Lukáš Rosol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lukáš Rosol

Lukáš Rosol na French Open 2013
Stát Česko Česká republika
Datum narození 24. července 1985 (29 let)
Místo narození Brno, Československo
Bydliště Přerov, Česká republika
Výška 196 cm
Váha 81 kg
Profesionál od 2004
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 2 465 542 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 41–54
Tituly 2 ATP, 13 ITF
Nejvyšší umístění 26. místo (22. září 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2013)
French Open 3. kolo (2011)
Wimbledon 3. kolo (2012)
US Open 1. kolo (2010, 2011, 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů 21–27
Tituly 3 ATP, 21 ITF
Nejvyšší umístění 42. místo (18. srpna 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2012, 2013)
French Open 1. kolo (2013)
Wimbledon 2. kolo (2012, 2013)
US Open 1. kolo (2011, 2013)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2012, 2013)
Poslední aktualizace: 22. září 2014

Lukáš Rosol (* 24. července 1985 Brno) je český profesionální tenista, vítěz Davisova poháru 2012 a 2013, který na okruh vstoupil v roce 2004. V rámci okruhu ATP World Tour získal dva tituly ve dvouhře a tři ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures vyhrál třináct titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře. Domovským klubem je I. ČLTK Praha.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2014 na 26. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 42. pozici. Jeho trenérem je bývalý český daviscupový reprezentant Ctislav Doseděl,[1][2] tenisovými vzory pak Patrick Rafter a Sláva Doseděl.[3]

Ve druhém kole Wimbledonu 2012 senzačně zdolal jako 100. hráč žebříčku světovou dvojku a dvojnásobného vítěze turnaje Španěla Rafaela Nadala v pěti setech. Jednalo se o jeho druhou výhru nad hráčem elitní dvacítky žebříčku. Televizní stanice Eurosport uvedla, že se jednalo o jedno z nejpřekvapivějších vítězství v historii tenisu.[4] Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do třetích kol na French Open 2011 a ve Wimbledonu 2012.

V únoru 2013 odehrál nejdelší zápas tenisové čtyřhry na okruhu ATP, když se spoluhráčem Tomášem Berdychem porazili švýcarské hráče Stanislase Wawrinku a Marca Chiudinelliho v 1. kole Světové skupiny Davisova poháru po sedmi hodinách a dvou minutách.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

K červenci 2012 vyhrál ve dvouhře sedm turnajů kategorie Futures, pět challengerů, ve čtyřhře pak čtrnáct událostí kategorie Futures a sedm challengerů.

V letech 2007 a 2011 se stal mistrem České republiky ve dvouhře mužů, když zvítězil na Rieter Cupu v Ústí nad Orlicí. V lednu 2010 triumfoval na Halovém mistrovství republiky v Plzni. Dříve nastupoval za klub TK Precolor Přerov.

Ve druhém kole na French Open 2011 zdolal v pěti setech osmého hráče světa Rakušana Jürgena Melzera z pozice kvalifikanta.

2012[editovat | editovat zdroj]

Wimbledon 2012[editovat | editovat zdroj]

Ve Wimbledonu 2012 poprvé postoupil do hlavní soutěže londýnského turnaje. V úvodním kole si poradil s Chorvatem Ivanem Dodigem ve čtyřech setech a ve druhé fázi jej čekal dvojnásobný vítěz a druhý nasazený Rafael Nadal.

V utkání 1. kola Wimbledonu 2012

Utkání se odehrálo ve čtvrtek 28. června na vyprodaném centrálním dvorci. Před utkáním stý hráč světa Rosol prohásil: „I Nadal je jen člověk, na trávě ho můžu porazit.“ Úvodní sadu po vyrovnaném průběhu ztratil v tiebreaku 9:11, přestože měl tři setboly. Další dva sety si připsal vždy poměrem 6–4. Ve čtvrtém dějství, kdy Čech snížil úspěšnost podání a dvě z nich prohrál, dominoval Španěl 6–2. Před pátou rozhodující sadou byla pro nastupující tmu zatažena střecha, což si vyžádalo 40minutovou přestávku. Na uměle osvětleném dvorci Nadal prohrál hned svůj první servis a nedokázal jej už zpátky získat. Rosol hrál přesnou a tvrdou nátlakovou hru s rychlostí forhendů až 155 kilometrů za hodinu. Celkově zahrál 65 vítězných míčů a 22 es. Utkání zakončil po třech hodinách a osmnácti minutách esem v čisté hře a konečným poměrem 6–4. Nadal tak vypadl poprvé po sedmi letech již ve druhém kole grandslamu.[5]

Utkání vzbudilo odezvu v celém tenisovém světě. BBC po zápase uvedla: „Rosol neudělal chybu, předvedl šílený výkon. Vůbec nezáleželo na tom, kdo stál na druhé straně kurtu. Je to užasné, vůbec jsme o něm nevěděli, přitom předvádí takový tenis.“ Bývalý Agassiho trenér Darren Cahill prohlásil, že Rosol „ukázal neuvěřitelnou tenisovou odvahu, nebojácnost" a indický tenista Rohan Bopanna dodal: „Tohle jsem nikdy neviděl. Z forhendu, bekhendu i ze servisu střílel jako z blesku.“ Český tenista na pozápasové tiskové konferenci sdělil: „Nevím, co mám říci. Jsem plný emocí. Nejsem jenom překvapený, je to jako zázrak.“[5][6]

Ve třetím kole nestačil na Němce Philippa Kohlschreibera ve třech setech.

2013[editovat | editovat zdroj]

Na úvodním grandslamu sezóny Australian Open porazil v úvodním kole Brita Jamieho Bakera. Ve druhém kole skončil na raketě kanadské turnajové třináctky Milose Raonice.

První singlový titul na okruhu ATP získal 28. dubna, když ve finále antukového BRD Năstase Țiriac Trophy hraného v Bukurešti zdolal Španěla Guillerma Garcíu-Lópeze 6:3 a 6:2. V následné pondělní klasifikaci se posunul o třináct míst na své maximum, když mu patřilo 35. místo (1105 bodů). Ve druhé polovině října přidal titul ze čtyřhry na vídeňském Erste Bank Open, kde po boku rumunského hráče Florina Mergey vyhráli finále nad zkušeným rakousko-kanadským párem deblových specialistů Julianem Knowlem a Danielem Nestorem ve dvou setech 7–5 a 6–4. Získané body jej posunuly na nejvyšší kariérní postavení na žebříčku ATP ve čtyřhře, když po turnaji figuroval na 73. příčce.

2014[editovat | editovat zdroj]

Do sezóny vstoupil lednovým Qatar ExxonMobil Open v katarském Dauhá, kde na úvod ve dvou setech nestačil na světovou jedničku a pozdějšího vítěze Rafaela Nadala.[7] Před touto prohrou byli Rosol s Nikolajem Davyděnkem jedinými dvěma aktivními tenisty na okruhu, kteří měli s Nadalem kladnou bilanci zápasů. Rosolova porážka znamenala srovnání poměru utkání na 1–1, Davyděnko dále držel bilanci výher a proher 6–5.

Následně odletěl do Austrálie, kde nastoupil na Apia International Sydney. V prvním kole přehrál Portugalce João Sousu po dramatickém průběhu 7–6, 4–6 a 7–6. Poté však nestačil na ruskou turnajovou čtyřku Dmitrije Tursunova ve třech sadách. Spolu se Sousou si zahráli čtyřhru. Ve čtvrtfinále dokázali porazit světové jedničky bratry Mika a Boba Bryanovi. V dalším kole však vypadli. Na otevíracím grandslamu roku Australian Open skončil v prvním kole se sedmnáctým nasazeným Španělem Tommym Robredem po pětisetové bitvě, když nedokázal využít vedení 2:1 na sety a rozhodující dějství prohrál těsně 6–8.

Davisův pohár[editovat | editovat zdroj]

V neděli 18. září 2011 poprvé reprezentoval Českou republiku v Davisově poháru v barážovém utkání proti Rumunsku, v němž Česko zvítězilo poměrem 5:0. Do čtvrtého zápasu – dvouhry, nastoupil za rozhodnutého stavu a porazil v ní Mariuse Copila bez ztráty setu.

V roce 2012 byl členem vítězného daviscupového týmu, kdy tým České republiky ve složení Tomáš Berdych, Ivo Minář, Lukáš Rosol a Radek Štěpánek porazil ve finále tým Španělska.[8]

V únoru 2013 odehrál nejdelší zápas tenisové čtyřhry, když v týmu s Tomášem Berdychem porazil švýcarské hráče Stanislase Wawrinku a Marca Chiudinelliho v 1. kole Davisova poháru po 7 hodinách a 2 minutách.[9] Ve čtvrtfinále na kazašské antuce zvládl poprvé roli týmové jedničky, když se z utkání omluvil Tomáš Berdych a Radek Štěpánek se vracel po zranění. V pátek porazil Andreje Golubjeva a v neděli dovršil český postup do semifinále výhrou nad Jevgenijem Koroljovem. Česká republika pak zvítězila i ve finále nad Srbskem, v němž byl členem družstva. Připsal si tak druhý titul v soutěži.

Do roku 2014 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 5–2 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2008 se oženil s atletkou Denisou Rosolovou, rodným příjmením Ščerbovou. Na jaře 2011 se ale manželé rozešli.[10]

Partnerský vztah udržuje s televizní moderátorkou Michaelou Ochotskou,[11] která mu 13. ledna 2015 porodila syna Andrého Rosola.[12]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra, Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP World Tour 500 (0–0)
ATP World Tour 250 (2–2 D; 3–0 Č)

Dvouhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 1. 28. dubna 2013 Bukurešť, Rumunsko antuka Španělsko Guillermo García López 6–3, 6–2
Finalista 1. 27. dubna 2014 Bukurešť, Rumunsko antuka Bulharsko Grigor Dimitrov 6–7(2–7), 1–6
Finalista 2. 13. červenec 2014 Stuttgart, Německo antuka Španělsko Roberto Bautista Agut 3–6, 6–4, 2–6
Vítěz 2. 23. srpna 2014 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Polsko Jerzy Janowicz 3–6, 7–6(7–3), 7–5

Čtyřhra: 3 (3–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 6. ledna 2012 Dauhá, Katar tvrdý Slovensko Filip Polášek Německo Christopher Kas
Německo Philipp Kohlschreiber
6–3, 6–4
Vítěz 2. 20. října 2013 Vídeň, Rakousko hala Rumunsko Florin Mergea Rakousko Julian Knowle
Kanada Daniel Nestor
7–5, 6–4
Vítěz 3. 27. července 2014 Umag, Chorvatsko antuka Česko František Čermák Srbsko Dušan Lajović
Chorvatsko Franko Škugor
6–4, 7–6(7–5)

Finále turnajů Futures a challengerů: 56 (34–22)[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 21 (13–8)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (5–1)
Futures (7–6)
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 2005-08-2929. srpna 2005 Szolnok, Maďarsko antuka Maďarsko Kornél Bardóczky 6–2, 6–1
Finalista 2. 2006-02-2727. února 2006 Wrocław, Polsko tvrdý (h) Monako Thomas Oger 6–3, 2–6, 7–6(4)
Vítěz 1. 2006-08-2929. srpna 2006 Zabrze, Polsko tvrdý (h) Rusko Alexandr Krasnoruckij 6–3, 6–3
Finalista 3. 2006-07-1010. července 2006 Trevír, Německo antuka Belgie Niels Desein 2–6, 7–6(1), 6–4
Finalista 4. 2006-07-1717. července 2006 Waterloo, Belgie antuka Slovensko Pavol Červenák 6–4, 6–4
Finalista 5. 2006-08-2121. srpna 2006 Poznaň, Polsko antuka Česko Jan Minář 6–4, 6–3
Vítěz 2. 2006-10-1616. října 2006 La Roche-sur-Yon, Francie tvrdý (h) Francie Julien Jeanpierre 7–5, 6–3
Vítěz 3. 2006-12-044. prosince 2006 Opava, Česko koberec (h) Spojené království Joshua Goodall 6–7(5), 6–4, 7–6(8)
Vítěz 4. 2007-05-077. května 2007 Teplice, Česko antuka Česko Martin Vacek 6–7(4), 6–4, 6–4
Vítěz 5. 2007-05-1414. května 2007 Namangan, Uzbekistán tvrdý Tchaj-wan Wang Yeu-tzuoo 7–6(2), 6–4
Vítěz 6. 2007-10-1515. října 2007 La Roche-sur-Yon, Francie tvrdý (h) Francie Adrian Mannarino 6–4, 3–6, 6–4
Finalista 6. 2007-12-1010. prosince 2007 Opava, Česko koberec (h) Slovensko Karol Beck 2–6, 7–5, 7–5
Vítěz 7. 2008-06-099. června 2008 Košice, Slovensko antuka Španělsko Miguel Ángel López Jaén 7–5, 6–1
Vítěz 8. 2009-01-2626. ledna 2009 Mettmann, Německo koberec (h) Francie Stéphane Robert 7–6(6), 6–4
Vítěz 9. 2009-03-022. března 2009 Bergamo, Itálie tvrdý (h) Německo Benedikt Dorsch 6–1, 4–6, 7–6(3)
Vítěz 10. 2010-05-022. května 2010 Ostrava, Česko antuka Chorvatsko Ivan Dodig 7–5, 4–6, 7–6(4)
Finalista 7. 2011-01-3131. ledna 2011 Singapur, Singapur tvrdý Rusko Dmitrij Tursunov 6–4, 6–2
Vítěz 11. 2011-05-088. května 2011 Praha, Česko antuka Spojené státy americké Alex Bogomolov 7–6(7-1), 5-2 skreč
Vítěz 12. 2011-07-033. července 2011 Braunschweig, Německo antuka Rusko Jevgenij Donskoj 7–5, 7–6(7–2)
Vítěz 13. 2012-11-1111. listopadu 2012 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Německo Björn Phau 6–7(3–7), 7–6(7–5), 7–6(8–6)
Finalista 8. 2013-11-1010. listopadu 2013 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Slovensko Lukáš Lacko 6–4, 3–6, 6–4

Čtyřhra: 35 (21–14)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (7–8)
Futures (14–6)
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1. 2005-01-2424. ledna 2005 Anif, Rakousko koberec (h) Rakousko Martin Fafl Rakousko Markus Krenn
Rakousko Wolfgang Schranz
6–4, 6–2
Vítěz 1. 2005-08-011. srpna 2005 Novi Sad, Srbsko a Černá Hora antuka Slovensko Peter Miklusicak SCG Aleksander Slović
SCG Viktor Troicki
6–4, 6–4
Finalista 2. 2005-08-1515. srpna 2005 Žilina, Slovensko antuka Česko Daniel Lustig Česko Jaroslav Pospíšil
Slovensko Adrian Sikora
6–2, 3–6, 6–0
Vítěz 2. 2005-08-2222. srpna 2005 Kaposvár, Maďarsko antuka Itálie Alessandro da Col Španělsko José-Carlos García-Sánchez
Španělsko Miguel Pérez Puigdomenech
7–5, 4–6, 6–4
Finalista 3. 2005-08-2929. srpna 2005 Szolnok, Slovensko antuka Itálie Alessandro da Col Maďarsko Kornél Bardóczky
Maďarsko Gergely Kisgyörgy
6–2, 6–1
Vítěz 3. 2006-03-066. března 2006 Zabrze, Polsko tvrdý Ukrajina Michail Filima Polsko Mateusz Kowalczyk
Polsko Dawid Piatkowski
6–1, 3–6, 6–3
Vítěz 4. 2006-05-1515. května 2006 Most, Česko antuka Česko Roman Vogeli Německo Daniel Brands
Švédsko Johan Brunström
6–2, 5–7, 7–6(5)
Finalista 4. 2006-06-2626. června 2006 Szolnok, Slovensko antuka Německo David Klier Česko Jakub Hašek
Česko David Novak
7–6(4), 2–6, 6–3
Vítěz 5. 2006-07-1717. července 2006 Waterloo, Belgie antuka Spojené státy americké Nikita Kryvonos Francie Jordane Doble
Francie Julien Jeanpierre
6–2, 6–3
Vítěz 6. 2006-07-2424. července 2006 Sint-Katelijne-Waver, Belgie antuka Spojené státy americké Nikita Kryvonos Nizozemsko Stephan Fransen
Nizozemsko Romano Frantzen
6–2, 6–7(5), 7–5
Vítěz 7. 2006-10-2323. října 2006 Rodez, Francie tvrdý (h) Uzbekistán Denis Istomin Belgie Stefan Wauters
Belgie Reginald Willems
4–6, 7–6(4), 7–6(4)
Vítěz 8. 2006-11-2727. listopadu 2006 Vendryně, Česko tvrdý (h) Slovensko Igor Zelenay Česko Daniel Lustig
Slovensko Filip Polášek
6–1, 6–1
Vítěz 9. 2006-12-044. prosince 2006 Opava, Česko koberec (h) Slovensko Igor Zelenay Česko Roman Vogeli
Česko Jaroslav Pospíšil
4–6, 6–2, 6–1
Vítěz 10. 2007-02-055. února 2007 Wrocław, Polsko tvrdý (h) Česko Jan Vacek Slovensko Michal Mertiňák
Švýcarsko Jean-Claude Scherrer
7–5, 7–6(4)
Vítěz 11. 2006-12-044. prosince 2006 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Dodig Chorvatsko Petar Jelenić
Alžírsko Slimane Saoudi
6–7(1), 6–4, 6–4
Finalista 5. 2007-03-1212. března 2007 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý (h) Česko Jan Mertl Lotyšsko Ernests Gulbis
Lotyšsko Deniss Pavlovs
6–4, 6–3
Vítěz 12. 2007-04-3030. dubna 2007 Ostrava, Česko antuka Německo Bastian Knittel Rusko Alexandr Krasnoruckij
Rusko Alexandr Kudrjavcev
2–6, 7–5, [11–9]
Vítěz 13. 2007-05-1414. května 2007 Namangan, Uzbekistán tvrdý Rakousko Martin Slanar Tchaj-wan Ti Chen
Tchaj-wan Wang Yeu-tzuoo
6–2, 3–6, 6–1
Finalista 6. 2007-05-2121. května 2007 Fergana, Uzbekistán tvrdý (h) Rakousko Martin Slanar Německo Daniel Brands
Spojené státy americké John Paul Fruttero
7–6(1), 7–5
Vítěz 14. 2007-06-1111. června 2007 Košice, Slovensko antuka Slovensko Filip Polášek Itálie Leonardo Azzaro
Itálie Flavio Cipolla
6–1, 7–6(5)
Finalista 7. 2007-10-088. října 2007 Saint-Dizier, Francie tvrdý (h) Rumunsko Florin Mergea Rakousko Martin Slanar
Česko Pavel Šnobel
6–2, 6–3
Vítěz 15. 2007-10-1515. října 2007 La Roche-sur-Yon, Francie tvrdý (h) Austrálie Raphael Durek Srbsko Vladimir Obradović
Nizozemsko Igor Sijsling
6–3, 6–1
Vítěz 16. 2007-12-033. prosince 2007 Frýdlant nad Ostravicí, Česko koberec (h) Slovensko Igor Zelenay Česko Jiří Krkoška
Slovensko Ján Stančík
6–4, 6–2
Finalista 8. 2007-12-1010. prosince 2007 Opava, Česko koberec (h) Slovensko Igor Zelenay Chorvatsko Nikola Martinović
Chorvatsko Joško Topić
6–4, 7–5
Vítěz 17. 2008-01-2828. ledna 2008 Wrocław, Polsko tvrdý (h) Spojené státy americké James Cerretani Rakousko Werner Eschauer
Rakousko Jürgen Melzer
6–7(7), 6–3, [10–7]
Finalista 9. 2008-09-011. září 2008 Düsseldorf, Německo antuka Slovensko Igor Zelenay Česko Jan Hájek
Česko Tomáš Zíb
1–6, 6–2, [10–7]
Vítěz 18. 2009-01-055. ledna 2009 Schwieberdingen, Německo koberec (h) Lotyšsko Andis Juška Německo David Klier
Německo Philipp Marx
6–1, 6–4
Finalista 10. 2009-03-3030. března 2009 Neapol, Itálie antuka Německo Frank Moser Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko David Marrero
6–4, 6–3
Finalista 11. 2009-09-2121. září 2009 Trnava, Slovensko antuka Česko Jan Minář Bulharsko Grigor Dimitrov
Rusko Teimuraz Gabašvili
6–4, 2–6, [10–8]
Finalista 12. 2009-09-2828. září 2009 Neapol, Itálie antuka Brazílie Thiago Alves Chorvatsko Ivan Dodig
Portugalsko Frederico Gil
6–1, 6–3
Finalista 13. 2010-03-088. března 2010 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Dodig Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–6(6), 6–7(7), [10–5]
Vítěz 19. 2010-07-055. července 2010 Oberstaufen, Německo antuka Německo Frank Moser Chile Hans Podlipnik-Castillo
Rakousko Max Raditschnigg
6–0, 7–5
Vítěz 20. 2010-09-2626. září 2010 Trnava, Slovensko antuka Slovensko Karol Beck Rakousko Alexander Peya
Rakousko Martin Slanar
4–6, 7–6(3), [10–8]
Finalista 14. 2011-11-1919. listopadu 2011 Bratislava, Slovensko tvrdý Česko David Škoch Česko Jan Hájek
Slovensko Lukáš Lacko
7–5, 7–5
Vítěz 21. 2011-05-1313. května 2011 Praha, Česko antuka Argentina Horacio Zeballos Slovensko Martin Kližan
Slovensko Igor Zelenay
7–5, 2–6, [12–10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lukáš Rosol na anglické Wikipedii.

  1. atpworldtour.com Profile [online]. ATP Tour, Inc., [cit. 2009-12-07]. (Atpworldtour.com.) [/Tennis/Players/Ro/L/Lukas-Rosol.aspx Dostupné online.]  
  2. itftennis.com Men's Circuit record [online]. ITF Licensing (UK) Ltd., [cit. 2009-12-07]. (Itftennis.com.) [/mens/players/player.asp?player=100000370 Dostupné online.]  
  3. Video-dotazník: Lukáš Rosol, Protenis, 18. dubna 2010
  4. Rosol by diváky překvapil stejně, kdyby přiletěl z Marsu, tvrdí Eurosport, iHNED.cz, 29.6.2012
  5. a b Potlesk ve stoje pro českou senzaci Wimbledonu, Rosol životním výkonem vyřadil Nadala!, iHNED.cz, 28.6.2012
  6. Rosol nedojde ve Wimbledonu daleko, shodli se Connors a Navrátilová, Novinky.cz, 29.6.2012
  7. Rafael Nadal beats Czech Republic player Lukas Rosol to advance to second round of Qatar Open, ABC Grandstand Sport (Australian Broadcasting Corporation), 1 January 2014
  8. Cesta za daviscupovým snem: z ostravské pohody k pražskému třeštění, iDNES.cz, cit. 29. 4. 2013
  9. Wawrinka, Chiudinelli – Berdych, Rosol 4:6, 7:5, 4:6, 7:6, 22:24, Češi vydřeli výhru, která vejde do historie. Berdych s Rosolem porazili Švýcary po sedmi hodinách, Sport.cz, 2.2.2012
  10. BEREŇ, Michael. Začínal s hokejem, žil s krásnou atletkou. A teď Rosol září na kurtu. iDNES.cz [online]. 2011-05-25 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.  
  11. KŘIVÁNKOVÁ, Markéta. Ochotská o Rosolovi: Jiskra přeskočila, i když jsem byla ještě zadaná. iDNES.cz [online]. 2014-06-16 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.  
  12. KNAP, Karel. Rosolova bláznivá jízda: po porodu přes půl světa za vítězstvím. iDNES.cz [online]. 2015-01-19 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]