Alexander Zverev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexander Zverev
Alexander Zverev na French Open 2023
Alexander Zverev na French Open 2023
PřezdívkaSascha[1]
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození20. dubna 1997 (27 let)[1]
Místo narozeníHamburk, Německo[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako
Výška198 cm[1]
Hmotnost90 kg[1]
Profesionál od2013
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek40 711 549 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů413–184
Tituly21 ATP, 2 challengery
Nejvyšší umístění2. místo (13. června 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2020, 2024)
French Opensemifinále (2021, 2022, 2023)
Wimbledon4. kolo (2017, 2021)
US Openfinále (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůvítěz (2018, 2021)
Olympijské hryZlatá medaile zlato (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů66–74
Tituly2 ATP
Nejvyšší umístění68. místo (18. března 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2018)
Hopman Cupfinále (2018, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240416a16. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2020 Tokio mužská dvouhra

Alexander Zverev (20. dubna 1997 Hamburk) je německý profesionální tenista ruského původu a vítěz mužské dvouhry z tokijské olympiády. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour jednadvacet turnajů ve dvouhře, včetně Turnaje mistrů 2018 a 2021 i pěti Mastersů. K nim přidal dvě deblové trofeje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2022 na 2. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2019 na 68. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše klasifikován mezi říjnem 2013 až červnem 2014, kdy mu patřila 1. příčka. Trénuje ho otec Alexandr Zverev. Mezi srpnem 2018 a červencem 2019 byl součástí trenérského týmu Čechoameričan Ivan Lendl.[2] Od léta 2017 do ledna 2018 spolupracoval se Španělem Juanem Carlosem Ferrerem a do května 2023 jej vedl Sergi Bruguera.

Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrál finále US Open 2020, v němž proti Rakušanu Dominicu Thiemovi ztratil vedení 2–0 na sety a nakonec prohrál v tiebreaku páté sady. Ve 23 letech se stal nejmladším grandslamovým finalistou od Djokoviće na US Open 2010.[3] Do semifinále se probojoval na Australian Open 2020, kde jej vyřadil opět Thiem. Stejnému soupeři podlehl i ve čtvrtfinále French Open 2018. Ve finále ATP Finals 2018 zdolal světovou jedničku Novaka Djokoviće a stal se třetím německým šampionem Turnaje mistrů.[4] Druhý triumf na závěrečné události sezóny přidal v roce 2021.

V německém daviscupovém týmu debutoval v březnu 2016 singlovým utkáním světové skupiny proti České republice, v němž podlehl v pěti setech Tomáši Berdychovi. Za stavu 2:2 na zápasy nastoupil do rozhodující dvouhry proti Lukáši Rosolovi, ve které mu hladce podlehl. Do září 2024 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 9–5 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[5]

V roce 2015 jej Asociace tenisových profesionálů vyhlásila Hvězdou zítřka, do roku 2012 kategorie známé jako „nováček roku“.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Pochází z rodiny ruských tenisových trenérů otce Alexandra Zvereva a matky Ireny Zverevové.[1] Otec je bývalý profesionální tenista, který reprezentoval Sovětský svaz. V roce 1991 se s manželkou Irenou odstěhoval do Německa a je osobním trenérem syna.[1] Jeho starší bratr Mischa je také profesionálním tenistou.[1] Tenis začal hrát v pěti letech.[1] Když vyrůstal, byl jeho idolem švýcarský tenista Roger Federer.[1] Je basketbalový fanoušek, jehož oblíbeným klubem je americký tým Miami Heat.[1] Hovoří německy, anglicky a rusky.[1]

Přes zimu žije s rodinou na Floridě, kde trénuje v tenisovém centru Saddlebrook. Během léta bydlí v rodném Hamburku.[6]

V říjnu 2020 ho jeho bývalá přítelkyně Olga Šarypovová obvinila z fyzického i psychické týrání během trvání jejich vztahu.[7][8] Zverev veškerá obvinění odmítl. Po policejním vyšetřování nebylo získáno dostatek důkazů a případ byl uzavřen.[9] Druhé obvinění z napadení proti němu vznesla jeho další bývalá přítelkyně Brenda Pateaová, se kterou má dceru. V říjnu 2023 německý soud rozhodl, že musí Pateaové zaplatil v přepočtu 11 miliónů korun.[10]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2016[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájil na turnaji smíšených družstev Hopman Cupu, kde po boku Sabine Lisické reprezentoval Německo. V australském Perthu prohrál ve dvouhrách s Nickem Kyrgiosem a Andym Murraym, nicméně dokázal přehrát francouzského tenistu Kennyho de Scheppera.[11] Na úvodním grandslamu sezóny Australian Open podruhé v sezóně nestačil na Andyho Murrayho, když mu v úvodním kole podlehl ve třech setech.[12]

Ve Wimbledonu 2016

Následně startoval na francouzském turnaji Open Sud de France v Montpellier, kde došel do semifinále, když třeba ve 2. kole dokázal porazit světovou třináctku Marina Čiliće z Chorvatska. V něm ale nestačil na domácího Paula-Henriho Mathieuho, s nímž neuhrál ani set.[13] V tomto zápase za stavu 6–7 a 4–5 z jeho pohledu vyběhl za hlavním rozhodčím, který změnil výrok čárového a vulgárně mu vynadal, za což byl napomenut.[14]

Další zastávkou byl turnaj kategorie ATP World Tour 500, nizozemský Rotterdam. Po zdolání Kanaďana Vaska Pospisila a světové patnáctky Francouze Gillese Simona, nestačil ve čtvrtfinále na dalšího Francouze Gaëla Monfilse. Na Open 13 v Marseille mu po vítězstvím nad domácím Julienem Benneteauem vystavil ve 2. kole stopku Tomáš Berdych, se kterým prohrál ve třech setech.[15]

V březnu si připsal premiérový start v Davis Cupu za německý tým, když debutoval singlovým utkáním světové skupiny proti České republice, v němž podlehl v pěti setech Tomáši Berdychovi, a ani druhý vzájemný zápas v krátké době neovládl. Za stavu 2:2 na utkání nastoupil k rozhodujícímu zápasu, ve kterém mu ovšem nedal šanci Lukáš Rosol, a v utkání mu dovolil jen 6 gemů.[16]

Na americkém BNP Paribas Open v Indian Wells, se přes chorvatského tenistu Ivana Dodiga, Bulhara Grigora Dimitrova a Gillese Simona dostal do čtvrtého kola, kde podlehl ve třech sadách Rafaelovi Nadalovi ze Španělska, přestože v posledním setě disponoval jedním mečbolem.[17] Dalším americkým turnajem bylo Miami Open, kde v úvodním kole zdolal hráče startujícího na divokou kartu Michaela Mmoha, aby ho v dalším kole porazil domácí Steve Johnson.[18]

Antukovou část sezóny zahájil monackým Monte-Carlo Rolex Masters. V prvním kole lehce přešel přes ruského hráče Andreje Rubljova. Následně podlehl Marcelu Granollersovi, jenž se do turnaje dostal jako lucky loser po odstoupení krajana Davida Ferrera.[19]

Poté odcestoval do Barcelony, kde v úvodním kole porazil krajana Jana-Lennarda Struffa. Ve druhém kole přehrál ve třech sadách Brazilce Thomaze Bellucciho, a v turnaji ho zastavil Malek Džazírí, který mu nepovolil ani set.

Po turnaji Open Banco Sabadell odcestoval do Německa, kde startoval na mnichovském turnaji BMW Open. Na úvod si poradil s Malekem Džazírím a po výhře nad Lukášem Rosolem postoupil do čtvrtfinále. Tam porazil belgického tenistu Davida Goffina a postoupil semifinále, v němž ve třech setech nestačil na Rakušana Dominica Thiema.[20]

Na turnaji Masters 1000 v Římě nejprve porazil Grigora Dimitrova, avšak ve 2. kole lehce podlehl Švýcarovi Rogeru Federerovi.[21]

Podání na Citi Open 2016

Další události pro něj byla francouzská Open de Nice Côte d'Azur, kde mu jako osmému nasazenému skrečoval za stavu 5–7 a 7–5 v 1. kole Kyle Edmund z Británie. V druhém kole ho čekal Marcel Granollers, jemuž oplatil dubnovou porážku. Ve čtvrtfinále ho čekal Gilles Simon, se kterým do té doby neprohrál. A bilanci si vylepšil i po tomto utkání. V zápase o finále přehrál Portugalce João Sousu, díky čemuž postoupil do svého prvního singlového finále na okruhu ATP.[22] V něm byl nad jeho síly Dominic Thiem, který mu v rozhodujícím setu uštědřil kanára a zvítězil.[23]

Na French Open prošel přes francouzské tenisty Pierra-Huguese Herberta a Stéphana Roberta do třetího kola, v němž ho z turnaje vyřadil po čtyřsetovém průběhu utkání Dominic Thiem, který si tak vylepšil s Němcem bilanci vzájemných zápasů na 3:0.[24]

Prvním turnajem na trávě se pro něj stal domácí turnaj Gerry Weber Open v Halle, jenž se řadil do kategorie ATP 500. V úvodním kole zdolal Srba Viktora Troického, ve druhém kole mu za stavu 7–5 a 3–0 skrečoval krajan Benjamin Becker a ve čtvrtfinále nedal šanci ani kyperskému tenistovi Marcosi Baghdatisovi a postoupil do semifinále.[25] V něm poprvé v kariéře porazil hráče z elitní světové desítky, když porazil obhájce titulu Švýcara Rogera Federera a postoupil do svého druhého finále na okruhu ATP.[26] Tam si však svůj první titul nepřipsal a vítězem se stal jeho krajan Florian Mayer, který jej udolal ve třech setech.[27]

Po úspěšném tažení na trávě ho čekal třetí grandslamový turnaj sezóny Wimbledon, kam přijížděl jako dvacátý čtvrtý nasazený. V úvodním kole si ve třech sadách poradil s francouzským hráčem Paulem-Henrim Mathieum, ve druhém pak po velké bitvě prošel dál přes Michaila Južnyjho, kterého udolal v pěti setech. Ve třetím kole jeho tažení ukončil po dvou hodinách a čtyřiceti minutách Tomáš Berdych, jemuž podlehl[28] Po turnaji si odskočil na antukový domácí turnaj German Open, kde však jako čtvrtý nasazený skončil už v 1. kole na raketě Španěla Iñiga Cervantese Hueguna.[29]

Servis na US Open 2016

Následovala americká část sezóny na tvrdém povrchu, kterou zahájil washingtonským Citi Open. Jako sedmý nasazený a držitel divoké karty měl na úvod volný los. Následně se přes domácího Taylora Fritze, Maleka Džazírího a Francouze Benoîta Paireho dostal do semifinále, v němž podlehl jinému francouzskému tenistovi a pozdějšímu vítězi turnaje Gaëlu Monfilsovi.[30] V kanadském Torontu pak neprošel přes úvodní kolo, když ho ve dvou setech vyřadil Lu Jan-sun z Tchaj-wanu.

Na konci července pak oznámil, že se nezúčastní olympiády v Riu de Janeiru, poněvadž se necítil zcela fit: „Při posledních zápasech v Torontu a Washingtonu jsem se necítil stoprocentně. Snad budu zpátky v plné formě na Masters v Cincinnati.“[31] V srpnu pak opět nepřešel přes úvodní kolo, když na Masters v Cincinnati podlehl japonskému kvalifikantovi Jūiči Sugitovi. Na posledním Grand Slamu sezóny US Open skončil ve druhém kole, když jej ve čtyřech setech vyprovodil z turnaje Brit Daniel Evans.

Jako pátý nasazený startoval na petrohradském St. Petersburg Open, kde si na úvod poradil s domácím Karenem Chačanovem, který startoval na divokou kartu. V dalším kole porazil dalšího domácí hráče Daniila Medveděva a ve čtvrtfinále porazil do třetice ruského tenistu Michaila Južnyho, kterému povolil jen čtyři gemy.[32] V semifinále pak na pátý pokus poprvé porazil Tomáše Berdycha, které ho zdolal dvakrát 6–4 a postoupil tak do svého třetího finále v sezóně i v kariéře.[33] V něm ho čekala švýcarská turnajová jednička a světová trojka Stan Wawrinka, jehož za 2:24 hodin zdolal po třísetovém průběhu a získal první titul na okruhu ATP Tour. V devatenácti letech se zároveň stal prvním teenagerem, který ovládl singlovou událost od roku 2008, kdy na newhavenském turnaji triumfoval tehdy 19letý Marin Čilić. Ve světové klasifikaci se Zverev vrátil na srpnové kariérní maximum, když mu patřila 24. příčka.[34]

2017[editovat | editovat zdroj]

Na Australian Open přijížděl jako dvacátý čtvrtý nasazený. V pětisetové bitvě dokázal otočit průběh s Nizozemcem Robinem Haasem, aby ve druhém kole vyřadil amerického kvalifikanta Fancese Tiafoea. Ve třetím zápase však nestačil na turnajovou devítku a pozdějšího finalistu Rafaela Nadala, když nevyužil vedení 2–1 na sety.

Druhý singlový titul kariéry z okruhu ATP Tour vybojoval na montpellierském Open Sud de France, kde ve finále zdolal obhájce titulu Richarda Gasqueta. Spolu s bratrem Mischou Zverevem ovládli i čtyřhru. Naposledy předtím se obě soutěže turnaje podařilo vyhrát Lleytonu Hewittovi na červencovém Hall of Fame Tennis Championships 2014 v Newportu. Sourozenecká dvojice pak na okruhu triumfoval před šesti sezónami na Rakuten Japan Open Tennis Championships 2011 v Tokiu, kde si trofej připsali bratři Murrayovi.[35]

Na vítězném washingtonském Citi Open

Na počátku května triumfoval na mnichovském BMW Open, když v závěrečném boji přehrál argentinského kvalifikanta a 158. hráče žebříčku Guida Pellu po dvousetovém průběhu. Dosáhl tak na premiérový titul z antukového povrchu.[36] V druhé polovině téhož měsíce ovládl událost na římské antuce Internazionali BNL d'Italia. Ve finále zdolal srbskou světovou dvojku Novaka Djokoviće po dvousetovém průběhu, když nečelil žádné brejkové hrozbě. Ve 20 letech poprvé triumfoval v sérii Masters. Stal se tak nejmladším vítězem této kategorie od Miami Masters 2007, a tehdy 19letého Djokoviće, rovněž jako vůbec prvním šampionem série narozeným v 90. letech dvacátého století. Po turnaji se premiérově v kariéře posunul do elitní světové desítky, když ji uzavíral 10. místem.[37]

Na Monte-Carlo Rolex Masters 2022 prohrál v semifinále

Jako poražený finalista odešel z travnatého Gerry Weber Open, kde v závěrečném duelu uhrál čtyři gamy na světovou pětku Rogera Federera.[38] Ve Wimbledonu mu v osmifinále stopku vystavil obhájce finálové účasti Milos Raonic po ztrátě vedení 2–1 na sety, tedy po stejném průběhu jako při vyřazení z melbournského majoru. Druhou kariérní trofej z kategorie ATP 500 si připsal v roli pátého nasazeného na washingtonském Citi Open, kde po semifinálovém vítězství nad Keiem Nišikorim zvládl i rozhodující zápas proti jihoafrické turnajové patnáctce Kevinu Andersonovi po dvousetovém průběhu a bez ztráty podání. Poměr vzájemných utkání navýšil na 3–0.[39] Navazující týden ovládl svůj druhý vyhraný podnik v sérii Masters, když na montréalském Rogers Cupu oplatil červnovou finálovou prohru Federerovi. V probíhající sezóně si tak připsal pátý titul, čímž se posunul na první příčku po bok Federera. Výhra také znamenala jeho debutovou trofej ze série US Open. V následném vydání žebříčku ATP ze 14. srpna 2017 se poprvé posunul na 7. místo a o týden později na 6. příčku.[40] Ve 20 letech se stal nejmladším vítězem Canada Masters od Novaka Djokoviće, jenž triumfoval v roce 2007 a také prvním německým šampionem od Borise Beckera a sezóny 1986.[41]

2022: Světová dvojka a zranění kotníku[editovat | editovat zdroj]

Během jarních antukových turnajů z kategorie Masters se třikrát po sobě utkal v semifinálovém utkání s Tsitsipasem. V Monte-Carlu i v Římě odešel poražen, zatímco v Madridu potřetí postoupil do finále. Z něho odešel premiérově poražen, když ho zastavil Španěl 19letý Carlos Alcaraz.[42] Na French Open oplatil madridskou porážku jednomu z největší favoritů turnaje Alcarazovi a poprvé tak na grandslamu poprvé porazil člena první světové desítky.[43] Do semifinálového utkání proti Nadalovi vstoupil lépe a v tiebreaku první sady měl čtyři setbolové příležitosti v řadě, aby tiebreak prohrál poměrem míčů 8:10. Na vítězství podával i ve druhém dějství, než na začátku další zkrácené hry upadl a přivodil výron kotníku, pro který musel utkání trvající po nedohraných dvou setech více než tři hodiny, utkání skrečovat. Z dvorce byl odvezen na kolečkovém křesle.[44] Po skončení turnaje se poprvé posunul na druhé místo hodnocení a v průběhu srpna jej dělilo i přes neúčast na okruhu ATP 125 bodů od prvního Medveděva. Pro dlouho rekonvalescenci absentoval na tůře do konce seźony, kterou ukončil poprvé od roku 2016 mimo první desítku.

2023: Návrat na dvorce a do první desítky[editovat | editovat zdroj]

Na kurty se vrátil na přelomu prosince a ledna premiérovým ročníkem United Cupu, kde prohrál singlové duely proti Jiřímu Lehečkovi a Tayloru Fritzovi. Prvního vyhrané utkání se dočkal na grandslamovém Australian Open, než ho ve druhém kole vyřadil Michael Mmoh z druhé světové stovky.[45] První vítěznou šňůru zaznamenal na Dubai Tennis Championships, kde postoupil do semifinále a podlehl Rubljovovi.

Na French Open startoval jako 22. nasazený. Jenom dva sety – ve třetím kole proti Francesi Tiafoeovi a ve čtvrtfinále proti Tomási Martínovi Etcheverrymu ztratil ma cestě do druhého semifinále na pařížském grandslamu v řadě. Z něj odešel poražen od Nora Caspera Ruuda, který mu nadělil ve třetím setu kanára.[46]

Prvního turnajového triumfu od návratu po zranění a celkově jubilejního dvacátého v kariéře se dočkal na Hamburg European Open, kde ve finále zdolal Srba Lasla Djereho.[47] Jednadvacátý titul získal v září na Chengdu Open po výhře nad Romanem Safiullinem.[48]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 2020 US Open tvrdý Rakousko Dominic Thiem 6–2, 6–4, 4–6, 3–6, 6–7(6–8)

Utkání o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 1 (1 zlato)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok místo konání povrch soupeř výsledek
Zlato 2020 Tokio, Japonsko tvrdý Rusko Karen Chačanov 6–3, 6–1

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D)
Turnaj mistrů (2–0 D)
Olympijské hry (1–0 D)
ATP Tour Masters 1000 (5–5 D; 0–1 Č)
ATP Tour 500 (5–3 D; 1–3 Č)
ATP Tour 250 (8–2 D; 1–2 Č)
Fnále podle povrchu
tvrdý (14–6 D; 2–2 Č)
antuka (7–3 D; 0–2 Č)
tráva (0–2 D; 0–2 Č)
Fnále podle prostředí
venku (13–8 D; 1–4 Č)
hala (7–2 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 32 (21–11)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 21. května 2016 Nice, Francie antuka Rakousko Dominic Thiem 3–6, 6–3, 0–6
Finalista 2. 19. června 2016 Halle, Německo tráva Německo Florian Mayer 2–6, 7–5, 3–6
Vítěz 1. 25. září 2016 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Švýcarsko Stan Wawrinka 6–2, 3–6, 7–5
Vítěz 2. 12. února 2017 Montpellier, Francie tvrdý (h) Francie Richard Gasquet 7–6(7–4), 6–3
Vítěz 3. 7. května 2017 Mnichov, Německo antuka Argentina Guido Pella 6–4, 6–3
Vítěz 4. 21. května 2017 Řím, Itálie antuka Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3
Finalista 3. 20170625a25. června 2017 Halle, Německo tráva Švýcarsko Roger Federer 1–6, 3–6
Vítěz 5. 20170806a6. srpna 2017 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Jižní Afrika Kevin Anderson 6–4, 6–4
Vítěz 6. 13. srpna 2017 Montréal, Kanada tvrdý Švýcarsko Roger Federer 6–3, 6–4
Finalista 4. 1. dubna 2018 Miami, Spojené státy tvrdý USA John Isner 7–6(7–4), 4–6, 4–6
Vítěz 7. 6. května 2018 Mnichov, Německo (2) antuka Německo Philipp Kohlschreiber 6–3, 6–3
Vítěz 8. 13. května 2018 Madrid, Španělsko antuka Rakousko Dominic Thiem 6–4, 6–4
Finalista 5. 20. května 2018 Řím, Itálie antuka Španělsko Rafael Nadal 1–6, 6–1, 3–6
Vítěz 9. 5. srpna 2018 Washington, D.C., Spojené státy (2) tvrdý Austrálie Alex de Minaur 6–2, 6–4
Vítěz 10. 18. listopadu 2018 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3
Finalista 6. 3. března 2019 Acapulco, Mexiko tvrdý Austrálie Nick Kyrgios 3–6, 4–6
Vítěz 11. 19. května 2019 Ženeva, Švýcarsko antuka Chile Nicolás Jarry 6–3, 3–6, 7–6(10–8)
Finalista 7. 13. října 2019 Šanghaj, Čína tvrdý Rusko Daniil Medveděv 4–6, 1–6
Finalista 8. 13. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Rakousko Dominic Thiem 6–2, 6–4, 4–6, 3–6, 6–7(6–8)
Vítěz 12. 18. října 2020 Kolín nad Rýnem, Německo tvrdý (h) Kanada Félix Auger-Aliassime 6–3, 6–3
Vítěz 13. 25. října 2020 Kolín nad Rýnem, Německo tvrdý (h) Argentina Diego Schwartzman 6–2, 6–1
Finalista 9. 8. listopadu 2020 Paříž, Francie tvrdý (h) Rusko Daniil Medveděv 7–5, 4–6, 1–6
Vítěz 14. 20. března 2021 Acapulco, Mexiko tvrdý Řecko Stefanos Tsitsipas 6–4, 7–6(7–3)
Vítěz 15. 9. května 2021 Madrid, Španělsko (2) antuka Itálie Matteo Berrettini 6–7(8–10), 6–4, 6–3
Vítěz 16. 1. srpna 2021 LOH – Tokio, Japonsko tvrdý Rusko Karen Chačanov 6–3, 6–1
Vítěz 17. 22. srpna 2021 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Rusko Andrej Rubljov 6–2, 6–3
Vítěz 18. 31. října 2021 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) USA Frances Tiafoe 7–5, 6–4
Vítěz 19. 21. listopadu 2021 Turnaj mistrů, Turín, Itálie (2) tvrdý (h) Srbsko Daniil Medveděv 6–4, 6–4
Finalista 10. 6. února 2022 Montpellier, Francie tvrdý (h) Kazachstán Alexandr Bublik 4–6, 3–6
Finalista 11. 8. května 2022 Madrid, Španělsko antuka Španělsko Carlos Alcaraz 3–6, 1–6
Vítěz 20. 30. července 2023 Hamburk, Německo antuka Srbsko Laslo Djere 7–5, 6–3
Vítěz 21. 26. září 2023 Čcheng-tu, Čína tvrdý   Roman Safiullin 6–7(2–7), 7–6(7–5), 6–3

Čtyřhra: 8 (2–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 3. května 2015 Mnichov, Německo antuka Německo Mischa Zverev Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares 		6–4, 1–6, [5–10]
Finalista 2. 7. února 2016 Montpellier, Francie tvrdý (h) Německo Mischa Zverev Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus 		5–7, 6–7(4–7)
Vítěz 1. 12. února 2017 Montpellier, Francie tvrdý (h) Německo Mischa Zverev Francie Fabrice Martin
Kanada Daniel Nestor 		6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista 3. 25. června 2017 Halle, Německo tráva Německo Mischa Zverev Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo 		7–5, 3–6, [8–10]
Finalista 4. 24. června 2018 Halle, Německo (2) tráva Německo Mischa Zverev Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo 		6–7(1–7), 4–6
Finalista 5. 28. října 2018 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Německo Mischa Zverev Spojené království Dominic Inglot
Chorvatsko Franko Škugor 		2–6, 5–7
Vítěz 2. 3. března 2019 Acapulco, Mexiko tvrdý Německo Mischa Zverev USA Austin Krajicek
Nový Zéland Artem Sitak 		2–6, 7–6(7–4), [10–5]
Finalista 6. 14. dubna 2024 Monte-Carlo, Monako antuka Brazílie Marcelo Melo Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen 		7–5, 3–6, [5–10]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (2–0 D)
Futures (0–1 D)

Dvouhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20121118a18. listopadu 2012 Bradenton, Spojené státy antuka Francie Florian Reynet 0–6, 1–6
Vítěz 1. 20140705a5. července 2014 Braunschweig, Německo antuka Francie Paul-Henri Mathieu 1–6, 6–1, 6–4
Vítěz 2. 20150517a17. května 2015 Heilbronn, Německo antuka Argentina Guido Pella 6–1, 7–6(9–7)

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum soutěž povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 6. ledna 2018 Hopman Cup
Perth, Austrálie 		tvrdý (h) Německo Angelique Kerberová Švýcarsko Belinda Bencicová
Švýcarsko Roger Federer 		1–2

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2013 French Open antuka Chile Cristian Garín 4–6, 1–6
Vítěz 2014 Australian Open tvrdý USA Stefan Kozlov 6–3, 6–0

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 1Q 1. kolo 3. kolo 3. kolo 4. kolo SF ČF 4. kolo 2. kolo SF 0 / 9 25–9
French Open A 2Q 3. kolo 1. kolo ČF ČF 4. kolo SF SF SF 0 / 8 28–8
Wimbledon A 2. kolo 3. kolo 4. kolo 3. kolo 1. kolo NH 4. kolo A 3. kolo 0 / 7 13–7
US Open 2Q 1. kolo 2. kolo 2. kolo 3. kolo 4. kolo F SF A ČF 0 / 8 22–8
výhry–prohry 0–0 1–2 5–4 6–4 10–4 10–4 14–3 17–4 8–2 12–4 5–1 0 / 32 88–32
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení v konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 837. ▲ 809. ▲ 136. ▲ 83. ▲ 24. ▲ 4. ▬ 4. ▼ 7. ▬ 7. ▲ 3. ▼ 12. ▲ 7.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí – – 486. ▲ 343. ▲ 161. ▲ 103. ▼ 109. ▲ 99. ▼ 174. ▲ 129. ▼ 140. ▼ 195.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Zverev na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Alexander Zverev na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230914a14. září 2023
  2. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Zverev zbrojí před US Open. Do týmu angažoval Lendla [online]. 2018-08-21 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Dominic Thiem Outlasts Alexander Zverev In Historic US Open Final [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-13 [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Zverev zastavil Djokoviče a vyhrál Turnaj mistrů! [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-18 [cit. 2018-11-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Alexander Zverev na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240416a16. dubna 2024
  6. ↑ Alexander Zverev exklusiv „Ich liebe die große Bühne“. tennisnet.com [online]. 2014-07-06 [cit. 2015-08-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Olya's Story. Racquet Magazine [online]. 2020-11-05. Dostupné online. 
  8. ↑ Zverevovy ženy. Matka dítěte s ním nechce mít nic společného, další údajně dusil. Tenisový svět [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ Tenista musí zaplatit 11 milionů korun za ublížení bývalé přítelkyni - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zverevovi uložil soud pokutu 11 milionů korun, je obviněn z napadení ženy. Podobný exces už řešil. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-01 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Hopman Cup: Kyrgios znovu vybojoval dva body, Australané budou hrát o titul [online]. TenisPortal.cz, 2016-01-08 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Verdasco vyhrál bitvu s Nadalem! Murray nedal šanci Zverevovi [online]. TenisPortal.cz, 2016-01-19 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ POKORNÝ, Petr. Gasquet je v Montpellier počtvrté v řadě ve finále, čeká ho krajan Mathieu [online]. TenisPortal.cz, 2016-02-06 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ Nový Čas. Poriadne sa nahneval a vypenil na rozhodcu. Nemecký tenista Alexander Zverev (18) nezvládol verdikt rozhodcu. [online]. Nový Čas, 2016-02-19 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  15. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Berdych si v Marseille poradil ve třech setech s německým talentem Zverevem [online]. TenisPortal.cz, 2016-02-18 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ PETR, Pokorný. Berdych v Německu zdolal Zvereva a srovnal na 1-1 [online]. TenisPortal.cz, 2016-03-04 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  17. ↑ LUBOŠ, Zabloudil. Nadal vyhrál bitvu se Zverevem po odvrácení mečbolu [online]. TenisPortal.cz, 2016-03-17 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ LUBOŠ, Zabloudil. Berdych je v Miami bez boje ve třetím kole [online]. TenisPortal.cz, 2016-03-25 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  19. ↑ LUBOŠ, Zabloudil. Rosol v Monte Carlu dohrál, končí v 1. kole [online]. TenisPortal.cz, 2016-04-11 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  20. ↑ POKORNÝ, Petr. Thiem je potřetí ve finále, v letošních statistikách překonal Djokoviče [online]. TenisPortal.cz, 2016-04-30 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  21. ↑ pva. Djokovič v Římě nezaváhal, do osmifinále prošli i Federer a Murray [online]. TenisPortal.cz, 2016-05-11 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev porazil Simona i potřetí. V Nice přežil mečboly a zahraje si o první finále [online]. TenisPortal.cz, 2016-05-20 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  23. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Thiem poprvé obhájil titul. V Nice ve finále zdolal Zvereva [online]. TenisPortal.cz, 2016-05-21 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  24. ↑ FRASER, Stuart. Thiem beats Zverev in glimpse of the future [online]. rolandgarros.com, 2016-05-28 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ pva. Federer porazil Goffina a je v semifinále [online]. TenisPortal.cz, 2016-06-17 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online. 
  26. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev má první skalp hráče Top 10: na trávě porazil Federera a je ve finále [online]. TenisPortal.cz, 2016-06-18 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online. 
  27. ↑ POKORNÝ, Petr. Mayer zdolal krajana Zvereva a dobyl domácí podnik v Halle [online]. TenisPortal.cz, 2016-06-19 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online. 
  28. ↑ POKORNÝ, Petr. Berdych a Veselý si spolu zahrají o wimbledonské čtvrtfinále [online]. TenisPortal.cz, 2016-07-03 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online. 
  29. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kližan v Hamburku doslova vydřel první výhru po 5 měsících [online]. TenisPortal.cz, 2016-07-13 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  30. ↑ POKORNÝ, Petr. Washington: Isner prolétl do osmifinále [online]. TenisPortal.cz, 2016-07-21 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  31. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Z olympiády se omluvil i Němec Zverev, necítí se fit [online]. TenisPortal.cz, 2016-07-31 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  32. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Berdych porazil i Lorenziho, se Zverevem si zahraje o finále [online]. TenisPortal.cz, 2016-09-23 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  33. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Berdych první letošní finále nevybojoval, v Petrohradu prohrál se Zverevem [online]. TenisPortal.cz, 2016-09-24 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  34. ↑ Pouille vyhrál v Métách svůj první titul, premiérový triumf slaví i Zverev [online]. ČT sport, 2016-09-25 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  35. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alexander Zverev v Montpellier vyhrál dvouhru i čtyřhru se svým bratrem [online]. Tenisportal.cz, 2017-02-12 [cit. 2017-02-13]. Dostupné online. 
  36. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev na domácí půdě v Mnichově slaví první triumf na antuce [online]. e: Tenisportal.cz, 2017-05-07 [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. 
  37. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev porazil i Djokoviče. V Římě získal první titul z Masters a bude v Top 10 [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-21 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. 
  38. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Federer smetl Zvereva a má 92. titul. V Halle vyhrál už podeváté [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-25 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online. 
  39. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Dvacetiletý Zverev si ve Washingtonu došel pro již 4. titul v sezoně [online]. Tenisportal.cz, 2017-08-06 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  40. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev přehrál i Federera! V Montrealu slaví pátý letošní a druhý titul z turnajů Masters [online]. Tenisportal.cz, 2017-08-13 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online. 
  41. ↑ 2017 US Open Series Weekly Recaps [online]. US Open Series, 2017-08-14 [cit. 2017-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-14. (anglicky) 
  42. ↑ Carlos Alcaraz Defeats Alexander Zverev For Madrid Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-08 [cit. 2022-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-09. (anglicky) 
  43. ↑ Alexander Zverev Takes Out Alcaraz For Roland Garros SF Spot. ATP Tour [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Rafael Nadal Advances To Roland Garros Final After Alexander Zverev Retires. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-06-03 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Michael Mmoh beats Alexander Zverev in huge upset over returning star at Australian Open 2023. www.eurosport.com [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
  46. ↑ Ruud Beats Zverev, Returns To Roland Garros Final | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
  47. ↑ Alexander Zverev Beats Laslo Djere To Win Hamburg Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-30 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Alexander Zverev Rallies Past Roman Safiullin For Chengdu Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-09-26 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Alexander Zverev Nástupce

Filip Peliwo 		ITF – juniorský mistr světa
2013
Andrej Rubljov

Borna Ćorić 		ATP – Hvězda zítřka
2015
Taylor Fritz
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20240415a15. dubna 2024
Poř. tenista body posun
1. Srbsko Novak Djoković (SRB) 10 035 ▬
2. Itálie Jannik Sinner (ITA) 8 750 ▬
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 8 645 ▬
4.  Daniil Medveděv 7 085 ▬
5. Německo Alexander Zverev (GER) 5 425 ▬
6. Norsko Casper Ruud (NOR) 4 025 ▲ 4
7. Řecko Stefanos Tsitsipas (GRE) 4 000 ▲ 5
8.  Andrej Rubljov 3 935 ▼ 2
9. Polsko Hubert Hurkacz (POL) 3 675 ▼ 1
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 595 ▼ 1
Ženská dvouhra – 20240415a15. dubna 2024
Poř. tenistka body posun
1. Polsko Iga Świąteková (POL) 10 835 ▬
2.   Aryna Sabalenková 8 045 ▬
3. USA Coco Gauffová (USA) 7 205 ▬
4. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 848 ▬
5. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 870 ▬
6. Řecko Maria Sakkariová (GRE) 4 195 ▬
7. Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 3 995 ▬
8. Česko Markéta Vondroušová (CZE) 3 895 ▬
9. Tunisko Ons Džabúrová (TUN) 3 658 ▬
10. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 3 438 ▬
Mužská čtyřhra – 20240415a15. dubna 2024
Poř. tenista body posun
1. Austrálie Matthew Ebden (AUS) 8 080 ▲ 1
2. Indie Rohan Bopanna (IND) 7 990 ▼ 1
3. Argentina Horacio Zeballos (ARG) 7 085 ▲ 2
4. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 7 085 ▲ 2
5. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 6 690 ▲ 2
6. Spojené království Joe Salisbury (GBR) 6 630 ▲ 2
7. USA Rajeev Ram (USA) 6 630 ▲ 2
8. Chorvatsko Ivan Dodig (CRO) 6 230 ▼ 5
9. USA Austin Krajicek (USA) 6 230 ▼ 5
10. Spojené království Neal Skupski (GBR) 5 300 ▬
Ženská čtyřhra – 20240415a15. dubna 2024
Poř. tenistka body posun
1. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 8 565 ▬
2. Belgie Elise Mertensová (BEL) 8 345 ▬
3. Austrálie Storm Hunterová (AUS) 7 695 ▬
4. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 495 ▬
5. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 6 250 ▬
6. Německo Laura Siegemundová (GER) 5 670 ▬
7. USA Nicole Melichar-Martinezová (USA) 5 395 ▬
8. Austrálie Ellen Perezová (AUS) 5 275 ▬
9.  Věra Zvonarevová 4 956 ▬
10. Nizozemsko Demi Schuursová (NED) 4 680 ▬
Olympijští vítězové v tenise – mužská dvouhra
Ukázkový sport
Hala
Venku
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexander_Zverev&oldid=23828213“