Mate Pavić
| Mate Pavić | |
|---|---|
_(42978774551).jpg) Mate Pavić na French Open 2018 | |
| Přezdívka | Fifty[1] |
| Stát |  Chorvatsko |
| Datum narození | 4. července 1993 (30 let) |
| Místo narození | Split, Chorvatsko[1] |
| Bydliště | Freeport, Bahamy Split, Chorvatsko[1] |
| Výška | 191 cm[1] |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 5 113 571 USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 3–10 |
| Tituly | 0 ATP, 4 Futures |
| Nejvyšší umístění | 295. místo (6. května 2013) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 422–218 |
| Tituly | 35 ATP, 10 challengerů, 7 Futures |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (21. května 2018) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2018) |
| French Open | finále (2018, 2020) |
| Wimbledon | vítěz (2021) |
| US Open | vítěz (2020) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | finále (2022) |
| Olympijské hry |  zlato (2020) |
| Smíšená čtyřhra | |
| Tituly | 3 |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2018) |
| French Open | finále (2018, 2019) |
| Wimbledon | vítěz (2023) |
| US Open | vítěz (2016) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | vítěz (2018) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 1. července 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Tenis na LOH
| ||
| zlato | 2020 Tokio | čtyřhra mužů |
Mate Pavić (výslovnost: [mǎːte pǎːʋitɕ]IPA[2][3], * 4. července 1993 Split) je chorvatský profesionální tenista hrající levou rukou, deblový specialista a vítěz pěti grandslamů ve čtyřhře. V letech 2018–2022 byl světovou jedničkou ve čtyřhře,[4] kterou se poprvé stal jako padesátý druhý v pořadí a historicky první tenisová jednička z Chorvatska.[5] Ve třech obdobích na čele celkově strávil 57 týdnů.
Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál třicet pět deblových turnajů, prvních pět po boku Novozélanďana Michaela Venuse. V roce 2017 se jeho stabilním spoluhráčem stal Rakušan Oliver Marach a od ledna 2021 nastupuje po boku krajana Nikola Mektiće. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[6]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 295. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2018 na 1. místě. Trénují ho John Farrington s Nadjou Pavićovou. Dříve tuto roli plnil bývalý španělský tenista Félix Mantilla Botella.[1]
Na nejvyšší grandslamové úrovni získal šest deblových titulů. Smíšenou čtyřhru US Open 2016 vyhrál s Němkou Laurou Siegemundovou, když dvojice nastoupila do prvního společného turnaje.[7][8] Mix na Australian Open 2018 ovládl v páru s Kanaďankou Gabrielou Dabrowskou.[9] Na témže majoru si připsal „double“ po trofeji z mužské čtyřhry melbournského grandslamu, jíž odehrál po boku Olivera Maracha.[10] Jako poražení finalisté pak oba odešli z Wimbledonu 2017 po prohře s Łukaszem Kubotem a Marcelem Melem ve druhém nejdelším wimbledonském finále čtyřhry.[11] Dvě finále prohrál na French Open 2018, s Marachech v mužské čtyřhře a po boku Dabrowské ve smíšené čtyřhře.[12] Deblový triumf na US Open 2020 pak vybojoval s Brunem Soaresem. Třetí titul z mixu vybojoval ve Wimbledonu 2023.
V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 baráží o světovou skupinu proti Velké Británii, v němž prohrál spolu s Ivanem Dodigem čtyřhru a ve dvouhře nestačil na Dana Evanse. Chorvati prohráli 1:4 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 6–8 ve čtyřhře.[13]
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se roku 1993 v chorvatském přístavním městu Split do rodiny tenisového kouče Jakova a učitelky v mateřské školce Snjezany Pavićových. Má dvě sestry Nadju a Mateu Pavićovy. Kariéru rozvíjel v tenisové akademii Barcelony pod dohledem trenéra Antonia Martineze.[1] Tenis začal hrát v pěti letech. Za preferovaný povrch uvedl trávu a jako silný úder bekhendový volej.[1]
Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]
Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2015 v Nice, když ve finále čtyřhry s Novozélanďanem Michaelem Venusem porazili favorizovaný pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, jehož členové za více než měsíc zvítězili ve Wimbledonu. Na londýnském grandslamu vypadl se svým novozélandským spoluhráčem ve třetím kole poté, co nestačili na světové jedničky bratry Bryanovi.
Jako poražený finalista odešel z červencového Claro Open Colombia 2015 v Bogotě. Opět s Venusem nenašli recept na francouzsko-českou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Radek Štěpánek, které podlehli ve dvou setech. Následovaly tři turnajové triumfy v sezóně 2016, když s Venusem nejprve zvítězili v Aucklandu a následně i ve francouzských Montpellieru a Marseille.
_(29235652274).jpg)
Na jaře sezóny 2017 navázal spolupráci s rakouským deblistou Oliverem Marachem. Z úvodních tří finále odešli poraženi, když nezvládli závěrečné zápasy na travnatých událostech – MercedesCupu 2017 ve Stuttgartu,[14] tureckém Antalya Open 2017,[15] a premiérovém grandslamovém finále v mužském deblu, které odehráli ve Wimbledonu. Již semifinálovou pětisetovou bitvu proti chorvatskému páru Nikola Mektić a Franko Škugor rozhodli až v poslední sadě poměrem gamů 17–15. Závěrečný duel se čtvrtou nasazenou dvojicí Łukasz Kubot a Marcelo Melo měl podobný průběh. Rozhodující set skončil poměrem her 13–11, když si Pavić v posledním gamu prohrál poprvé v utkání vlastní servis. Za nejdelším wimbledonským finále v mužském deblu zaostal zápas časem 4.40 hodin pouze o 21 minut.[16][11] Z pozice náhradníků nastoupili s Marachem do závěrečného Turnaje mistrů – ATP Finals 2017 v Londýně, kde pro jediné utkání vystřídali Dodiga s Granollersem. Zápas proti bratrům Bryanovým prohráli ve dvou setech.
Debutovou trofej s Marachem si odvezl z červencového German Open 2017 v Hamburku, kde potvrdili roli turnajových jedniček. Vybojoval tak první titul z kategorie ATP 500[17] a jako pár nastartovali šňůru pěti finálových výher. Po triumfu na říjnovém Stockholm Open 2017 otevřeli sezónu 2018 14zápasovou neporazitelností, během níž vybojovali trofeje na dauhaském Qatar ExxonMobil Open 2018, aucklandského ASB Classic 2018 a zejména grandslamovém Australian Open 2018. Ve dvousetovém finále zdolali v Melbourne Parku kolumbijské turnajové jedenáctky Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem.[18]
Po květnovém čtvrtfinále Rome Masters 2018 se stal historicky první tenisovou jedničkou pocházející z Chorvatska, když v čele deblového žebříčku ATP předstihl o 30 bodů Poláka Łukasze Kubota. Zároveň se ve 24 letech stal nejmladším prvním hráčem světa od roku 1996 a Australana Todda Woodbridge.[5] S dohráním červencového Wimbledonu 2018 jej po osmi týdnech vystřídal 40letý Američan Mike Bryan.[19]
Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]
Mužská čtyřhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2017 | Wimbledon | tráva |  Oliver Marach
|
 Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
7–5, 5–7, 6–7(2–7), 6–3, 11–13 |
| Vítěz | 2018 | Australian Open | tvrdý | Oliver Marach
|
 Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 2018 | French Open | antuka | Oliver Marach
|
 Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
2–6, 6–7(4–7) |
| Vítěz | 2020 | US Open | tvrdý | Bruno Soares
|
 Wesley Koolhof Nikola Mektić
|
7–5, 6–3 |
| Finalista | 2020 | French Open | antuka | Bruno Soares
|
 Kevin Krawietz Andreas Mies
|
3–6, 5–7 |
| Vítěz | 2021 | Wimbledon | tráva | Nikola Mektić
|
 Marcel Granollers  Horacio Zeballos
|
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5 |
| Finalista | 2022 | Wimbledon | tráva | Nikola Mektić
|
 Matthew Ebden Max Purcell
|
6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10) |
Smíšená čtyřhra: 5 (3–2)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2016 | US Open | tvrdý | Laura Siegemundová
|
 Coco Vandewegheová Rajeev Ram
|
6–4, 6–4 |
| Vítěz | 2018 | Australian Open | tvrdý |  Gabriela Dabrowská
|
 Tímea Babosová  Rohan Bopanna
|
2–6, 6–4, [11–9] |
| Finalista | 2018 | French Open | antuka | Gabriela Dabrowská |
 Latisha Chan Ivan Dodig |
1–6, 7–6(7–5), [8–10] |
| Finalista | 2019 | French Open | antuka | Gabriela Dabrowská |
Latisha Chan Ivan Dodig |
1–6, 6–7(5–7) |
| Vítěz | 2023 | Wimbledon | tráva |  Ljudmyla Kičenoková
|
 Joran Vliegen  Sü I-fan
|
6–4, 6–7(9–11), 6–3 |
Finále na Turnaji mistrů[editovat | editovat zdroj]
Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek finále |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2022 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Nikola Mektić
|
Rajeev Ram  Joe Salisbury
|
6–7(4–7), 4–6 |
Utkání o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]
Mužská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráč | soupeři | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | 2020 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Nikola Mektić |
Marin Čilić Ivan Dodig |
6–4, 3–6, [10–7] |
Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]
Čtyřhra: 65 (35–30)[editovat | editovat zdroj]
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 5. února 2012 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | Ivan Dodig
|
 Marcos Baghdatis Michail Južnyj
|
2–6, 2–6 |
| Finalista | 2. | 10. února 2013 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | Ivan Dodig
|
Julian Knowle Filip Polášek
|
3–6, 3–6 |
| Finalista | 3. | 5. ledna 2014 | Čennaí, Indie | tvrdý | Marin Draganja
|
 Johan Brunström Frederik Nielsen
|
2–6, 6–4, [7–10] |
| Vítěz | 1. | 23. května 2015 | Nice, Francie | antuka |  Michael Venus
|
Jean-Julien Rojer Horia Tecău
|
7–6(7–4), 2–6, [10–7] |
| Finalista | 4. | 20. července 2015 | Newport, Spojené státy | tráva | Nicholas Monroe
|
Jonathan Marray Ajsám Kúreší
|
6–4, 3–6, [8–10] |
| Finalista | 5. | 26. července 2015 | Bogotá, Kolumbie | tvrdý | Michael Venus
|
Édouard Roger-Vasselin Radek Štěpánek
|
5–7, 3–6 |
| Finalista | 6. | 25. října 2015 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Michael Venus
|
Nicholas Monroe Jack Sock
|
5-7, 2-6 |
| Vítěz | 2. | 16. ledna 2016 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Michael Venus
|
Eric Butorac Scott Lipsky
|
7-5, 6-4 |
| Vítěz | 3. | 7. února 2016 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Michael Venus
|
Alexander Zverev Mischa Zverev
|
7–5, 7–6(7–4) |
| Vítěz | 4. | 21. února 2016 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Michael Venus
|
 Jonatan Erlich Colin Fleming
|
6–2, 6–3 |
| Finalista | 7. | 21. května 2016 | Nice, Francie | antuka | Michael Venus
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6–4, 4–6, [8–10] |
| Vítěz | 5. | 12. června 2016 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Michael Venus
|
Dominic Inglot  Raven Klaasen
|
3–6, 6–3, [11–9] |
| Finalista | 8. | 24. července 2016 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Michael Venus
|
 Julio Peralta Horacio Zeballos
|
6–7(2–7), 2–6 |
| Finalista | 9. | 25. září 2016 | Mety, Francie | tvrdý | Michael Venus
|
Julio Peralta Horacio Zeballos
|
3–6, 6–7(4–7) |
| Finalista | 10. | 23. října 2016 | Stockholm, Švédsko (2) | tvrdý (h) | Michael Venus
|
Elias Ymer Mikael Ymer
|
1–6, 1–6 |
| Vítěz | 6. | 16. dubna 2017 | Marrakéš, Maroko | antuka | Dominic Inglot
|
Marcel Granollers Marc López
|
6–4, 2–6, [11–9] |
| Finalista | 11. | 12. června 2017 | Stuttgart, Německo | tráva | Oliver Marach
|
Jamie Murray Bruno Soares
|
7–6(7–4), 5–7, [5–10] |
| Finalista | 12. | 25. června 2017 | Antalya, Turecko | tráva | Oliver Marach
|
Robert Lindstedt Ajsám Kúreší
|
5–7, 1–4skreč |
| Finalista | 13. | 5. července 2017 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Oliver Marach
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
7–5, 5–7, 6–7(2–7), 6–3, 11–13 |
| Vítěz | 7. | 30. července 2017 | Hamburk, Německo | antuka | Ivan Dodig
|
 Pablo Cuevas Marc López
|
6–3, 6–4 |
| Vítěz | 8. | 22. října 2017 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Oliver Marach
|
Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer
|
3–6, 7–6(8–6), [10–4] |
| Vítěz | 9. | 7. ledna 2018 | Dauhá, Katar | tvrdý | Oliver Marach
|
Jamie Murray Bruno Soares
|
6–2, 7–6(8–6) |
| Vítěz | 10. | 14. ledna 2018 | Auckland, Nový Zéland (2) | tvrdý | Oliver Marach
|
 Max Mirnyj Philipp Oswald
|
6–4, 5–7, [10–7] |
| Vítěz | 11. | 30. ledna 2018 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Oliver Marach
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 14. | 18. února 2018 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Oliver Marach
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
6–2, 2–6, [7–10] |
| Finalista | 15. | 13. dubna 2018 | Monte-Carlo, Monako | antuka | Oliver Marach
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
6–7(5–7), 3–6 |
| Vítěz | 12. | 26. května 2018 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | Oliver Marach
|
Ivan Dodig Rajeev Ram
|
3–6, 7–6(7–3), [11–9] |
| Finalista | 16. | 5. června 2018 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Oliver Marach
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
2–6, 6–7(4–7) |
| Finalista | 17. | 7. července 2018 | Hamburk, Německo | antuka | Oliver Marach
|
Julio Peralta Horacio Zeballos
|
1–6, 6–4, [6–10] |
| Vítěz | 13. | 30. září 2018 | Čcheng-tu, Čína | tvrdý | Ivan Dodig
|
Austin Krajicek Džívan Nedunčežijan
|
6–2, 6–4 |
| Finalista | 18. | 7. října 2018 | Peking, Čína | tvrdý | Oliver Marach
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
1–6, 4–6 |
| Vítěz | 14. | 25. května 2019 | Ženeva, Švýcarsko (2) | antuka | Oliver Marach
|
Matthew Ebden Robert Lindstedt
|
6–4, 6–4 |
| Vítěz | 15. | 13. října 2019 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Bruno Soares
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
6–4, 6–2 |
| Finalista | 19. | 20. října 2019 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Bruno Soares
|
 Henri Kontinen Édouard Roger-Vasselin
|
4–6, 2–6 |
| Vítěz | 16. | 9. února 2020 | Montpellier, Francie (2) | tvrdý (h) |  Nikola Ćaćić
|
Ajsám Kúreší Dominic Inglot
|
6–4, 6–7(4–7), [10–4] |
| Vítěz | 17. | 10. září 2020 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Bruno Soares
|
Wesley Koolhof Nikola Mektić
|
7–5, 6–3 |
| Finalista | 20. | 20. září 2020 | Hamburk, Německo | antuka | Ivan Dodig
|
John Peers Michael Venus
|
3–6, 4–6 |
| Finalista | 21. | 10. října 2020 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Bruno Soares
|
Kevin Krawietz Andreas Mies
|
3–6, 5–7 |
| Finalista | 22. | 8. listopadu 2020 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Bruno Soares
|
Félix Auger-Aliassime Hubert Hurkacz
|
7–6(7–3), 6–7(7–9), [2–10] |
| Vítěz | 18. | 12. ledna 2021 | Antalya, Turecko | tvrdý | Nikola Mektić
|
Ivan Dodig Filip Polášek
|
6–2, 6–4 |
| Vítěz | 19. | 7. února 2021 | Melbourne, Austrálie | tvrdý | Nikola Mektić
|
Jérémy Chardy Fabrice Martin
|
7–6(7–2), 6–3 |
| Vítěz | 20. | 7. března 2021 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Nikola Mektić
|
Kevin Krawietz Horia Tecău
|
7–6(9–7), 6–2 |
| Finalista | 23. | 20. března 2021 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Nikola Mektić
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6–7(0–7), 6–7(4–7) |
| Vítěz | 21. | 3. dubna 2021 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Nikola Mektić
|
Daniel Evans Neal Skupski
|
6–4, 6–4 |
| Vítěz | 22. | 18. dubna 2021 | Monte Carlo, Monako | antuka | Nikola Mektić
|
Daniel Evans Neal Skupski
|
6–3, 4–6, [10–7] |
| Finalista | 24. | 9. května 2021 | Madrid, Španělsko | antuka | Nikola Mektić
|
Marcel Granollers Horacio Zeballos
|
6–1, 3–6, [8–10] |
| Vítěz | 23. | 16. května 2021 | Řím, Itálie | antuka | Nikola Mektić
|
Rajeev Ram Joe Salisbury
|
6–4, 7–6(7–4) |
| Vítěz | 24. | 25. června 2021 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Nikola Mektić
|
Rajeev Ram Joe Salisbury
|
6–4, 6–3 |
| Vítěz | 25. | 10. července 2021 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Nikola Mektić
|
Marcel Granollers Horacio Zeballos
|
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5 |
| Vítěz | 26. | 30. července 2021 | LOH – Tokio, Japonsko | tvrdý | Nikola Mektić
|
Marin Čilić Ivan Dodig
|
6–4, 3–6, [10–7] |
| Finalista | 25. | 15. srpna 2021 | Toronto, Kanada | tvrdý | Nikola Mektić
|
Rajeev Ram Joe Salisbury
|
3–6, 6–4, [3–10] |
| Finalista | 26. | 26. února 2022 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Nikola Mektić
|
Tim Pütz Michael Venus
|
3–6, 7–6(7–5), [14–16] |
| Finalista | 27. | 24. dubna 2022 | Bělehrad, Srbsko | antuka | Nikola Mektić
|
Ariel Behar Gonzalo Escobar
|
6–2, 3–6, [10–7] |
| Vítěz | 27. | 15. května 2022 | Řím, Itálie (2) | antuka | Nikola Mektić
|
John Isner Diego Schwartzman
|
6–2, 6–7(6–8), [12–10] |
| Vítěz | 28. | 21. května 2022 | Ženeva, Švýcarsko (3) | antuka | Nikola Mektić
|
Pablo Andújar Matwé Middelkoop
|
2–6, 6–2, [10–3] |
| Vítěz | 29. | 12. června 2022 | Stuttgart, Německo | tráva | Hubert Hurkacz
|
Tim Pütz Michael Venus
|
7–6(7–3), 7–6(7–5) |
| Vítěz | 30. | 19. června 2022 | Queen's Club, Londýn, Spojené království | tráva | Nikola Mektić
|
Lloyd Glasspool Harri Heliövaara
|
3–6, 7–6(7–3), [10–6] |
| Vítěz | 31. | 24. června 2022 | Eastbourne, Spojené království (2) | tráva | Nikola Mektić
|
Matwé Middelkoop Luke Saville
|
6–4, 6–2 |
| Finalista | 28. | 19. července 2022 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Nikola Mektić
|
Matthew Ebden Max Purcell
|
6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10) |
| Vítěz | 32. | 9. října 2022 | Astana, Kazachstán | tvrdý (h) | Nikola Mektić
|
Adrian Mannarino Fabrice Martin
|
6–4, 6–2 |
| Finalista | 29. | 20. listopadu 2022 | Turnaj mistrů, Turín, Itálie | tvrdý (h) | Nikola Mektić
|
Rajeev Ram Joe Salisbury
|
6–7(4–7), 4–6 |
| Vítěz | 33. | 14. ledna 2023 | Auckland, Nový Zéland (3) | tvrdý | Nikola Mektić
|
Nathaniel Lammons Jackson Withrow
|
6–4, 6–7(5–7), [10–6] |
| Vítěz | 34. | 18. června 2023 | Stuttgart, Německo (2) | tráva | Nikola Mektić
|
Kevin Krawietz Tim Pütz
|
7–6(7–2), 6–3 |
| Vítěz | 35. | 30. června 2023 | Eastbourne, Spojené království (3) | tráva | Nikola Mektić
|
Ivan Dodig Austin Krajicek
|
6–4, 6–2 |
| Finalista | 30. | 3. října 2023 | Astana, Kazachstán | tvrdý | John Peers
|
Nathaniel Lammons Jackson Withrow
|
6–7(4–7), 6–7(7–9) |
Finále na juniorce Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]
Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2011 | Wimbledon | tráva | George Morgan
|
Oliver Golding Jiří Veselý
|
3–6, 6–4, 7–5 |
Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]
Dvouhra[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
| Pořadí | 1508. | ▲ 1421. | ▲ 884. | ▲ 417. | ▲ 370. | ▼ 408. | ▼ 638. | ▼ 1191. | ▲ 938. | — | — | — |
Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Pořadí | 389. | ▲ 145. | ▲ 69. | ▲ 56. | ▲ 54. | ▲ 29. | ▲ 17. | ▲ 4. | ▼ 18. | ▲ 4. | ▲ 1. | ▼ 5. |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mate Pavić na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Mate Pavić na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 23. listopadu 2022
- ↑ Máte [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. (srbochorvatsky)
- ↑ Pȁvao [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. (srbochorvatsky)
- ↑ Mate Pavić becomes world’s No.1 ranked doubles player | Croatia Week. Croatia Week [online]. 2021-04-04 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b By the Numbers: Pavic Makes History, Nadal Undaunted [online]. 18-05-2018 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Mate Pavić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 23. listopadu 2022
- ↑ Petr Pokorný. Siegemundová s Pavičem dobyli mix na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2016-09-09 [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Pavic and Siegemund win U.S. Open mixed doubles [online]. Eurosport, 9-9-2016. Dostupné online.
- ↑ Dabrowski and Pavic win mixed doubles in Melbourne [online]. WTA, 28-01-2018. Dostupné online.
- ↑ Marach, Pavic claim Australian Open men's doubles crown [online]. Reuters, 27-01-2018. Dostupné online.
- ↑ a b Petr Pokorný. Maraton wimbledonské čtyřhry vyhráli Melo s Kubotem [online]. Tenisportal.cz, 2017-07-15 [cit. 2017-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mix na French Open vyhráli Ivan Dodig a Latisha Chan [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-07 [cit. 2018-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Mate Pavić na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 1. července 2023
- ↑ Jamie Murray & Bruno Soares win Mercedes Cup doubles title [online]. BBC, 2017-06-18 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Qureshi/Lindstedt Clinch Antalya Doubles Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-06-30 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DAVID WALDSTEIN. Claire Liu Ends Drought for American Women in Wimbledon Junior Singles. The New York Times [online]. 2017-07-15 [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Croatians Dodig/Pavic Take Hamburg Doubles Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-07-30 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Marach s Pavičem na Australian Open slaví premiérový grandslamový triumf [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Mike Bryan Clinches No. 1 By Reaching Wimbledon SF With Sock [online]. ATP Tour, Inc., 2018-07-10 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mate Pavić na Wikimedia Commons - Mate Pavić na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Mate Pavić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Mate Pavić na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Mate Pavić v databázi Olympedia (anglicky)
