Gabriela Dabrowská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gabriela Dabrowská
Gabriela Dabrowská na French Open 2019
Gabriela Dabrowská na French Open 2019
StátKanadaKanada Kanada
Datum narození1. dubna 1992 (32 let)
Místo narozeníOttawa, Kanada
BydlištěOttawa, Kanada
Výška178 cm
Profesionál od2011
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 578 353 USD
Tenisová raketaPrince
Dvouhra
Poměr zápasů199–212
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění164. místo (3. listopadu 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2015)
French Open2. kolo kvalifikace (2014, 2015)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2015)
US Open1. kolo kvalifikace (2013, 2014, 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů430–300
Tituly15 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění4. místo (11. července 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2024)
French Openčtvrtfinále (2019)
Wimbledonfinále (2019)
US Openvítězka (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2023)
Olympijské hry2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra
Tituly2
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2018)
French Openvítězka (2017)
Wimbledončtvrtfinále (2017, 2021, 2022)
US Openčtvrtfinále (2016, 2017, 2019)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupvítězka (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240131a31. ledna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabriela Dabrowská (nepřechýleně Dabrowski, * 1. dubna 1992 Ottawa) je kanadská profesionální tenistka. Na grandslamu zvítězila v ženské čtyřhře US Open 2023 s Erin Routliffeovou. Smíšené soutěže ovládla na French Open 2017 s Rohanem Bopannou a na Australian Open 2018 po boku Mateho Paviće. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála patnáct deblových turnajů včetně čtyř v kategorii WTA 1000. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2014 na 164. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2022 na 4. místě. Trénuje ji Brit Dan Kiernan a dlouhodobě také otec Yurek Dabrowski.[2]

V kanadském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2013 základním blokem 1. skupiny americké zóny proti Peru, v němž vyhrála se Sharon Fichmanovou čtyřhru a pomohla tak výhře družstva 3:0 na zápasy. V roce 2023 byla členkou vítězného kanadského týmu. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k třiadvaceti mezistátním utkáním s bilancí 0–5 ve dvouhře a 15–7 ve čtyřhře.[3]

Kanadu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. S Eugenií Bouchardovou prohrály ve druhém kole ženské čtyřhry s pozdějšími bronzovými medailistkami Šafářovou a Strýcovou. Zúčastnila se také odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu, kde v úvodu deblové soutěže nestačila s Sharon Fichmanovou opět na později bronzové Brazilky Pigossiovou a Stefaniovou. Také v mixu nepřešla první kolo, když s Félixem Augerem-Aliassimem vypadli s Řeky Sakkariovou a Stefanosem Tsitsipasem.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2006[editovat | editovat zdroj]

Kariéru mezi dospělými zahájila na turnaji v Hamiltonu, kde v prvním kole porazila americkou kvalifikantku Kit Carsonovou 6–3, 6–3. Ve druhém kole prohrála s nasazenou jedničkou a krajankou Aleksandrou Wozniakovou poměrem 1–6 a 2-6. Pak se přesunula na turnaj v Quebecu, kde startovala v kvalifikaci na divokou kartu. V prvním zápase zdolala Američanku Story Tweedie-Yatesovou 6–2 a 7–5. Ve druhém kole nestačila na další krajanku Abigail Spearsovou ve dvou setech 0–6 a 3–6.

Rok zakončila prohrou v prvním kole turnaje okruhu ITF v Torontu, v němž nestačila na Valerií Tetreaultovou 3–6 a 4–6.

2007[editovat | editovat zdroj]

Sezónu otevřela na okruhu ITF v polském Olecku. V prvním kole vypadla s Volhou Dukovou 6–1, 3–6 a 6–7. Po roce se vrátila do Hamiltonu, kde obhajovala druhé kolo. Úvodní duel proti kvalifikantce Daniele Cowellové otočila výsledkem 3–6, 7–5 a 6–1. Ve druhém kole nestačila na Irinu Falconiovou po hladkém průběhu 0–6, 2–6.

Poté odcestovala na torontský Canada Masters, kde odešla poražena z prvního kola kvalifikace od osmé nasazené Caroliny Wozniacké 0–6, 3–6. Na Bell Challenge v Quebecu vyřadila v kvalifikaci krajanku Heidi El Tabakhovou 7–5 a 6–2. Ve druhém kvalifikačním kole ji však stopku do hlavní soutěže vystavila druhá nasazená Švédka Sofia Arvidssonová po setech 1–6, 2–6.

Rok zakončila na turnaji ITF v Torontu, kde v prvním kvalifikačním kole přehrála Alexandru Odelovou Michelsovou poměrem 6–1 a 7–6. Ve druhém ji oplatila čerstvou porážku Heidi El Tabakhová 7–6, 6–7 a 2–6.

2008[editovat | editovat zdroj]

Sezónu rozehrála na turnaji ITF v St. Leo, kde skončila v prvním kole kvalifikace po prohře s Kimberly Coutsovou 2–6, 6–2 a 4–6. Následoval turnajem v Cali. V kvalifikaci porazila Gabi Rojasovou 6–2, 6–2 a Gabrielu Mejiu Tenoriovou 6–2 a 7–6, Na úvod hlavní soutěže podlehla nejvýše nasazené Martině Müllerové 6–2, 2–6 a 5–7. Dalším z turnajů okruhu ITF se stala událost ve Fort Walton Beach. V kvalifikaci porazila Gabrielu Pazovou po setech 7–6, 6–3 a také Irinu Falconiovou 7-6, 1-6 a 7-6. V hlavní soutěži ji vyřadila druhá nasazená Barbora Záhlavová-Strýcová výsledkem 1–6 a 4–6.

V kvalifikaci události ITF v Pelhamu oplatila porážku ze začátku roku Kimberly Coutsové poměrem 6–3, 6–3. Ve druhém kvalifikačním kole podlehla zkušené Mirjaně Lučićové 6–2, 1–6 a 2–6. Do hlavní soutěže prošla jako šťastná poražená. V úvodní fázi však za stavu 6–4, 1–6 a 0–4 skrečovala duel proti Carle Gulliksonové. V kvalifikaci turnaje ITF v Palm Beach znovu zdolala Heidi El Tabakhovou 6–1 a 6–2. Ve druhém kole kvalifikace vyřadila Nicole Leimbachovou 6–2 a 6–3, aby v hlavní soutěži nestačila na Marii Iryogenovou poměrem 4–6 a 1–6.

Následná akce IT v Landisville znamenala rychlou porážku od Alexandry Müllerové ve dvou sadách 2–6, 4–6. Opět si zahrála kvalifikaci Rogers Cupu, kde v prvním kole prohrála 4–6 a 2–6 s Chanelle Scheepersovou. Na dalších čtyřech událostech túry ITF nepřešla přes první kola, nebo vypadla již v kvalifikaci. Také v Torontu skončila v kvalifikaci s Raquel Kopsovou-Jonesovou po debaklu 0–6 a 1–6.

2009[editovat | editovat zdroj]

Sezóna nepřinesla výkonnostní zlepšení. Z jedenácti turnajů, na kterých startovala, postoupila pouze na jediném do hlavní soutěže.

V Lutzu prohrála s izraelskou hráčkou Julií Gluškovou hladce 2–6 a 1–6. V Charletosville prošla jedinkrát z kvalifikace. V prvním kole ji však uštědřila drtivou porážku Carly Gullicksonová po setech 0–6, 1–6. Kvalifikační fáze události v Raleigh znamenala porážku od Mirjany Lučićové výsledkem 2–6 a 0–6. Na závěrečné akci okruhu ITF v Toronu podlehla Rebecce Marinové 4–6 a 2–6.

2010[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájila úspěšnou kvalifikací v Osprey, kde vyřadila Megan Falconovou 6–3, 6–2 a poté si poradila s Tiffany Wetfordovou poměrem 4–6, 6–1 a 7–5. V prvním kole skončila na raketě Marie Iryogenové 2–6, 2–6. V Charlettosvile jí na úvod zastavila nasazená Johanna Kontaová po setech 4–6 a 4–6.

V Indian Harbour Beach odešla poražena od Tamaryn Handlerové 3–6, 6–2 a 2–6. Vítězného zápasu dosáhla nad Lenou Litvakovou v ontarijském Waterloo, když vyhrála 6–4 a 6–4. Následně jí vyřadila Tiffany Wetfordova 4-6 a 3-6. Vancouverský turnaj znamenal výhru nad osmdesátou osmou hráčkou žebříčku Aliciou Molikovou z Austrálie výsledkem 6–3, 6–1. Další zápas proti Christině McHaleové však nezvládla po sadách 1–6 a 4–6. Získané body jí pomohly do kvalifikace montréalského Rogers Cupu, kde přešla přes Stephanii Cohenovou-Alorovou 6–3, 6–2. Ve druhé fázi ukončila její naděje na hlavní soutěž Alizé Cornetová ve dvou setech 1–6 a 3–6.

Quebecký Bell Challenge znamenal kvalifikační výhru nad Ashley Weinholdovou 6–4, 4–6 a 6–4, aby ji do hlavní soutěže nepustila zkušenější Stéphanie Foretzová Gaconová po výsledku 3–6 a 3–6. Na události ITF v Saguenay na úvod zdolala Chloe Jonesovou 7–5 a 6–3, aby její cestu pavoukem ukončila Valerie Tetraveultová po setech 2–6, 6–4 a 3–6. Rok zakončila senzační výhrou nad Christinou McHaleovou 6–3 a 6–4. Ve druhém kole nestačila na Jelenu Pandzicovou, poměrem 7–5, 2–6 a 3–6.

2011[editovat | editovat zdroj]

Rok začala na turnaji ITF v Plantanion, tam v prvním kole kvalifikace porazila Sonyu Latychevovou 6-1/6-3. Olga Pučkovová ji ve druhém kole kvalifikace porazila 6-4/6-3. V Midlandu v kvalifikaci podlehla 6-4/6-4 Alexe Glatchové. V Hammondu v 1. kole kvalifikace porazila Nidiyu Kichenokovou 2-6/7-5/6-0. Ve druhém kole kvalifikace prohrála s Marií Fernandou Alvarezovou Teranovou 4-6/3-6. V Clearwaterské kvalifikaci porazila náhradnici Alexandru Šivcovou 6-1/6-0. Ve druhém kvalifikačním kole prohrála s Melindou Czinkovou 4-6/2-6. Na turnaji WTA v Charlestonu porazila v kvalifikaci 3. nasazenou Džunri Namigatovou 6-4/1-6/6-2. Ve druhém kole kvalifikace prohrála se 13.nasazenou Sloane Stephensovou 3-6/1-6. Na turnaji ITF v Osprey vyhrála kvalifikaci, porazila Idu Krnicovou 6-1/6-1, a Taru Moorovou 4-6/7-5/6-0. V prvním kole hlavní soutěže prohrála s Caroline Garciaovou 2-6/0-6. V kvalifikaci v Dothanu porazila Erin Stephensovou 6-3/6-1 a Vivian Segnini 6-2/6-3. V posledním kole kvalifikace porazila Melindu Czinkovou 6-0/6-3. V 1. kole hlavní soutěže prohrála s Alison Riske 1-6/3-6.

2012[editovat | editovat zdroj]

Rok začala na turnaji ITF v Innisbrook, kde v prvním kole podlehla první nasazené Camile Giorgiové 4-6/6-4/2-6. V kvalifikaci ITF v Plantanionu prohrála s Lauren Embreeovou 3-6/4-6. Na dalších dvou turnajích ITF v Midlandu a Nassau neprošla kvalifikací, nejdříve po prohře s Lindsay Lee-Watersovou 3-6/6-3/2-6 a poté po prohře s Valerií Solovjevovou 6-7(8)/1-6. Na dalším turnaji ITF, prošla kvalifikací, aby v prvním kole prohrála s 6.nasazenou Monicou Puigovou 5-7/1-6. V Pelhamu také kvalifikaci zvládla, ale znovu v prvním kole prohrála, tentokrát s Marianou Duquovou-Marinovou 1-6/2-6. V Indian Beach prohrála ve 2. kole se Samanthou Crawfordovou 3-6/1-6. V Raleigh prohrála znovu ve 2. kole s Heidi El Tabakhovou 4-6/6-4/3-6. Další dva turnaje ITF prohrává v 1. kolech, ale pak se probojovává do čtvrtfinále turnaje ITF, když nejdřív poráží Victorii Larrieriovou a Šúko Aojamovou aby ve čtvrtfinále podlehla Julii Gluškové 3-6/2-6. S Gluškovou se utkává i na dalším turnaji ITF ve Vancouveru. Tam v 1. kole poráží Alexu Glatčovou 6-3/6-4 a ve 2. kole po setech 5-7/1-6 nestačila na Julii Gluškovou. Jako držitelka divoké karty se ukázala v kvalifikaci turnaje WTA v Montrealu, kde prohrává hned první zápas s Melanií Oudínovou 3-6/0-6. Na dalším turnaji WTA v Dallasu vyhrává první zápas proti Angelině Gabuevaové 6-3/6-2 a v posledním kvalifikačním kole nestačila na Pauline Parmentierovou 5-7/4-6. Na turnaji WTA v Quebecu též postupuje do posledního kole kvalifikace když poráží Amru Sadikovičovou ze Švýcarska a Aisu Muhhamedovou z USA aby nakonec podlehla Kristině Mladenovičové 4-6/6-2/4-6. Na turnaji ITF v Rock Hill poráží v prvním kole Lenu Litvakouvou 6-0/6-1. A ve druhém kole končí na raketě Grace Minové 4-6/6-7(4). V Saguenay končí v 1. kole na raketě Michaely Hončové po setech 6-3/3-6/6-7(3). V Torontu postupuje do čtvrtfinále, výhrami nad Samanthou Crawfordovou a Rebbecou Marinovou a ve čtvrtfinále končí na raketě 1.nasazené Marie Sanchezové 5-7/6-4/0-6. Poté na turnaji ITF ve Phoenixu postupuje z kvalifikace až do semifinále. V kvalifikaci přes Asiu Muhhamedovou, Jacquelin Cakovou a Romanou Tedjakusumuovou. V hlavní soutěži poráží Alexu Glatčovou, Kristie Ahnovou a Michelle Larcherovou aby v semifinále po setech 2-6/2-6 zase nestačila na Marii Sanchezovou. V Dubaji vyhrává jeden zápas proti Emily Webleyové-Smithové a podléhá Cristině Dinuové z Rumunska 6-7(5)/2-6. Rok zakončuje na 313. místě světového žebříčku.

2013[editovat | editovat zdroj]

Rok začíná na turnaji ITF v Innisbrooku. Tam si v prvním kole připisuje cenný skalp když poráží Catalinu Castanovou 7-5/6-4. Ve druhém kole končí na raketě Slovinky Maši Zec-Pekiričové poměrem 4-6/4-6. Jako divoká karta soutěží v kvalifikaci turnaje v Indian Wells kde v prvním kole kvalifikace podléhá Garbiñe Muguruzaové 3-6/3-6. Na své šňůře po turnajích WTA pokračuje na turnaji v Monterrey. Tam poráží v 1. kole kvalifikace Tamarine Tanasugarnovou 6-1/6-2. Ve 2. kole prohrává s Argentinkou Marií Irigoyenovou 1-6/2-6. Pak hraje na turnaji ITF v Německém Wiesbadenu. Tam 1. kole kvalifikace smetla Verenu Schmidovou 6-1/6-0 a ve 2. kole přešla přes Annu Shkudunovou 6-0/6-7/6-2. V 1. kole hlavní soutěže nezvládla zápas s další úspěšnou kvalifikantkou Gabrielou Ce po setech 6-4/4-6/4-6. Poté hrála znovu kvalifikaci na turnaji ITF v Trnavě. Porazila Terezu Smítkovou 6-3/6-0 a Jill Craybasovou 5-7/6-1/7-5. V posledním kole kvalifikace podlehla polce Katarzyně Kawaové 2-6/6-7. Poté hrála na turnaji ITF v Praze. Tam postoupila z kvalifikace, ve které porazila Dianu Markincevicovou z Lotyšska, Mayyu Katsitadzeovou z Ruska a Alexandru Sasnovichovou z Běloruska. V hlavní soutěži ji v prvním kole za stavu 5-1 skrečovala Alexa Glatchová. Ve 2. kole nestačila poměrem 4-6/6-1/5-7 na Janu Čepelovou. Poté hrála na turnaji WTA v Bruselu. Tam sice ve druhém kole kvalifikace prohrála s Alexandrou Sasnovichovou, ale po boku Šachar Peerové si došla pro své první finále na okruhu WTA. V něm, ale podlehly páru Anna-Lena Grönefeldová a Květa Peschkeová 0-6/3-6. Po boku Sharon Fichmanové hrála finále na turnaji ITF v Nottinghamu. Ve dvouhře zde vrátila prohru Čepelové, kterou porazila 2-6/6-4/7-6. Ve 2. kole prohrála s Petrou Martičovou po setech 6-1/1-6/6-7. Potom si zahrála v kvalifikaci turnaje WTA v Birminghamu, kde poráží Olivii Rogowskou 6-3/7-6 v 1. kole kvalifikace. Ve 2. kole prohrává s Alison Riskeovou 2-6/1-6. V Eastbourne na turnaji WTA dochází do posledního kola kvalifikace. Poráží Mandy Minellaovou 7-5/6-1 a Mirjanu Lučičovou 7-5/4-6/6-1. Ve 3. fázi nestačila na pozdější finalistku Jamie Hamptonovou 2-6/1-6. Pak si došla pro finále na domácím turnaji ve Waterloo. Porazila Alexandru Muellerovou 7-6/6-3, Lenu Litvakovou 6-4/6-3, Šaron Fichmanovou 6-4/1-6/7-5, Ons Jabeurovou 6-4/6-3. Ve finále prohrává s Julií Gluškovovou 1-6/3-6. Pak na turnaji ITF v Yakimě porazila Robin Andersonovou 6-3/6-2, ale v osmifinále ji porazila Shelby Rogersová 1-6/3-6. Ve Stanfordu si zahrála kvalifikaci. Nejdřív poráží Tori Kinardovou 6-4/2-6/7-5, ale v posledním kole kvalifikace prohrává s loňskou finalistkou Coco Vandeweghovou 4-6/1-6. Na domácím turnaji ITF ve Vancouveru nestačila hned v 1. kole na Kurumi Naraovou 1-6/3-6. Na turnaji v Torontu porazila Karolínu Plíškovou 6-4/6-2, pak ale znovu podlehla Julii Gluškové, tentokrát 3-6/4-6.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2019 Wimbledon tráva Čína Sü I-fan Česko Barbora Strýcová
Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
2–6, 4–6
Vítězka 2023 US Open tvrdý Nový Zéland Erin Routliffeová Německo Laura Siegemundová
  Věra Zvonarevová
7–6(11–9), 6–3

Smíšená čtyřhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítězka 2017 French Open antuka Indie Rohan Bopanna Německo Anna-Lena Grönefeldová
Kolumbie Robert Farah Maksúd
2–6, 6–2, [12–10]
Vítězka 2018 Australian Open tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Maďarsko Tímea Babosová
Indie Rohan Bopanna
2–6, 6–4, [11–9]
Finalistka 2018 French Open antuka Chorvatsko Mate Pavić Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
Chorvatsko Ivan Dodig
1–6, 7–6(7–5), [8–10]
Finalistka 2019 French Open antuka Chorvatsko Mate Pavić Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
Chorvatsko Ivan Dodig
1–6, 6–7(5–7)

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 31 (15–16)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (1–1)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (4–7)
Premier / WTA 500 (5–5)
International / WTA 250 (5–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 25. května 2013 Brusel, Belgie antuka Izrael Šachar Pe'erová Česko Květa Peschkeová
Německo Anna-Lena Grönefeldová
0–6, 3–6
Finalistka 2. 13. října 2013 Linec, Rakousko antuka Polsko Alicja Rosolská Česko Karolína Plíšková
Česko Kristýna Plíšková
6–7(6–8), 4–6
Vítězka 1. 3. srpna 2014 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Japonsko Šúko Aojamová Japonsko Hiroko Kuwatová
Japonsko Kurumi Naraová
6–1, 6–2
Vítězka 2. 8. března 2015 Monterrey, Mexiko tvrdý Polsko Alicja Rosolská Austrálie Anastasia Rodionovová
Austrálie Arina Rodionovová
6–3, 2–6, [10–3]
Finalistka 3. 12. června 2016 Nottingham, Spojené království tráva Čína Jang Čao-süan Česko Andrea Hlaváčková
Čína Pcheng Šuaj
5–7, 6–3, [7–10]
Vítězka 3. 19. června 2016 Mallorca, Španělsko tráva Španělsko María José Martínez Sánchez Německo Anna-Lena Friedsamová
Německo Laura Siegemundová
6–4, 6–2
Finalistka 4. 14. ledna 2017 Hobart, Austrálie tvrdý Čína Jang Čao-süan Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
Ukrajina Olga Savčuková
6–0, 4–6, [5–10]
Vítězka 4. 2. dubna 2017 Miami, USA tvrdý Čína Sü I-fan Indie Sania Mirzaová
Česko Barbora Strýcová
6–4, 6–3
Vítězka 5. 26. srpna 2017 New Haven, Spojené státy tvrdý Čína Sü I-fan AustrálieAshleigh Bartyová
Austrálie Casey Dellacquová
3–6, 6–3, [10–8]
Vítězka 6. 12. ledna 2018 Sydney, Austrálie tvrdý Čína Sü I-fan Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
Česko Andrea Sestini Hlaváčková
6–3, 6–1
Vítězka 7. 18. února 2018 Dauhá, Katar tvrdý Lotyšsko Jeļena Ostapenková Slovinsko Andreja Klepačová
Španělsko María José Martínezová Sánchezová
6–3, 6–3
Vítězka 8. 30. června 2018 Eastbourne, Spojené království tráva Čína Sü I-fan Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Mihaela Buzărnescuová
6–3, 7–5
Finalistka 5. 7. října 2018 Peking, Čína tvrdý Čína Sü I-fan Česko Andrea Sestini Hlaváčková
Česko Barbora Strýcová
6–4, 4–6, [8–10]
Finalistka 6. 11. května 2019 Madrid, Španělsko antuka Čína Sü I-fan Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
3–6, 1–6
Vítězka 9. 25. května 2019 Norimberk, Německo antuka Čína Sü I-fan Kanada Sharon Fichmanová
USA Nicole Melicharová
4–6, 7–6(7–5), [10–5]
Finalistka 7. 14. července 2019 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Čína Sü I-fan Česko Barbora Strýcová
Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
2–6, 4–6
Finalistka 8. 18. ledna 2020 Adelaide, Austrálie tvrdý Chorvatsko Darija Juraková USA Nicole Melicharová
Čína Sü I-fan
6–2, 5–7, [5–10]
Finalistka 9. 28. února 2020 Dauhá, Katar tvrdý Lotyšsko Jeļena Ostapenková Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
2–6, 7–5, [2–10]
Finalistka 10. 25. října 2020 Ostrava, Česko tvrdý (h) Brazílie Luisa Stefaniová Belgie Elise Mertensová
Bělorusko Aryna Sabalenková
1–6, 3–6
Finalistka 11. 8. května 2021 Madrid, Španělsko antuka Nizozemsko Demi Schuursová Česko Barbora Krejčíková
Nizozemsko Kateřina Siniaková
4–6, 3–6
Finalistka 12. 8. srpna 2021 San José, Spojené státy tvrdý Brazílie Luisa Stefaniová Chorvatsko Darija Juraková
Slovinsko Andreja Klepačová
1–6, 5–7
Vítězka 10. 15. srpna 2021 Montréal, Kanada tvrdý Brazílie Luisa Stefaniová Chorvatsko Darija Juraková
Slovinsko Andreja Klepačová
6–3, 6–4
Finalistka 13. 21. srpna 2021 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Brazílie Luisa Stefaniová Austrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj
5–7, 3–6
Vítězka 11. 7. května 2022 Madrid, Španělsko antuka Mexiko Giuliana Olmosová USA Desirae Krawczyková
Nizozemsko Demi Schuursová
7–6(7–1), 5–7, [10–7]
Finalistka 14. 15. května 2022 Řím, Itálie antuka Mexiko Giuliana Olmosová   Veronika Kuděrmetovová
  Anastasija Pavljučenkovová
6–1, 4–6, [7–10]
Vítězka 12. 18. září 2022 Čennaí, Indie tvrdý Brazílie Luisa Stefaniová   Anna Blinkovová
Gruzie Natela Dzalamidzeová
6–1, 6–2
Vítězka 13. 25. září 2022 Tokio, Japonsko tvrdý Mexiko Giuliana Olmosová USA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
6–4, 6–4
Finalistka 15. 16. října 2022 San Diego, Spojené státy tvrdý Mexiko Giuliana Olmosová USA Coco Gauffová
USA Jessica Pegulaová
6–1, 5–7, [4–10]
Vítězka 14. 10. září 2023 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Nový Zéland Erin Routliffeová Německo Laura Siegemundová
  Věra Zvonarevová
7–6(11–9), 6–3
Finalistka 16. 23. září 2023 Guadalajara, Mexiko tvrdý Nový Zéland Erin Routliffeová Austrálie Storm Hunterová
Belgie Elise Mertensová
6–3, 2–6, [4–10]
Vítězka 15. 15. října 2023 Čeng-čou, Čína tvrdý Nový Zéland Erin Routliffeová Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
6–2, 6–4

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre
Vítězka 1. Billie Jean King Cup 2023
12. listopadu 2023
Sevilla, Španělsko
tvrdý (hala), Estadio La Cartuja
Leylah Fernandezová
Rebecca Marinová
Eugenie Bouchardová
Marina Stakusicová
Itálie Itálie 2–0
Jasmine Paoliniová
Martina Trevisanová
Elisabetta Cocciarettová
Lucia Bronzettiová
Lucrezia Stefaniniová

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gabriela Dabrowski na anglické Wikipedii.

  1. Gabriela Dabrowski na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240131a31. ledna 2024
  2. Gabriela Dabrowski na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240131a31. ledna 2024
  3. Gabriela Dabrowská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240131a31. ledna 2024

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenista body posun
1. Srbsko Novak Djoković (SRB) 10 035
2. Itálie Jannik Sinner (ITA) 8 750
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 8 645
4.  Daniil Medveděv 7 085
5. Německo Alexander Zverev (GER) 5 425
6. Norsko Casper Ruud (NOR) 4 025 4
7. Řecko Stefanos Tsitsipas (GRE) 4 000 5
8.  Andrej Rubljov 3 935 2
9. Polsko Hubert Hurkacz (POL) 3 675 1
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 595 1
Ženská dvouhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenistka body posun
1. Polsko Iga Świąteková (POL) 10 835
2.   Aryna Sabalenková 8 045
3. USA Coco Gauffová (USA) 7 205
4. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 848
5. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 870
6. Řecko Maria Sakkariová (GRE) 4 195
7. Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 3 995
8. Česko Markéta Vondroušová (CZE) 3 895
9. Tunisko Ons Džabúrová (TUN) 3 658
10. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 3 438
Mužská čtyřhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenista body posun
1. Austrálie Matthew Ebden (AUS) 8 080 1
2. Indie Rohan Bopanna (IND) 7 990 1
3. Argentina Horacio Zeballos (ARG) 7 085 2
4. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 7 085 2
5. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 6 690 2
6. Spojené království Joe Salisbury (GBR) 6 630 2
7. USA Rajeev Ram (USA) 6 630 2
8. Chorvatsko Ivan Dodig (CRO) 6 230 5
9. USA Austin Krajicek (USA) 6 230 5
10. Spojené království Neal Skupski (GBR) 5 300
Ženská čtyřhra20240415a15. dubna 2024
Poř. tenistka body posun
1. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 8 565
2. Belgie Elise Mertensová (BEL) 8 345
3. Austrálie Storm Hunterová (AUS) 7 695
4. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 495
5. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 6 250
6. Německo Laura Siegemundová (GER) 5 670
7. USA Nicole Melichar-Martinezová (USA) 5 395
8. Austrálie Ellen Perezová (AUS) 5 275
9.  Věra Zvonarevová 4 956
10. Nizozemsko Demi Schuursová (NED) 4 680