Marcelo Melo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marcelo Melo
Marcelo Melo na French Open 2019
Marcelo Melo na French Open 2019
PřezdívkaŽirafa (Giraffe)[1]
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození23. září 1983 (40 let)
Místo narozeníBelo Horizonte, Brazílie[1]
BydlištěBelo Horizonte, Brazílie[1]
Výška203 cm[1]
Hmotnost94 kg[1]
Profesionál od1998
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek8 204 966 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů1–0
Tituly0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění273. místo (21. listopadu 2005)
Čtyřhra
Poměr zápasů620–408
Tituly37 ATP, 11 challengerů, 25 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (2. listopadu 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2015)
French Openvítěz (2015)
Wimbledonvítěz (2017)
US Openfinále (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůfinále (2014, 2017)
Olympijské hryčtvrtfinále (2012, 2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2010)
French Openfinále (2009)
Wimbledonsemifinále (2010)
US Openčtvrtfinále (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240416a16. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcelo Piheiro Davi de Melo[1] (* 23. září 1983 Belo Horizonte) je brazilský profesionální tenista, deblový specialista. V letech 2015–2018 byl světovou jedničkou ve čtyřhře jako první Brazilec v této části žebříčku a po Kuertenovi celkově druhý. Ve čtyřech obdobích na čele celkově strávil 56 týdnů. Na grandslamu zvítězil ve čtyřhře French Open 2015 s Ivanem Dodigem a ve Wimbledonu 2017 po boku Łukasze Kubota. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál třicet sedm deblových turnajů. Na challengerech ATPokruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2005 na 273. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2015 na 1. místě. Trénuje ho bratr a bývalý profesionální tenista David Melo.[1]

V září 2007 mu byl uložen dvouměsíční trest po pozitivním testu na zakázaný specifický stimulant isomethepten během červnového Queen's Club Championships 2007 v Londýně. Snížení běžné dvouleté suspenzace Mezinárodní tenisová federace zdůvodnila užitím, které nemělo za cíl zlepšit sportovní výkon tenisty.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 semifinále 1. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž vyhrál s Andrém Sá čtyřhru. Brazilci postoupili po vítězství 4:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 18–5 ve čtyřhře.[4]

Brazílii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008Pekingu, kde v mužské čtyřhře startoval s Andrém Sáem. Po vyřazení Berdycha se Štěpánkem v úvodním kole soutěž následně opustili po porážce od sedmého nasazené páru Maheš Bhúpatí a Leander Paes z Indie.

Zúčastnil se také londýnských Her XXX. olympiády, kde do mužské čtyřhry nastoupil po boku Thomaze Bellucciho na pozvání ITF. V prvním kole dohráli na raketách amerických světových jedniček a pozdějších olympijských vítězů BobaMika Bryanových.

Individuální kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrál semifinále wimbledonské mužské čtyřhry 2007. V páru s Andrém Sá v něm podlehli francouzské dvojici pozdějších šampionů Arnaudu Clémentovi a Michaëlu Llodrovi. V úvodních třech kolech na londýnském pažitu odehráli několikahodinové pětisetové boje; ze druhého postoupili až po výhře 28–26 na gamy. V mužském deblu Wimbledonu 2013 pak postoupil s Chorvatem Ivanem Dodigem do finále, kde je po čtyřsetovém průběhu zastavili Bob a Mike Bryanovi, kteří tak zkompletovali nekalendářní Grand Slam.

Grandslamovou trofej vybojoval s Dodigem na French Open 2015, do něhož nastoupili jako třetí nasazení. Ve vyrovnaném duelu oplatili porážku světovým jedničkám, bratrům Bryanovým.[5] Z finále mixu French Open 2009 odešel s Američankou Vanií Kingovou poražen, když v napínavém dramatu nestačili na americký pár Liezel Huberová a Bob Bryan až poměrem míčů 7–10 v rozhodujícím supertiebreaku.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1983 v Belo Horizonte do rodiny systémového analytika Paula Ernane Daviho de Mela a ženy v domácnosti Roxany Pinheiro Daviové de Melové. Má dva starší bratry. Jedním z nich je bývalý profesionální tenista David Melo, který se stal jeho koučem.[1]

Tenis začal hrát v sedmi letech. Za silný úder uvedl volej a jako preferované pak tvrdý povrch a trávu.[1]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2013 Wimbledon tráva Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz 2015 French Open antuka Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5
Vítěz 2017 Wimbledon tráva Polsko Łukasz Kubot Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
5–7, 7–5, 7–6(7–2), 3–6, 13–11
Finalista 2018 US Open tvrdý Polsko Łukasz Kubot USA Mike Bryan
USA Jack Sock
3–6, 1–6

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2009 French Open antuka USA Vania Kingová USA Liezel Huberová
USA Bob Bryan
5–7, 7–6(7–5), [10–7]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 73 (37–36)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (2–2)
Turnaj mistrů (0–2)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (9–7)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (11–11)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (15–14)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 29. dubna 2007 Estoril, Portugalsko antuka Brazílie André Sá Argentina Martín García
Argentina Sebastián Prieto
3–6, 6–2, [10–6]
Vítěz 2. 6. ledna 2008 Adelaide, Austrálie tvrdý Argentina Martín García Austrálie Chris Guccione
Austrálie Robert Smeets
6–3, 3–6, [10–7]
Vítěz 3. 11. února 2008 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Brazílie André Sá Španělsko Albert Montañés
Španělsko Santiago Ventura
4–6, 6–2, [10–7]
Vítěz 4. 18. května 2008 Pörtschach, Rakousko antuka Brazílie André Sá Rakousko Julian Knowle
Rakousko Jürgen Melzer
7–5, 6–7(3–7), [13–11]
Finalista 1. 9. června 2008 Londýn – Queens, Spojené království tráva Brazílie André Sá Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
4–6, 6–7(3–7)
Vítěz 5. 17. srpna 2008 New Haven, Spojené státy tvrdý Brazílie André Sá Indie Maheš Bhúpatí
Bahamy Mark Knowles
7–5, 6–2
Finalista 2. 1. března 2009 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Brazílie André Sá USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 4–6
Vítěz 6. 25. května 2009 Kitzbühel, Rakousko antuka Brazílie André Sá Rumunsko Andrei Pavel
Rumunsko Horia Tecău
6–7(9–11), 6–2, [10–7]
Finalista 3. 14. června 2009 Londýn – Queens, Spojené království tráva Brazílie André Sá Jižní Afrika Wesley Moodie
Rusko Michail Južnyj
4–6, 6–4, [6–10]
Finalista 4. 26. července 2009 Hamburk, Německo antuka Slovensko Filip Polášek Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Paul Hanley
3–6, 3–6
Finalista 5. 11. ledna 2010 Auckland, Nový Zéland tvrdý Brazílie Bruno Soares Nový Zéland Marcus Daniell
Rumunsko Horia Tecău
5–7, 4–6
Vítěz 7. 22. května 2010 Nice, Francie antuka Brazílie Bruno Soares Indie Rohan Bopanna
Pákistán Ajsám Kúreší
1–6, 6–3, [10–5]
Finalista 6. 1. srpna 2010 Gstaad, Švýcarsko antuka Brazílie Bruno Soares Švédsko Johan Brunström
Finsko Jarkko Nieminen
3–6, 7–6(7–4), [9–11]
Finalista 7. 26, září 2010 Mety, Francie tvrdý Brazílie Bruno Soares Jamajka Dustin Brown
Nizozemsko Rogier Wassen
3–6, 3–6
Vítěz 8. 5. února 2011 Santiago, Chile antuka Brazílie Bruno Soares Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
6–3, 7–6(7–3)
Vítěz 9. 12. února 2011 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Brazílie Bruno Soares Španělsko Pablo Andújar
Španělsko Daniel Gimeno-Traver
7–6(7–4), 6–3
Finalista 8. 26. února 2011 Acapulco, Mexiko antuka Brazílie Bruno Soares Rumunsko Victor Hănescu
Rumunsko Horia Tecău
1–6, 3–6
Finalista 9. 25. září 2011 Mety, Francie tvrdý (h) Česko Lukáš Dlouhý Spojené království Jamie Murray
Brazílie André Sá
4–6, 6–7(7–9)
Finalista 10. 23. října 2011 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Brazílie Bruno Soares Indie Rohan Bopanna
Pákistán Ajsám Kúreší
1–6, 3–6
Finalista 11. 26. února 2012 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Dodig Bělorusko Max Mirnyj
Kanada Daniel Nestor
6–4, 5–7, [7–10]
Vítěz 10. 21. října 2012 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Brazílie Bruno Soares Švédsko Robert Lindstedt
Srbsko Nenad Zimonjić
6–7(4–7), 7–5, [10–6]
Vítěz 11. 6. ledna 2013 Brisbane, Austrálie tvrdý Španělsko Tommy Robredo USA Eric Butorac
Austrálie Paul Hanley
4–6, 6–1, [10–5]
Finalista 12. 6. července 2013 Wimbledon, Londýn, Velká Británie tráva Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz 12. 13. října 2013 Šanghaj, Čína tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
7–6(7–2), 6–7(6–8), [10–2]
Vítěz 13. 11. ledna 2014 Auckland, Nový Zéland tvrdý Rakousko Julian Knowle Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
4–6, 6–3, [10–5]
Finalista 13. 22. února 2014 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Španělsko David Marrero Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 2–6
Finalista 14. 20. dubna 2014 Monte Carlo, Monako antuka Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–3, [8–10]
Finalista 15. 10. srpna 2014 Toronto, Kanada tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
4–6, 3–6
Finalista 16. 5. října 2014 Tokio, Japonsko tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Francie Pierre-Hugues Herbert
Polsko Michał Przysiężny
3–6, 7–6(7–3), [5–10]
Finalista 17. 16. listopadu 2014 Londýn – Turnaj mistrů, Spojené království tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 2–6, [7–10]
Vítěz 14. 1. března 2015 Acapulco, Mexiko tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Polsko Mariusz Fyrstenberg
Mexiko Santiago González
7–6(7–2), 5–7, [10–3]
Vítěz 15. 6. června 2015 French Open, Paříž, Francie antuka Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5
Finalista 18. 8. srpna 2015 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 2–6
Vítěz 16. 11. října 2015 Tokio, Japonsko tvrdý Jižní Afrika Raven Klaasen Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
7–6(7–5), 3–6, [10–7]
Vítěz 17. 18. října 2015 Šanghaj, Čína (2) tvrdý Jižní Afrika Raven Klaasen Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–3, 6–3
Vítěz 18. 25. října 2015 Vídeň, Rakousko tvrdý Polsko Łukasz Kubot Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
4–6, 7–6(7–3), [10–6]
Vítěz 19. 11. listopadu 2015 Paříž – Masters, Francie tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Kanada Vasek Pospisil
USA Jack Sock
2–6, 6–3, [10–5]
Finalista 19. 25. června 2016 Nottingham, Spojené království tráva Chorvatsko Ivan Dodig Spojené království Dominic Inglot
Kanada Daniel Nestor
5–7, 6–7(4–7)
Vítěz 20. 31. července 2016 Toronto, Kanada tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–4
Vítěz 21. 21. srpna 2016 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
7–6(7–5), 6–7(5–7), [10–5]
Vítěz 22. 30. října 2016 Vídeň, Rakousko tvrdý Polsko Łukasz Kubot Rakousko Oliver Marach
Francie Fabrice Martin
4–6, 6–3, [13–11]
Finalista 20. 18. března 2017 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Polsko Łukasz Kubot Jižní Afrika Raven Klaasen
USA Rajeev Ram
7–6 (7–1), 4–6, [8–10]
Vítěz 23. 1. dubna 2017 Miami, Spojené státy tvrdý Polsko Łukasz Kubot USA Nicholas Monroe
USA Jack Sock
7–5, 6–3
Vítěz 24. 14. května 2017 Madrid, Španělsko antuka Polsko Łukasz Kubot Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–5, 6–3
Vítěz 25. 17. června 2017 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Polsko Łukasz Kubot Jižní Afrika Raven Klaasen
USA Rajeev Ram
6–3, 6–4
Vítěz 26. 25. června 2017 Halle, Německo tráva Polsko Łukasz Kubot Německo Alexander Zverev
Německo Mischa Zverev
5–7, 6–3, [10–8]
Vítěz 27. 15. července 2017 Wimbledon, Londýn, Velká Británie tráva Polsko Łukasz Kubot Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
5–7, 7–5, 7–6(7–2), 3–6, 13–11
Finalista 21. 6. srpna 2017 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Polsko Łukasz Kubot Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
6–7(5–7), 4–6
Finalista 22. 15. října 2017 Šanghaj, Čína tvrdý Polsko Łukasz Kubot Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
4–6, 2–6
Vítěz 28. 5. listopadu 2017 Paříž, Francie (2) tvrdý (h) Polsko Łukasz Kubot Chorvatsko Ivan Dodig
Španělsko Marcel Granollers
7–6(7–3), 3–6, [10–6]
Finalista 23. 19. listopadu 2017 Londýn – Turnaj mistrů, Spojené království (2) tvrdý (h) Polsko Łukasz Kubot Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
4–6, 2–6
Vítěz 29. 13. ledna 2018 Sydney, Austrálie tvrdý Polsko Łukasz Kubot Německo Jan-Lennard Struff
Srbsko Viktor Troicki
6–3, 6–4
Vítěz 30. 24. června 2018 Halle, Německo (2) tráva Polsko Łukasz Kubot Německo Alexander Zverev
Německo Mischa Zverev
7–6(7–1), 6–4
Finalista 24. září 2018 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Polsko Łukasz Kubot USA Mike Bryan
USA Jack Sock
3–6, 1–6
Vítěz 31. říjen 2018 Peking, Čína tvrdý Polsko Łukasz Kubot Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–1, 6–4
Vítěz 32. říjen 2018 Šanghaj, Čína (3) tvrdý Polsko Łukasz Kubot Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–2
Finalista 25. březen 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Polsko Łukasz Kubot Chorvatsko Nikola Mektić
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 4–6, [3–10]
Finalista 26. červen 2019 Halle, Německo tráva Polsko Łukasz Kubot Jižní Afrika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus
6–4, 3–6, [4–10]
Vítěz 33. srpen 2019 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Polsko Łukasz Kubot USA Nicholas Monroe
USA Tennys Sandgren
6–7(6–8), 6–1, [10–3]
Finalista 27. říjen 2019 Peking, Čína tvrdý Polsko Łukasz Kubot Chorvatsko Ivan Dodig
Slovensko Filip Polášek
3–6, 6–7(4–7)
Finalista 28. říjen 2019 Šanghaj, Čína tvrdý Polsko Łukasz Kubot Chorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
4–6, 2–6
Finalista 29. říjen 2019 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Polsko Łukasz Kubot USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
4–6, 7–6(7–5), [5–10]
Vítěz 34. únor 2020 Acapulco, Mexiko (2) tvrdý Polsko Łukasz Kubot Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
7–6(8–6), 6–7(4–7), [11–9]
Finalista 30. 18. října 2020 Kolín nad Rýnem, Německo tvrdý (h) Polsko Łukasz Kubot Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 4–6
Vítěz 35. 1. listopadu 2020 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Polsko Łukasz Kubot Spojené království Jamie Murray
Spojené království Neal Skupski
7–6(7–5), 7–5
Finalista 31. leden 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Indie Rohan Bopanna
Indie Ramkumar Ramanathan
6–7(6–8), 1–6
Finalista 32. květen 2022 Lyon, Francie antuka Argentina Máximo González Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
3–6, 4–6
Finalista 32. červenec 2022 Newport, Spojené státy tráva Jižní Afrika Raven Klaasen USA William Blumberg
USA Steve Johnson
4–6, 5–7
Finalista 34. srpen 2022 Los Cabos, Mexko tvrdý Jižní Afrika Raven Klaasen USA William Blumberg
Srbsko Miomir Kecmanović
0–6, 1–6
Vítěz 36. říjen 2022 Tokio, Japonsko tvrdý USA Mackenzie McDonald Brazílie Rafael Matos
Španělsko David Vega Hernández
6–4, 3–6, [10–4]
Finalista 35. únor 2023 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Kolumbie Juan Sebastián Cabal Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
1–6, 6–7(3–7)
Vítěz 37. červen 2023 Halle, Německo tráva Austrálie John Peers Itálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori
7–6(7–3), 3–6, [10–6]
Finalista 36. duben 2024 Monte-Carlo, Monako antuka Německo Alexander Zverev Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–5, 3–6, [5–10]

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Pořadí 1302. 1334. 914. 731. 678. 441. 273. 614.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 1361. 1169. 1445. 226. 430. 180. 154. 116. 34. 19. 36. 39. 27. 19. 6. 6. 1. 8. 1. 9. 7. 10. 29. 39. 50.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcelo Melo na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Marcelo Melo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 0.997665732959850416a16. dubna 204
  2. Marcelo Melo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240416a16. dubna 2024
  3. Doping: Brazilian tennis player Marcelo Melo gets 2-month doping ban. The New York Times [online]. 2007-09-24 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. Marcelo Melo na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240416a16. dubna 2024
  5. POKORNÝ, Petr. Dodig s Melem zdolali v Paříži Bryanovy a vyhráli první grandslam. tenisportal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2015-06-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]