Adrian Mannarino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adrian Mannarino
Adrian Mannarino na French Open 2019
Adrian Mannarino na French Open 2019
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození29. června 1988 (35 let)
Místo narozeníSoisy-sous-Montmorency, Francie
BydlištěValletta, Malta
Výška180 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2004[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek11 967 352 USD
Dvouhra
Poměr zápasů289–315
Tituly5 ATP, 14 challengerů, 6 ITF
Nejvyšší umístění17. místo (29. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2022, 2024)
French Open2. kolo (2014, 2016, 2019)
Wimbledon4. kolo (2013, 2017, 2018)
US Open3. kolo (2013, 2014, 2017, 2020, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů44–106
Tituly0 ATP, 4 ITF
Nejvyšší umístění73. místo (2. května 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2016)
French Open2. kolo (2017, 2020, 2022)
Wimbledon2. kolo (2023)
US Open3. kolo (2022)
Týmové soutěže
Davis Cupfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240131a31. ledna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adrian Mannarino (* 29. června 1988 Soisy-sous-Montmorency, kanton Montmorency) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět singlových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2024 na 17. místě a ve čtyřhře v březnu 2016 na 73. místě. Trénuje ho Erwann Tortuyaux. Dříve tuto roli plnil jeho otec Florent Mannarino.[1]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval v roce 2018 úvodním kolem Světové skupiny proti Nizozemsku, v němž prohrál s Thiemem de Bakkerem a porazil Robina Haaseho. Francouzi zvítězili 3:1 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 7–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1 D; 0–1 Č)
ATP Tour 250 (5–9 D)

Dvouhra: 15 (5–10)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 17. ledna 2015 Auckland, Nový Zéland tvrdý Česko Jiří Veselý 3–6, 2–6
Finalista 2. 26. července 2015 Bogotá, Kolumbie tvrdý Austrálie Bernard Tomic 1–6, 6–3, 2–6
Finalista 3. 1. července 2017 Antalya, Turecko tráva Japonsko Júiči Sugita 1–6, 6–7(4–7)
Finalista 4. 8. října 2017 Tokio, Japonsko tvrdý Belgie David Goffin 3–6, 5–7
Finalista 5. 30. června 2018 Antalya, Turecko tráva Bosna a Hercegovina Damir Džumhur 6–1, 1–6, 6–1
Finalista 6. 21. října 2018 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rusko Karen Chačanov 2–6, 2–6
Vítěz 1. 16. června 2019 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Austrálie Jordan Thompson 7–6(9–7), 6–3
Finalista 7. 29. září 2019 Ču-chaj, Čína tvrdý Austrálie Alex de Minaur 6–7(4–7), 4–6
Finalista 8. 20. října 2019 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rusko Andrej Rubljov 4–6, 0–6
Finalista 9. 1. listopadu 2020 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý (h) Austrálie John Millman 5–7, 1–6
Vítěz 2. 27. srpna 2022 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Srbsko Laslo Djere 7–6(7–1), 6–4
Finalista 10. 1. července 2023 Mallorca, Španělsko tráva USA Christopher Eubanks 1–6, 4–6
Vítěz 3. 23. července 2023 Newport, Spojené státy tráva USA Alex Michelsen 6–2, 6–4
Vítěz 4. 3. října 2023 Astana, Kazachstán tvrdý (h) USA Sebastian Korda 4–6, 6–3, 6–2
Vítěz 5. 11. listopadu 2023 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Spojené království Jack Draper 7–6(8–6), 2–6, 6–3

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. říjen 2022 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Francie Fabrice Martin Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 2–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (14 D; 0 Č)
ITF (6 D; 4 Č)

Dvouhra (20 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 18. deubna 2006 Melilla, Španělsko tvrdý Togo Komlavi Loglo 6–2, 6–3
2. 19. června 2006 Santa Cruz de Tenerife, Španělsko tvrdý Španělsko Albert Ramos-Viñolas 6–2, 6–0
3. 22. října 2007 Rodez, Francie tvrdý Francie Baptiste Dupuy 6–1, 6–2
4. 12. listopadu 2007 Sunderland, Spojené království tvrdý Spojené království Ken Skupski 6–4, 6–3
5. 22. ledna 2008 Sheffield, Spojené království tvrdý Finsko Timo Nieminen 3–6, 7–6(8–6), 6–2
6. 15. září 2008 Plaisir, Francie tvrdý Francie Jean-Christophe Faurel 4–6, 6–4, 6–2
1. 10. listopadu 2008 Jersey, Spojené království tvrdý Německo Andreas Beck 7–6(7–4), 7–6(7–4)
2. 15. srpna 2010 Istanbul, Turecko tvrdý Kazachstán Michail Kukuškin 6–4, 3–6, 6–3
3. říjen 2010 Mons, Belgie tvrdý (h) Belgie Steve Darcis 7–5, 6–4
4. leden 2013 Nouméa, Francie tvrdý Slovensko Andrej Martin 6–4, 6–3
5. březen 2013 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý (h) Německo Dustin Brown 7–6(7–3), 7–6(7–2)
6. červenec 2014 Manta, Ekvádor tvrdý Argentina Guido Andreozzi 4–6, 6–3, 6–2
7. červenec 2014 Segovia, Španělsko tvrdý Španělsko Adrián Menéndez-Maceiras 6–3, 6–0
8. září 2014 Istanbul, Turecko tvrdý Japonsko Tacuma Itó 6–0, 2–0skreč
9. listopad 2014 Knoxville, Spojené státy tvrdý (h) Austrálie Samuel Groth 3–6, 7–6(8–6), 6–4
10. listopad 2014 Champaign, Spojené státy tvrdý (h) Dánsko Frederik Nielsen 6–2, 6–2
11. leden 2016 Nouméa, Francie tvrdý Kolumbie Alejandro Falla 5–7, 6–2, 6–2
12. leden 2017 Nouméa, Francie tvrdý Srbsko Nikola Milojević 6–3, 7–5
13. únor 2017 Quimper, Francie tvrdý (h) Německo Peter Gojowczyk 6–4, 6–4
14. březen 2020 Monterrey, Mexiko tvrdý Austrálie Aleksandar Vukic 6–1, 6–3

Čtyřhra (4 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 29. ledna 2007 Feucherolles, Francie tvrdý Francie Josselin Ouanna Francie Ludwig Pellerin
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–4, 7–5
2. 5. února 2003 Bressuire, Francie tvrdý Francie Josselin Ouanna Pákistán Ajsám Kúreší
Francie Alexandre Renard
6–7(5–7), 6–3, 7–5
3. 18. června 2007 Blois, Francie antuka Francie Josselin Ouanna Španělsko David Marrero
Španělsko Daniel Muñoz de la Nava
6–2, 6–1
4. 16. července 2007 Saint-Gervais, Francie antuka Francie Jonathan Eysseric Ukrajina Ivan Sergejev
Portugalsko Leonardo Tavares
6–1, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adrian Mannarino na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Adrian Mannarino na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240131a31. ledna 2024
  2. Adrian Mannarino na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240131a31. ledna 2024
  3. Adrian Mannarino na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240117a17. ledna 2024

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]