nezaváhal a po dvou sadách 6–1 a 6–4 postoupil do finále. Ve finále však na něj čekal rozjetý Argentinec Federico Delbonis. V prvním setu tahal Veselý za kratší konec a v tiebreaku podlehl argentinskému hráči 2–7. Následující set si to, ale vynahradil, když rovněž ve zkrácené hře tentokrát zvítězil 9–7. V rozhodujícím setu byl už Veselý neomylný a díky jednomu breaku zvítězil v sadě 6–4 a po téměř třech hodinách ovládl jako první tenista tenhle turnaj.[8]

Na dalším challengeru, tentokrát v San Marinu došel přes dva srbské hráče Borise Pašanskiho a Dušana Lajoviće do čtvrtfinále, v němž se střetl s Italem Marco Cecchinatem, který na turnaji hrál díky divoké kartě a po třech setech 6–7, 6–3, 1–6 mu podlehl. Cecchinato později v celém turnaji triumfoval.

Koncem srpna čekal Veselého jeho druhý grandslam v dospělé kategorii a to US Open. V 1. kole mu byl nalosován domácí tenista Denis Kudla. V prvních dvou sadách Veselý hodně zaostával a oba sety ztratil poměrem 2–6. V následujícím setu už se, ale výrazně herně zvedl a v následné zkrácené hře dokázal odvrátit soupeřův měčbol a sám při tom tiebreak vyhrál poměrem 8–6. Na začátku čtvrtého setu dokázal Veselý soupeře brejknout a za stavu 2–0 to vypadalo, že se chystá obrat v utkání, Kudla si, ale následně vzal ztracený servis zpět. V koncovce setu si Veselý nedokázal udržet podání a nakonec prohrál 2–6, 2–6, 7–6 a 5–7.

Při převzetí trofeje za cenu Hvězdy zítřka na Turnaji mistrů

V polovině září byl nominován k semifinálovému utkání Davisova poháru proti Argentině, přes kterou český tým postoupil výsledkem 3:2 na zápasy do finále. Už za rozhodnutého stavu nastoupil v posledním utkání proti Leonardu Mayerovi, jemuž podlehl dvakrát 4–6 a ani v druhém utkání v týmové soutěži tak neuspěl.

Poté následoval jeho druhý turnaj v kategorii 250 Open de Moselle ve francouzských Métách. Hned v prvním kole však narazil, když neuspěl proti Argentincovi Carlosu Berlocqovi a podlehl mu po dvou sadách 3–6 a 4–6.

Po příliš nepovedených zápasech na větších turnajích ATP zkusil opět challenger, tentokrát francouzský turnaj v Orléans. V 1. kole si snadno poradil s ruským tenistou Teimurazem Gabašvilim, kterého porazil ve dvou setech. V následujícím kole se střetl s Italem Flaviem Cipollou a po tříhodinové bitvě, kdy dokázal odvrátit i dva mečboly soupeře udolal 6–7, 6–2 a 7–6. Ve čtvrtfinále se utkal s domácím hráčem Benoîtem Pairem, kterému v průběhu třetího setu kvůli zranění kotníku utkání vzdal.[9]

Ani pátý start na turnaji ATP nedokázal Veselý přetavit ve vítězství a to, když v 1. kole ruského Kremlin Cupu podlehl o téměř deset let staršímu deblovému specialistovi Édouardu Rogerovi-Vasselinovi 3–6, 7–6 a 3–6.

Při jeho posledním turnaji v Bratislavě došel přes Francouze Lucase Pouilleho do 2. kole, v němž nestačil na bosenského hráče Damira Džumhura, kterému podlehl ve třech setech 3–6, 6–3 a 1–6.

Za předvedené výkony v této sezóně, kdy dokázal vyhrát tři challengerové turnaje a dokázal se z 264. místa vyšplhat do první světové stovky, jej ATP vyhlásila Hvězdou zítřka, trofejí pro nejmladšího hráče v elitní stovce světového žebříčku.[10]

2014[editovat | editovat zdroj]

Sezónu rozehrál na indickém Chennai Open jako 85. hráč žebříčku. Na úvod ho čekal domácí tenista Džívan Nedunčežijan, kterého po setech 7–5 a 6–2 porazil a připsal si tak premiérové vítězství na okruhu ATP. Hned další kolo však na turnaji dohrál, a to když nestačil na sedmého nasazeného a padesátého třetího hráče světa Francouze Édouarda Rogere-Vasselina, kterému podlehl dvakrát 6–4.[11]

Ještě před prvním grandslamem sezóny, se pokusil kvalifikovat do hlavní soutěže turnaje v Sydney, avšak ve třetím kole nestačil na německého hráče Jana-Lennarda Struffa.

Na Australian Open, kde poprvé startoval v hlavní soutěži, skončil v 1. kole na raketě devatenáctého nasazeného Jihoafričana Kevina Andersona, kterému podlehl 2:3 na sety, i když v průběhu utkání vedl 2:0.[12]

Následně startoval na německém challengeru Intersport Heilbronn Open v Heilbronnu, kde startoval jako 3. nasazený hráč. Po vítězstvích nad Belgičanem Rubenem Bemelmansem, a Rumunem Adrianem Ungurem se probojoval do čtvrtfinále, kde také porazil Andrease Haidera-Maurera a postoupil tak turnajem dále. V zápase o finále však nestačil na domácího tenistu s polskými kořeny Petera Gojowczyka, když mu ani jednou nesebral podání a prohrál tak po dvou sadách 3–6 a 4–6. Potom odjel na turnaj ATP do Memphisu, kde v 1.kole porazil Marinka Matoševiče 6-3/6-2. V osmifinále nestačil po setech 2-6/1-6 na Jacka Socka. V Delray Beach skončil hned v 1.kole na raketě Marcose Baghdatise po setech 6-3/2-6/1-6. Poté se zúčastnil poprvé v kariéře turnaje kategorie Masters 1000. V Indian Wells porazil Igora Sijslinga 3-6/6-4/7-6 a Pabla Andujara 6-1/2-6/6-1. Ve 3.kole nestačil v krásném a vyrovnaném zápase na Andyho Murraye poměrem 7-6/4-6/4-6.

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (4 D; 1 Č)
Futures (9 D; 5 Č)

Dvouhra: 12[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
1. 15. května 2011 Česko Severočeské Doly Tour, Teplice antuka Slovensko Norbert Gomboš 3–6, 7–6, 6–1
2. 8. června 2012 CHN Furi-Benz Cup Int. Men's Tennis Tour, Šen-čen tvrdý USA Austin Krajicek 6–4, 7–5
3. 15. července 2012 Česko Czech Prostějov Open, Prostějov antuka AUT Dominic Thiem 6–4, 6–4
4. 22. července 2012 Česko Czech Republic Prague Futures, Praha antuka Slovensko Norbert Gomboš 6–4, 6–0
5. 11. srpna 2012 AUT Future Tennis Wels, Wels antuka AUT Marc Rath 6–2, 6–2
6. 22. září 2012 POR Solverde Tenis Cup, Espinho antuka SUI Henri Laaksonen 6–2, 6–4
7. 20. ledna 2013 ISR Isrotel Futures, Ejlat tvrdý ESP Guillermo Olaso 6–1, 6–2
8. 27. ledna 2013 ISR Isrotel Futures, Ejlat (2) tvrdý IRL James McGee 6-2, 6-4
9. 3. března 2013 USA Harlingen Country Club Men's Futures, Harlingen tvrdý USA Bjorn Fratangelo 5–7, 7–64, 6–3
10. 14. dubna 2013 TUR Mersin Cup, Mersin antuka Německo Simon Greul 6–1, 6–1
11. 5. května 2013 Česko Prosperita Open, Ostrava antuka Belgie Steve Darcis 6–4, 6–4
12. 4. srpna 2013 Česko Svijany Open, Liberec antuka ARG Federico Delbonis 6-72, 7-67, 6-4
13. 7. června 2014 Česko UniCredit Czech Open, Prostějov antuka Slovensko Norbert Gomboš 6–2, 6–2

Čtyřhra: 6[editovat | editovat zdroj]

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2010 2011 2012 2013
Pořadí 862. 603. 260. 85.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2010 2011 2012 2013
Pořadí 1123. 818. 433. 305.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiří Veselý na anglické Wikipedii.

  1. http://www.sportovninoviny.cz/tenis/zpravy/novak-se-stal-trenerem-tenisove-nadeje-veseleho/786412&id_seznam=
  2. http://www.rozhlas.cz/zpravy/tenis/_zprava/petra-kvitova-byla-vyhlasena-tenistkou-roku-podle-itf--989420
  3. Luboš Zabloudil. Veselý premiéru výhrou neozdobil, Kohlschreibera však potrápil. Tenisportal.cz [online]. 2013-05-28 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.  
  4. ČT sport. Veselý překvapil, vyřadil v Prostějově Rosola. ČT sport [online]. 2013-06-06 [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.  
  5. ČTK. Talent Veselý se letos Wimbledonu nedočká, padl v kvalifikaci. iSport.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.  
  6. Luboš Zabloudil. Veselý si v Braunschweigu zajistil posun do Top 100 a start na US Open. Tenisportal.cz [online]. 2013-07-04 [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.  
  7. Luboš Zabloudil. Veselý si v Umagu první výhru nepřipsal, neuspěl ani Hájek proti Robredovi. Tenisportal.cz [online]. 2013-07-23 [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.  
  8. Jakub Robenek. Veselý v Liberci porazil Delbonise a potřetí vyhrál challenger!. Tenisportal.cz [online]. 2013-08-04 [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.  
  9. Luboš Zabloudil. Štěpánek je v Orleansu v semifinále, Veselý svůj zápas vzdal. Tenisportal.cz [online]. 2013-09-27 [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.  
  10. ČTK. Hvězda zítřka. Tenisový talent Veselý je mezi oceněnými celebritami. iDNES.cz [online]. 2013-11-04 [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.  
  11. pva. Veselý se prvního čtvrtfinále nedočkal, prohrál s Rogerem-Vasselinem. Tenisportal.cz [online]. 2014-01-01 [cit. 2014-06-14]. Dostupné online.  
  12. Luboš Zabloudil. Berdych na úvod nezaváhal. Veselý neudržel vedení 2-0 a Rosol neproměnil mečboly. Tenisportal.cz [online]. 2014-01-13 [cit. 2014-06-14]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]